Rodina Znamenáčků platí za velkou sportovní rodinu, ani v době koronavirové pandemie nelení a snaží se sportovat tak, jak situace dovolí. Tímto přístupem chce motivovat všechny okolo, aby zvedli hlavu a nepropadali velké skepsi. „Je to opravdu nelehká doba, ale není to válka. Myslím, že některá opatření neměla hlavu ani patu, ale….Vždy se koukám na momentální stav a snažím se v jakékoli době něco tvořit. Ukazujeme cestu, jak si najít i v této době klid, sport a pohodu,“ má jasno šéf českolipského klubu karate SPORT RELAX.

Nejprve pojďme k historii vašeho klubu. Kde se vůbec vzala představa založit klub karate?
Dlouhá léta jsem byl závodníkem jednoho z nejúspěšnějšího karate klubů Slovanu Ústí nad Labem, kde byla parta vynikajících českých reprezentantů. Všechno jsem obětoval karate a proto došlo k přesunu do Ústí nad Labem, kde jsem začal pracovat v druholigovém fotbalovém klubu Armatura Ústí nad Labem. Tam jsem působil jako masér a někdy i jako kondiční trenér. Po práci jsem mohl využívat každodenní dril v ústeckém Slovanu, byla to krásná doba. Po návratu do České Lípy jsem se setkal s Milanem Veselým a naše nadšení pro karate přerostlo v nápad založit klub. Hodně lidí nás odrazovalo, ale naše vize a chuť byla tak veliká, že jsme v roce 1994 odstartovali SPORT RELAX.

 Můžete čtenářům prozradit, jak vy osobně jste se ke karate dostal?
Moje cesta karate začala při mých studiích v Duchcově, pokračovala do srdečního klubu Slovan Ústí nad Labem, České Lípy, Loun a opět do Ústí. Tenhle klub měl významné místo v českém karate, tady jsem složil první zkoušky pod vedením přísných trenérů Stanislava Linharta, Milana Simandla a Milana Paška. Na mé cestě jsem potkal nespočet dalších trenérů, kteří mě pozitivně ovlivnili. Jmenovitě to byl Oldřich Suchánek, Theodor Kohout, Ladislav Gáf, Miroslav Šianský, Bohumil Koloc a z těch světově významných Shihan Hideo Ochi (Japonsko), Shihan Rajeev Sinha (Indie), Kancho Kenneth Yoshinobu Funakoshi (USA), který mě ovlivnil natolik, že jsem ještě dnes jeho věrným žákem.

Co vás na karate nejvíce oslovilo?
Karate má mnoho podob. Jedna z nich je tradiční, kde se ortodoxně dodržují jistá pravidla, při vysvětlování určitých technik se jde do hloubky a potom slouží jako funkční nástroj pro sebeobranu. Dále se dozvíte, jak ozdravovat a utužovat tělo a rozvíjet osobnost. Druhá je ta sportovní, výkonnostní. Tam se pořádají soutěže a lze se propracovat od krajské úrovně až k mistrovství Evropy a světa. V našem klubu máme tu čest mít osobnosti, které byli v porevolučním období oporou svazu karate. Nyní rozvíjíme systémy, jak přivést mládež ke karate herním způsobem, pracujeme na rozvíjení psychomotoriky.

Kolik členů má aktuálně váš klub? 
Náš klub SPORT RELAX má celkem 220 členů. Jsem rád, že si k nám lidé nachází cestu a rodiče mají v nás důvěru.

Rok už je tady s námi koronavir. Jak moc se změnilo fungování a aktivity ve vašem klubu? 
Už je to dlouhé, ale když to bylo možné, setkávali jsme se v přírodě i na stadionu. Kontakt s kamarády a trenéry je velmi důležitý. Cvičili jsme za deště i mrazu. Věřím, že nás to utužilo. Dokonce jsme v tomto režimu stihli uspořádat řadu soutěží. Potom se vše zavřelo a nám nezbylo nic jiného, než využívat online tréninky. Kupodivu mají velký ohlas a my přešli na kondiční formu, zapojujeme techniky karate nebo balanční cvičení. Cvičíme dvakrát týdně. Raději bych byl s našimi žáky v živém kontaktu.

Vy jste klasická sportovní rodina. Obě dcery dělají karate, manželka se věnuje aerobiku.
Celá rodina miluje pohyb. Manželka Karin je oblíbenou cvičitelkou aerobiku, bosu, flexibarů. Samozřejmě využíváme těchto kvalit na soustředěních, kde nám cvičením obohacuje. Pozná, kdo správně cvičí a odstraňuje chyby.
Bára začínala s karate mezi pátým a šestým rokem a vydržela dodnes. Nejdříve chodila s mamkou na aerobik, to jí ale nebavilo. Začala pokukovat po karate a bylo hotovo. Áďa vyzkoušela více sportů, nakonec ale šla ve šlépějích sestry a nám se usnadnil život. Obě se podporují a umí trénovat i samostatně.

