Sympatická maminka tak opět ukázala, že má stále vynikající výkonnost. „Na prsa jsem tam tedy konkurenci vůbec neměla, ale na motýl a na kraul už ano,“ přiznala v rozhovoru pro Deník účastnice olympijských her.

Přijměte mou gratulaci. Jaké jsou zpětně pocity po veteránském mistrovství Evropy?
Děkuji. Pocity jsou skvělé. Zpětně to hodnotím i lépe, než v okamžik, kdy jsem závod doplavala. Zaplavala jsem skvělé časy i v porovnání s letošními nejlepšími časy mezi českou elitou. Myslím tím mezi mladými plavci. Přivezla jsem si dokonce dva evropské rekordy, místo jednoho, který jsem původně chtěla.

Získala jste hned tři tituly. Prozraďte, na jakých tratích to bylo?
Bylo to na 50 metrů motýl, prsa a kraul. Maximum startů pro jednoho závodníka bylo tři, takže jsem ani více nemohla (smích).

Překonala jste i dva rekordy. Jak dlouho vlastně odolávaly?
Na 50 metrů prsa byl rekord z roku 2017 a jeho německá držitelka tam o pár rozplaveb přede mnou zaplavala v kategorii 40-44 let nový světový rekord, tak ji to snad tolik nemrzelo. Na 50 metrů motýl to byl starší rekord z roku 2011 v držení plavkyně z Itálie.

Petra Weber Chocová
Díky rodině a dcerce Lilli se mi život neskutečně obrátil, říká plavkyně z Lípy

Jela jste tedy na mistrovství Evropy s tím, že byste právě chtěla nějaký rekord zlomit?
Když jsem o ME začala uvažovat, chtěla jsem zaplavat světový rekord na 50 metrů prsa a poprat se o medaile na ostatních padesátkách. Dva měsíce před evropským šampionátem ovšem ten světový rekord překonala o jednu vteřinu americká plavkyně. Věděla jsem, že to momentálně není v mých silách, takže moji metou se stalo překonání evropského rekordu. A to se povedlo.

Vy jste plavala tři závody. Nebyl problém s únavou?
Druhý den po příletu jsem měla pouze dopoledne 50 metrů motýl a následující den dopoledne 50 metrů prsa a odpoledne 50 metrů kraul. Na Masters šampionátech se plave vždy přímo na čas bez semifinále a finále, jelikož je tam obrovská spousta závodníků. Už tak ty závody trvají několik dní a při vyhlašování se oceňují všechny kategorie, které jsou po pěti letech, čili závody jsou hodně dlouhé. Měla jsem tedy tři starty během dvou dní. To bylo tak akorát.

Byla na veteránské Evropě velká konkurence?
Konkurence by byla obrovská, kdybychom plavali všichni bez omezení věkových kategorií. Vzhledem k tomu, že by pak bylo složitější rozřazování a zjišťování konkurence, tak se plave užv rozplavbách se stejnou věkovou kategorií. Na prsa jsem tam tedy konkurenci vůbec neměla, ale na motýl a na kraul už ano.

Jak si vůbec zajišťujete finance na vaše plavecké závody?
Tento rok celkově hradím ze svých úspor a z dotací města Česká Lípa. Letos jsem také získala nějaké peníze na přípravu od mého dlouhodobého sponzora firmy Berndorf Bäderbau a velikánskou pomoc mám od mého trenéra ve fitku Pavla Provázka. Všem zmíněným moc děkuji!

Jak vysoko si ceníte úspěchu na veteránském mistrovství Evropy?
Od těhotenství mi skončila smlouva ve VSC a nejsem tedy brána jako profi sportovec. Už nemám jejich život – tréninky, trenéři, regenerace, soustředění, plat. Žiju jako pracující člověk, který má rodinu a malého prcka a do toho se snaží sportovat na vysoké úrovni. Proto je pro mě každé vítězství a každý zaplavaný a zlepšený čas prostě super. Jak mi už několik lidí říkalo, nyní si musím plavecký život rozdělit na osobáky před porodem a po porodu. Čili úspěch je to veliký a zatím určitě můj top.

Stříbrná radost. Petra Weber (Chocová) s dcerkou Lilli po úspěšném závodě Českého poháru.
Návrat po mateřské jako hrom! Mistryně Evropy získala pohárové stříbro

Jistě vás takové úspěchy nakopnou do další práce. Čeká vás ještě do konce roku nějaký zajímavý závod?
Nebudu se tajit tím, že jsem chtěla splnit limit na MS v krátkém bazénu v Melbourne. Ne Masters, ale mezi elitou. Ale trochu mě tlačí čas a plnění limitů končí už za necelé dva měsíce. Moc závodů, kde by se dal splnit limit, bohužel není. Nominační limit je navíc hodně rychlý. Plánuji letos ještě určitě závodit na českých pohárech a zimním MČR. Zahraniční závody z finančních důvodů musím vynechat.

Oslavíte s rodinou vaše tři evropské tituly?
Lehce oslaveno už máme, teď už zase není moc času a musí se makat na zimní sezónu.

Jak vůbec po mateřské a náročných závodech regenerujete?
To je to nejhorší. Neregeneruju nijak, nemám na to jednoduše moc času. K fyzio chodím, až když mě něco bolí. Najít si čas, abych si zašla třeba na dvě hodiny někam do sauny a dát si nohy nahoru, to prostě není jen tak. Když už si myslím, že budu mít čas, objeví se nějaké resty, ozvou se noví klienti do fitka, chci věnovat čas dcerce. Je to teď prostě všechno mnohem složitější, ale rozhodně ničeho nelituju.