Moc se o nich nemluví, a je to chyba. Mladí bojovníci z České Lípy dávají vzpomenout na slavné časy. Box měl v České Lípě obrovskou tradici a bohatou historii a Česká Lípa v domácím boxerském světě zase zvučné jméno. Jenže to platilo spíš v minulém století, dost možná se to ovšem brzy změní.

Jiný sport z ringu, kickbox, zase obecně doplácí na to, že na rozdíl od boxu není olympijským sportem, a tak možná příliš málo zajímá sponzory i média. Jenže zrovna v České Lípě by to mělo být jinak.

Hodně hlasitě tady totiž o sobě dává vědět sportovní klub boxu a kickboxu Viper Club Česká Lípa. Jen od roku 2010 dosáhl na celou řadu fantastických úspěchů včetně titulu mistra republiky i bohaté medailové sbírky z republikových mistrovství.

Za vzestupem zápasení v ringu v České Lípě a za tím, že se boxu a kickboxu věnuje v Lípě i početná skupina dětí už od šesti let (!), stojí především několikanásobný český vicemistr a dlouholetý český reprezentant v kickboxu Radek Procházka.

„Čekej to, čekej ten úder dřív." „Začínej rukama." „Zakonči nohou." „Už jsi tam měl být nohou." „Zbytečně kopeš a necháváš to."

Neobvyklé pokyny zní od trenéra Procházky z improvizovaného ringu v Cardio fitnness centru v budově České spořitelny v Hrnčířské ulici v České Lípě. Právě tady mladí boxeři a kickboxeři trénují. Odtud se navazuje na dávnou českolipskou slávu boxu, odtud pramení obrovské úspěchy v kickboxu.

V ringu právě trénují dva dvacetiletí kickboxeři, jedním z nich je Petr Špikla, úřadující mistr republiky v lowkicku, laicky řečeno kickboxu s nízkými kopy. Vedle v malé tělocvičně s boxerskými rukavicemi na rukou trénují děti, desetiletí, dvanáctiletí, jsou mezi nimi i dívky. I malé holky trénují údery, nebo „buší" do pytle.

Tady každý bezpečně zahodí předsudky o tom, že sportům jako je box nebo kickbox se věnují jen „magoři", kteří se potřebují vybušit. „Nikdo z nich není žádný pouliční bitkař," říká Radek Procházka. „Všechno, co se tu učí, používají jen v ringu a v tělocvičně. Nefunguje tu žádná špatná atmosféra, je to tak i obecně mezi kluby."

Viper Club není žádná školička, je to zaběhnutý klub. V boxu startují muži ve druhé lize, přípravka, kadeti a junioři nastupují v oblastní soutěži talentované mládeže.

V kickboxu zápasí borci v jednotlivých utkáních při galavečerech nebo na velkých kláních jako je Czech Open, jezdí na mistrovství republiky.

„Na základce jsem byl spratek, ale box mi změnil život"

Česká Lípa - Je mu čerstvých dvacet, před pár dny mu skončila jeho teenagerská léta, ale když si s ním povídáte, cítíte, že přesně ví, co chce a jde si za tím.

To je Petr Špikla z České Lípy. Dře, aby si splnil svůj kickboxový sen. Našlápnuto má skvěle, je třeba úřadujícím mistrem republiky ve své váhové kategorii. Kdyby to samé dosáhl třeba ve fotbale, asi by toho byly plné noviny. Ale on dělá „jen" kickbox.

Box nebo kickbox jsou sporty, o kterých se v České Lípě příliš nemluví. Jak ses tady dostal ke sportu, o kterém se moc neví?

Vždycky jsem rád koukal na boxerské zápasy v televizi, o bojové sporty jsem se zajímal od malička. Pak jsem zaslechl, že se tady v Lípě trénuje kickbox a říkal jsem si, že bych to zkusil, když tu není box. Vůbec jsem to ale nemohl najít. Bavili jsme se o tom pak se strýčkem a ten mi nabídl, že mě naučí základy, co umí on. Tím to vlastně všechno začalo.