Tohle není oblíbená otázka, přesto se zeptám. Je někdo z vašeho klubu, kdo by zasloužil vyzdvihnout?
Tuto otázku nemám moc rád a nerad bych se někoho dotknul. V našem klubu vyrostlo mnoho českých reprezentantů a skvělých lidí. Pod slovem nejlepší je skryto opravdu hodně. Neznamená to jen výsledek na soutěži, ale je za tím schovaná pokora, úcta, slušnost. Od počátku jsme reprezentoval klub já a Milan Veselý. Potom nastoupila éra špičkových reprezentantů - Koubek Stanislav, Zounek Radek, Šturma Petr, Budín Vladimír. K tomu se přidali další reprezentanti, jako Samek Ondřej, Peřinka Filip, Košíková Karin, Bělohlavová Jana, Zlatohlávková Tereza, Pavlasová Božena, Znamenáčková Barbora, Šinerová Adéla, Kavalír David a mnoho dalších, které SPORT RELAX vychoval až ke státnímu znaku na hrudi. Jsem rád, že někteří pokračují jako trenéři SPORT RELAX a moc si toho vážím. Jsou to Jaromír Pokorný, Ondřej Kovács, Barbora Znamenáčková, Adéla Šinerová, Karel Fröhlich, Božena Pavlasová. Máme mnoho dalších výborných závodníků, ale to už by to bylo moc dlouhé (úsměv).

Viděl jsem, že se snažíte být aktivní i v tomto nelehkém období. Jak vůbec snášíte dobu plnou opatření, zákazů a omezení pohybu?
Je to opravdu nelehká doba, ale není to válka. Myslím, že některá opatření neměla hlavu ani patu, ale….Vždy se koukám na momentální stav a snažím se v jakékoli době něco tvořit. Ukazujeme cestu, jak si najít i v této době klid, sport a pohodu. Točíme pro své žáky videa, abychom se udrželi. Věřím, že se z této situace poučíme, vše vyhodnotíme a pak pojedeme dál.

Děti už přes rok nemohou plnohodnotně sportovat. Nebojíte se negativních následků? 
Mám obavu, že tato opatření, někdy nesmyslná, mají dostat lidi do stavu pohodlnosti a ztráty návyků. Děti musí mít kamarády, kontakt, disciplínu a řád. Myslím si, že i rodiče jsou vyhořelí. Vůbec se tomu nedivím, je toho na ně moc. Ale jsme tu pro děti, tak musíme něco vydržet a koukat dopředu.

Vy jste samozřejmě úzce spjat s děčínským klubem Sport Relax a Milanem Veselým. Je tam nějaká spolupráce?
Ano, Milan je můj přítel, spolubojovník a za těch 27 společných let jsme toho zažili opravdu hodně. V Děčíně vše začalo, na tyhle roky velmi rád vzpomínám. Doba je ale jiná. Samurajství, které jsme aplikovali na žáky, bylo neuvěřitelně pozitivní a myslím, že všichni na to rádi vzpomínají. Včetně nás. Do dneška jezdíme spolu na soustředění a jsme samozřejmě přátelé.

Kdyby jste chtěl někoho přivést ke karate, co byste mu řekl?
Dnes máme mnoho zkušeností, které zdokonalí výuku. Mám kontakt s mistry bojových umění i mimo karate. A proto bych nabídl klub SPORT RELAX s touto větou: Chceš dělat něco smysluplného, něco co tě dokáže posunout nejen po psychické, ale i fyzické stránce? Chceš být vytrvalý a mentálně silný? Staň se členem KARATE SPORT RELAX . Nábor bude v červnu a září. Klidně si zajisti místo na www.karate-znamenacek.cz

Máte na kontě jistě hodně úspěchů. Na jaké jste nejvíce pyšný?
Úplně na všechny. Když jsem začínal a vyhrál jsem krajskou soutěž, byl jsem šťastný jako blecha. Podobné to bylo, když si mě vybrali do týmu Slovan Ústí nad Labem. Při obdržení pozvánky do reprezentace jsem mohl reprezentovat mou zemi. To bylo úžasné. Potom jsem vyhrál republikové mistrovství, přišly medaile z evropských a světových šampionátů. To byla nesmírná radost. Stal jsem se několikrát Sportovcem a trenérem roku, Osobností Libereckého kraje. Další úžasná záležitost. Dnes jsem nositelem technického stupně 6. DAN. Když jsem založil klub, bylo mnoho cílů a vše začalo nanovo. Radost, že svěřenci vozí dokola medaile ze všech možných soutěží, byla neskutečná.

Co vám osobně dalo karate do praktického života?
Určitě pečlivost, vytrvalost, nepodléhat negativním tlakům a snáze překonávat překážky. Dalo mi krásnou rodinu, která mě respektuje a já respektuji jí. Jsem rád, že mohu pomoci v růstu dalším lidem.

Na závěr odbočíme. Jaké má Pavel Znamenáček další koníčky?
Mám jich mnoho. Saunování, otužování, velmi rád navštěvuji termální prameny. Mám rád lyžování, plavání, kolo. Mojí zálibou jsou terapie a koučink.