Že vítězství nepřinášejí jen slastné pocity a úspěchy se mohli přesvědčit i manušičtí střelci, kteří se vraceli z mezinárodního závodu konaném v Abu Dhábu Katati. Ve chvíli, kdy nakládali do svého služebního wartburgu všech 368 medailí, byli přepaděni místní teroristickou organizací. „My všimnout, vy dobře střílet,“ promluvil na ně jejich šéf (podle našich informací studoval v mládí na sklářské škole v Kamenickém Šenově, a proto tak dobře uměl česky).

„My vás vzít do naše organicace. Vy mít tu čest bojovat v pšedních liniích,“ dořekl a díval se přitom obzvlášť na střelkyně, které, mezi námi, mají opravdu dobré linie. Šéf střelců Stanislav Stupka se vymluvil, že na něj jde rýma, že by nebyl moc dobrý bojovník, a proto musí se vzdát té cti bojovat v jejich předních liniích. Šéf teroristů si moc dobře pamatoval ze studijních let, že severní vítr je krutý a kdo jednou chytne rýmu, tak ji pak chytá pořád.

„Dobrá, vy jít. A vy si vzít s sebou i další usmrkánky. My nemoci si dovolit mít v předních liniích bojovníky s bílými kapesníky. Protivník si myslet, že my vzdát se a to my nikdy. To ne naše čest.“

Stanislav Stupka spolu s dalšími usmrk…, pardon, rýmu často chytajícími střelci nasedl do služebního wartburgu a co nejrychleji za průvodcem sedícím na mule se vydali domů. Zůstali jen tři střelci, kteří také trpí rýmou, ale protože bylo panu Stupkovi líto nechat tam těch 368 medailí, bohužel se už do auta nevešli.

Jenomže se zjistilo, že manušičtí střelci jsou bez svého trenéra naprosto poloviční ve svých výkonech a během těžkých bojů zranilli osmdesát svých lidí. „Když já doteď nevím, jak se ta puška drží. Mně ji vždycky na rameno posadí trenér,“ vysvětlovala šéfovi teroristické organizace Zuzana Šostková, když postřelila bojovníka, který šel za ní. „My se vás musíme zbavit. Jinak vy naše pohroma. Budeme za vás požadovat výkupné.“ Navrhovaná suma je však natolik vysoká, že Česká Lípa s největší pravděpodobností přijde o jednu z olympijských nadějí pro rok 2012.

Chceme sbírat na pódiu trenky

Ani loňské finalistky sestry Ivana a Kateřina Loubkovy se nedostaví. Stejně jako Zuzka Šostková a střelci, i ony v tuto chvíli nezažívají zrovna příjemné chvilky, protože jsou uvězněné na stromě. Bohužel nevíme přesně kde. Dostali jsme však od nich telegram. Jak ho dokázali nadiktovat (a komu?), nevíme. „Jsme z toho na větvi. Stop. Je tu zima. Stop. Pod námi spousta známých tváří. Stop. Netváří se však přátelsky. Stop. Nudíme se. Stop. Pošlete tréninkové itineráře, ať máme co dělat. Stop.“

Z toho jsme vydedukovali (i když nevíme, co to slovo znamená), že nejspíše na ten strom byly sestry Loubkovy zahnány svými soupeřkami, které už byly frustrovány z jejich věčných vítězství. Nemýlili jsme se, byly to jejich soupeřky, protože nám také poslaly telegram. „Dost bylo vlády jedné cvikovské strany. Stop. My také chceme poznat slast vítězství. Stop. Také chceme sbírat na pódiu trenky, které by po nás házeli fanoušci. Stop. My vydržíme, dokud sestry neslíbí, že denně natrénují jen 100 km na kole, 40 km ve vodě a 60 km v běhu. Stop.
V některém z dalších vydání Deníku vás samozřejmě budeme informovat, jak vyhrocená situace pokračuje.

Co se týká Lucie Vaníčkové, ta prý byla unesena sportovními redaktory z Libereckého deníku. Když ji spoutanou vynášeli z jejího domu, potichu si skandovali tuto říkanku: „K Liberci patří Jablonné, jako k filmu Stallone.“ Když se Lucie začala více vzpouzet, přidali ještě jednu říkanku navíc. „Máme ji teď radši než hokejisty, tím si buďte všichni jistí.“ Abychom ji nepoznali, zapsali ji do nominace jako Lucii van Íčkovou.

Jsou hůlky víc než pindíci?

Ani mažoretky, které byly letos poprvé do nominace zařazeny, se nakonec na vyhlášení neukážou. Důvodem jsou hlasy neznalé sportovní veřejnosti říkající, že mažoretky by neměly být zařazeny mezi sportovní obec. Českolipské mažoretky se z toho důvodu vydaly na pochodový protest až do Prahy.

Je to od nich v této zimě obdivuhodný výkon, když si uvědomíme, že mají na sobě jen sukénky. Vždy, když procházejí nějakou obcí, skandují např. heslo navážející se do šachistů: „My máme hůlky, oni mají pindíky. Co je víc?“ Tato hesla se samozřejmě donesla k šachistům, kteří na protest vystoupili z Českého svazu tělovýchovy a přidali se ke spolku zájmových skupin mezi holubáře a sběratele kuriozit.

Chocová porazila plyšového delfína

Zklamat musíme i fotbalové tifosi, kteří už ve velkým skoupili vstupenky na slavnostní večer. Jenže…vedení Arsenalu se nakonec rozhodlo neúčastnit se této největší kulturní události na Českolipsku. „Zkrátka si myslíme, že když už se jmenujeme Arsenal, tak nám je málo účastnit se nějaké lokální akce. Rozhodli jsme se naše jmenované fotbalisty a trenéra přihlásit do ankety o nejlepšího londýnského sportovce roku,“ vysvětluje mluvčí českolipského fotbalového týmu Karhej a pokračuje: „Pro větší šanci k případnému úspěchu jsme se rozhodli, že trochu vylepšíme jejich jména.“ Z Petra Silného se tak stal Peter Power, z Pavla Hradiského Paul Castlepool.

Problém nastal u Oldřicha Meiera, proto byl nahrazen Martinem Finklárem alias Martym Finkleyem. „Pokud naši zástupci v londýnské anketě uspějí, uvažujeme o tom, že bychom Arsenal Česká Lípa přihlásili do Premier League. Když mohou v naší lize být dvě Bohemky, proč by v té anglické nemohly být dva Arsenaly.“

Jediný, kdo se mohl dostavit na vyhlášení nejlepších sportovců Českolipska byla plavkyně Petra Chocová. Bohužel regule soutěže nedovolují anketu provést, pokud se jí nezúčastní alespoň tři soutěžící. Petra Chocová se však nevzdala a sama si uspořádala doma v pokojíčku soutěž o nejlepšího sportovce roku a nakonec vyhrála. O dva body nechala za sebou plyšového delfína Spurňu, třetí skončila živá želva, které říká Michael Phelps.

Na otázku, proč se rozhodla uspořádat vyhlášení, odpověděla toto: „Víte, milý sportovní redaktore, mým velký vzorem je Karel Gott. Ale protože, krásný sportovní redaktore, nemám hudební sluch, chci se mu, nejchytřejší sportovní redaktore, vyrovnat alespoň v počtu cen. Věřím, že se mi díky počtu ocenění Sportovce roku podaří jednou dohnat jeho počet slavíků. Ještě máte nějakou otázku, nejvtipnější sportovní redaktore?“