Byl jsem u strýčka asi rok, a zjistil jsem, že už mi to nestačí jen tak bouchat. Chtěl jsem to dělat závodně a něčeho dosáhnout, tak jsem vyhledal Radka. Bylo mi čtrnáct a jsem u něj doteď.

Petr Špikla.Co na tvůj vztah ke kickboxu říká tvoje rodina? Nemají o tebe strach?

Mamka samozřejmě má strach, ale to je normální mateřský pud. Strýček mě v tom podporuje, přispívá mi na vybavení, jezdí za mnou na skoro každý zápas. Táta je také rád, že něco dělám. Má z toho radost, dá se říct, že splňuju to, na co on nedosáhl. Že to dělám za nás oba.

Když se vrátím k mistrovství republiky, kde si ve své kategorii do 81 kg v disciplíně low kick triumfoval. Byly tam nějaké těžké momenty?

Měl jsem strach, protože o titul jsem bojoval se soupeřem, kterého jsem znal. Byl to mistr světa z předchozího roku. Viděl jsem spoustu jeho zápasů a bál jsem se, že skončím ještě před limitem. Tak jsem si dal pozor na věci, ve kterých vyniká, pohlídal jsem si jeho kopy, připravil jsem se na něj a všechno vyšlo dokonale. Vyhrál jsem tři nula na body. Soupeř nečekal, že bych na něj mohl být tak dobře připravený.

V kickboxu zápasíte v takzvaném lowkicku, kde jsou povolené jen nízké kopy, a také ve fullcontactu. Co je ti bližší?

Spíš ten lowkick, je to vlastně klasický kickbox. Ve fullcontactu musím více kopat a hlavně od pasu výše, což mi moc nesedí. V tréninku se ale připravuji i na vyšší kopy, abych mohl vyhrávat i ve fullcontactu. Na Czech Open jsem v zápase o zlato prohrál s dvojnásobným mistrem světa Markem Procházkou jen z toho důvodu, že jsem dostatečně nenakopal, soupeř měl víc bodů. Do třetího kola jsem nastupoval s tím, že musím udělat minimálně osm kopů, ale to už nešlo.

Co děláš v civilním životě?

Studuju. Informační technologii na průmyslové škole v České Lípě. Akorát jsem to minulý rok zvrtal. Myslel jsem si, že se naučím přes léto na opravnou zkoušku, ale měl jsem spoustu zápasů a věnoval jsem se přípravě, takže jsem si zažádal o opakování ročníku, abych se mohl připravovat dál.

To je vidět, že ti kickbox hodně zasahuje i do běžného života.

Je to pro mě priorita. Opravdu doufám, že bych se tím jednou mohl živit. Všichni říkají, že mám talent, že jsem šikovný, tak doufám, že to zúročím. Že se mi ta dřina jednou vrátí.

Máš nějaký cíl pro letošní rok?

Určitě bych chtěl zase zápasit o titul v lowkicku i fullcontactu a na nějakém galavečeru bych se rád znovu utkal s Markem Procházkou, protože je to hodně šikovný soupeř a byl by to výborný skalp, kdybych ho porazil. Mohl by to být krok zase dál, mohlo by mi to otevřít další dveře. Třeba do reprezentace.

Už jsme to trochu nakousli. Obecně se o kickboxu moc neví, a tady v Lípě to není jiné. Pomohlo by mladým lidem, kdyby se věnovali tomuto sportu?

Určitě. Člověk dostane disciplínu, naučí se sebeovládání. Zbaví se agresivity, protože se vyřádí. Mně osobně box změnil život. Ještě na základní škole jsem byl spratek, ale od té doby, co boxuju, tak jsem se srovnal. Radek mě vede dobrou cestou a každému bych Radka jako trenéra doporučil.