Do užšího kádru reprezentace se před MS dostal i Štěpán Slaný, hráč extraligové Mladé Boleslavi a trenér českolipského A-mužstva FBC, který má na obrovském úspěchu národního týmu také lví podíl.

Štěpáne, co první se vám vybaví při pohledu na bronzovou medaili z právě skončeného MS ve Finsku?
Myslím, že to byla velmi těžce vybojovaná medaile. Během turnaje jsme prožili dvě klinické smrti, takže třetí místo je v tomto případě takový menší zázrak.

Co všechno se za ziskem takového úspěchu skrývá, co všechno jste musel florbalu obětovat, aby vám ji nakonec pán v obleku mohl pověsit na krk?
Zisk medaile z mistrovství světa je můj asi největší vrchol kariéry. Když jsem začínal v roce 1996 s florbalem, tak tohle byl můj sen. Chtěl jsem hrát na světovém šampionátu před plnou halou, chtěl hrát úspěšně extraligu. To vše se mi splnilo. Je potřeba však říct, že jsem zatím na bronzovém stupínku, do konce kariéry mám ještě pár let, tak věřím, že nezůstanu jen u toho.

Zhodnoťte šampionát z pohledu českého týmu…
Z herního hlediska to nebylo nic úspěšného, dvě výhry z povinnosti nad Itálií a Japonskem, dvě utrápené remízy s Estonskem a Norskem, prohra se super silnými Finy, kteří na MS hráli jiný sport a konečně velmi dobrý výkon nad Švýcary. Historie se neptá a výsledek je po osmi letech medailový, což je pro český florbal obrovsky důležité. Nutno říci, že florbalový svět se neustále rozrůstá a právě Estonsko a Norsko ukázaly, že se s nimi do příštích let musí počítat.

A vaše hodnocení svého vlastního herního příspěvku na MS?
Nenaskočil jsem jen do zápasu s Norskem, jinak jsem svým dílem přispěl do všech zápasů, samozřejmě každý hráč v národním týmu by rád dostal na hřišti maximální prostor, jak je tomu zvyklý z klubové scény. Nemyslím, že jsem odehrál špatný šampionát, v národním týmu mám spíše defenzivní povinnosti, což jsem splnil, přidal jsem i pár bodů směrem dopředu, takže spokojenost.

Jak jste prožíval chvíle bezprostředně po závěrečné siréně zápasu o bronz a jaké byly oslavy?
Celý zápas o třetí místo si celý tým užíval, věděli jsme, že jsme lepší než Švýcaři, od druhé třetiny se nám dařilo proměňovat šance a posledních deset minut už byla euforie. Díky českému kotli v hledišti byla i výborná atmosféra, zápas sledovalo přes deset tisíc diváků.

Do jaké míry si myslíte, že bronzový úspěch může pomoci českému florbalu v jeho rozvoji, k získávání lepších finančních a především tréninkových podmínek v českých městech?
Věřím, že medaile český florbal opět nastartuje, sám vidím, jaký ohlas mělo MS v České Lípě, jak u hráčů z klubu, tak na městě, tak u širší veřejnosti. Florbal je velmi populární a věřím, že to bude dobrý impuls ve zkvalitnění podmínek, florbal směle konkuruje svojí členskou základnou fotbalu i hokeji, pokulhává však po ekonomické stránce.

Jaké bylo přivítání a oslava medaile v České Lípě?
Do České Lípy jsem se dostal v neděli večer, přítelkyně pro mě naplánovala nečekanou menší párty, kde bylo asi 50 nejbližších rodinných přátel a kamarádů. Plynule jsem tak navázal na oslavy z Finska a letadla, kde si pro nás personál ČSA připravil také menší pozornost. Myslím, že si to kamarádi, rodina i členové našeho klubu dobře užili, chodilo se hromadně fandit do sportbarů apod. Samozřejmě děkuji za všechny ohlasy a podporu, bylo jich opravdu moc.