Akce pro užší kádr národního mužstva bude důležitou přípravou na prosincové mistrovství světa ve Švýcarsku, kde český tým bude obhajovat bronzové medaile z Helsinek. Slaný tak bojuje o účast na třetím šampionátu v řadě.

Další šampionát bude za deset měsíců, ale jak už nyní probíhá příprava národního týmu?

Protože nás čeká ještě pauza mezi sezonami, tak soustředění je zaměřeno hlavně na taktické prvky, budeme pilovat především aktivní útočný styl, který máme rozpracovaný z minulých akcí. Únorové soustředění bývá velmi náročné především z toho důvodu, že je před play off a probíhá fyzická příprava na nejdůležitější fázi sezony. Reprezentační trenéři chtějí samozřejmě stihnout za pět dní co nejvíce, a ono skousnout téměř 15 tréninkových jednotek není snadné.

Bojujete o třetí účast na MS, jak vidíte své šance?

Bojuji, mně ani nic jiného nezbývá . Ačkoliv jsem si vybudoval nějaké jméno, na mé místo se tlačí mladí hráči, kteří jsou technicky velmi šikovní. Mojí výhodou je fyzická připravenost a důraz, který našim hráčům všeobecně chybí a asi i proto tam možná jsem (úsměv).

Reprezentace se každým rokem omlazuje, v kádru patříte již k jednomu ze služebně nejstarších. Jak se vaše pozice v týmu za těch pět let změnila?

Míčky nesbírám a pití nedělám. To je asi jediný rozdíl. Samozřejmě, když přijde nový hráč, má vždy trochu respektu ke starším hráčům, ale já nejsem zastáncem nějaké „mazárny“.

V České Lípě vyrůstá několik vašich nástupců, kteří oblékají juniorský dres se lvíčkem na prsou…

Mám z toho velkou radost! Šanci dostal Ondra Mach, nyní Martin Pražan, své šance se určitě také dočká Dominik Jansa s Honzou Filipcem. Věřím, že všichni čtyři budou bojovat o juniorský šampionát. Přechod z juniorské kategorie do mužské je dost obtížný, kluci jsou ale natolik šikovní, že by v budoucnu mohli být velmi dobrými hráči v naší extralize. Záleží jen na nich.

Vypadá to tedy, že v Lípě roste nová generace florbalistů, která je již srovnatelná s tou nejvyšší úrovní?

Česká Lípa vychovala dost kvalitních hráčů, kteří měli na to, aby se prosadili v extralize. Spíše je to o počtu kvalitních hráčů, dříve to byl jeden či dva z ročníku, teď máme z jednoho ročníku dobrých pět kluků. I v áčku je poměrně mladý kádr, který, když letos zvládne postoupit, tak v případě kvalitního přístupu nemusí zůstat jen u první ligy. Vždy je to ale pouze a jen o přístupu jednotlivce.

Filip Knapčík