Sedmdesátiletý Ladislav Míka se osmého ledna postaví na start Jizerské padesátky již po pětačtyřicáté. Pro upřesnění, nestor tradičního lednového závodu na startu nikdy nechyběl a jen dvakrát nedokončil pro nemoc.

Doma si před napadnutím prvního sněhu udělal inventuru a vytáhl všech jedenačtyřicet startovních čísel (v prvních letech se čísla vracela), která nesl na svých bedrech v celé historii závodu, který se jezdí od roku 1968. Letos Láďa pojede s číslem 659.

Udělal si inventuru startovních čísel

„Jsem vlastníkem unikátní sbírky startovních čísel ze všech ročníků Jizerské padesátky. První tři ročníky se jely se startovními čísly, které si pořadatel vypůjčil, a po projetí cílem se vracely,“ uvedl po kontrole a spočítání čísel, zda některé nechybí, jeden ze zakladatelů a veterán závodu s tím, že od 4. ročníku, který se uskutečnil poprvé jako „Memoriál expedice Peru 70“, zůstávala startovní čísla závodníkům.

Startovní čísla pak byla podle něj dlouhou dobu klasická - textilní a dominoval na nich nápis „Memoriál expedice Peru 70“ a jméno pořadatele TJ Lokomotiva Liberec.

Od 10. ročníku začíná dominovat logo sponzora, což byla asi nutnost se stoupajícími náklady na pořádání závodu a zvyšujícím se počtem účastníků. „Ale nápis Memoriál expedice Peru 70 zůstával dále, i když v poněkud zmenšené podobě,“ připomněl Míka.

Při XVI. ročníku v roce 1983 se objevil první pokus s čísly z netkané textilie, ale o rok později se již opět jelo s textilními čísly.

„Na jubilejní XX. ročník v roce 1987 jsem obdržel speciální číslo s nápisem „Účastník 1. ročníku“, který vlastnoručně přišil dlouholetý organizátor závodu Josef Gabriel,“ připomněl rekordman a dodal, že obdobné exkluzivní číslo dostal i při XXXII. ročníku v roce 1999, což bylo textilní číslo bez tkaniček, které se navlékalo přes hlavu, podobné jako se používají při Světovém poháru.

Následně se přešlo na čísla z netkané textilie, nápis „Memoriál expedice Peru 70“ byl zredukován na „MEP 70“. „I tato redukovaná připomínka motta Jizerské padesátky už se začala vytrácet a to je škoda,“ posteskl si Láďa.

Průjezdní kontroly na trati byly nejdříve značeny přeškrtnutím čísla na zádech závodníka fixem, později bylo značení nahrazeno razítkem při průjezdu. „Asi od 21. ročníku přibyl na čísle startovní a cílový kupon s čárovým kódem pro zpracování výpočetní technikou. Startovní kupón byl odtržen při vstupu na start, cílový při průjezdu cílem,“ popsal bývalý vodák.

Technika dále postoupila a od 40. ročníku se jezdí s čipy, které kontrolují průjezdy a časy závodníků.

„Je zajímavé, že ani v jednom ročníku jsem nestartoval se stejným číslem, výše startovního čísla se totiž odvíjela od umístění v předcházejícím ročníku, zařazení do startovní vlny a termínu přihlášení,“ doplnil a s tím, že vlastní ještě startovní čísla z jiných závodů seriálu dálkových běhů Worldloppet - například Vasův běh, norský Birkebeinerrennet, německý König Ludwig Lauf, italská Marcialonga či francouzský La Transjurassienne.

„Nejzajímavější je číslo ze závodu Birkebeinerrennet, které má závodník pouze vpředu, na zádech totiž nese batůžek s předepsanou zátěží 3,5kg,“ s úsměvem poznamenal Ladislav Míka.

Vývoj lyžařské výstroje

První ročníky se jezdilo na dřevěných lyžích, Láďa konkrétně na Artis Marathon za 230 Kč, hole bambusové, kroužky rovněž, výplet kůže a vosky Skivo. Oblečení: podkolenky, golfky, tílko, svetr, větrovka a kulich.

Ale jíž při VI. ročníku v roce 1973 jel na lyžích SAPORO, což byly první běžecké lyže z laminátu s umělou kofixovou skluznicí.

Firma Fischer podle něj přišla s podobnými lyžemi až později, neboť teprve v roce 1975 získal první lyže Fischer - známé červenobílé, na kterých jezdil sedm let. „V této době byly zahraniční lyže nedostatkové zboží, na sehnání nestačily známosti v obchodech, ale známosti ve skladech, odkud se lyže expedovaly do obchodů,“ zavzpomínal.

Rekordman dosáhl nejlepšího umístění v 1. ročníku, kdy dojel na 10. místě. Ve 4. byl 49, ve 2. na 51. a ještě v roce 1993 skončil 80. v pořadí.

V roce 1977 při jubilejním 10. ročníku startovalo rekordních 6974 závodníků a Láďa dojel na 222. místě se ztrátou pouhých 43 minut na vítěze Jana Fajstauera.

„Jsem velmi rád, že se podařilo libereckému Ski klubu vloni konečně postavit pomník horolezcům zahynulým pod Huascaránem, takže všichni účastníci 45. ročníku Jizerské padesátky projedou kolem něj a vzdají tak čest těm, kteří stáli u založení tohoto nejstaršího běžeckého závodu ve střední Evropě,“ chválí Ladislav Míka, který se s mnoha z nich osobně znal.

Připomeňme si jejich jména: Ivan Bortel (zemřel již 18. května 1970 po pádu ze skály pod štítem Huandoy, 6160 m.n.m.), Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karloušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban, kteří zemřeli pod Huascaránem v Peru (jižní vrchol 6768 m. n. m., severní 6655 m. n. m.) 31. května 1970 (spolu s nimi zahynul i jejich peruánský průvodce Pedro Núněz Díaz).

Takže vážení příznivci letošního ročníku Jizerská 50, zamávejte 8. ledna na padesátikilometrové trati Láďovi Míkovi s číslem 659, a fanděte všem závodníkům!

Jiří Langer