Jako první si dýmu v lese všiml jeden z revírníků správy národního parku, když jel ráno do práce. „Cestou do Doubice jsem z lesa viděl stoupat mohutný sloup dýmu. Hned mi bylo jasné, že hoří. Jen bylo potřeba lokalizovat místo, aby hasiči věděli, kam mají vyrazit,“ popsal Jan Honzík, který kouř uviděl krátce po půl sedmé.

Požár okamžitě nahlásil kolegům a hasičům. „Původně jsme hledali s kolegou lesní požár. Nenapadlo nás, že by to mohlo být něco takového. Byl to pro nás šok, takový požár jsme nečekali,“ řekl Deníku revírník Břetislav Jemelka, který byl u hořících srubů jako první. Že je opravdu zle, bylo patrné v první vteřině. „Když jsme přijeli, viděli jsme, už jak chaty hoří plamenem a chytal od nich okolní les,“ doplnil Honzík.

Na Tokáň se začali sjíždět hasiči ze širokého okolí. Kromě profesionálů zasahovali i dobrovolníci z Krásné Lípy, Hřenska, Markvartic, Chřibské nebo dokonce až z více než dvacet kilometrů vzdáleného Jiříkova.

Práci hasičům komplikovala především odlehlost turisty oblíbené lokality. Vodu museli vozit téměř pět kilometrů, brali ji v Kamenici v Dolní Chřibské. Na pomoc jim přiletěl kvůli těžko přístupnému terénu i policejní vrtulník s bambi vakem, který nabíral vodu z cisteren na letišti ve Chřibské.

„Požár se rozšířil i do skal, kde hořelo přibližně jeden a půl až dva hektary,“ popsal mluvčí hasičů Lukáš Marvan. Dostat oheň pod kontrolu se jim podařilo až po sedmi hodinách. V pátek 22. května v 19:00 požár ještě uhašený nebyl.

Na místo krátce po hasičích dorazili také kriminalisté. „Spekulovat o příčinách požáru je nyní předčasné. Nejprve musí požářiště vychladnout. Teprve pak je možné jej ohledat,“ řekl policejní mluvčí Daniel Vítek.

Páteční požár hluboce zasáhl nejen místní nebo turisty, ale také památkáře. Oba zničené sruby byly totiž kulturní památkou. Komplex je totiž v rámci ČR unikátní a bývá přirovnávaný třeba k areálu beskydských Pusteven. Hrabě Kinský se při stavbě loveckých chat inspiroval při svých cestách v Alpách.

„Sruby byly významné kromě jiného svou konstrukcí, kdy na zděném jádru byly dřevěné prvky,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Věra Brožová.

Památkáři by měli příští týden obhlédnout trosky domů a zjistit, co z nich zbylo. Poté plánují začít jednat s majitelem, s nímž by se chtěli dohodnout na dalším postupu. Jednou z možných variant by mohla být stavba věrných replik, při které by se využilo co největší množství původních prvků. Pokud by k tomu nedošlo, bylo by nutné památku prohlásit za zničenou.

Na Tokáni v pátek nehořelo poprvé. Původní srub zničil oheň i v roce 1905. Kinští jako tehdejší majitelé panství nechali stavbu obnovit, ale vydržela zde pouhé čtyři roky. V roce 1909 zde totiž znovu řádil požár. Sruby, které v pátek shořely, pak nechali Kinští postavit na začátku 30. let minulého století.

Lokalita byla v létě roku 1938 také dějištěm důležité historické chvíle. Hrabě Kinský hostil Na Tokáni anglického lorda Runcimana, jenž přijel na pozvání české prohenleinovské šlechty. Měl sledovat soužití Čechů a Němců. Na návštěvu sem dorazil také kníže Hohenlohe, na jehož Červeném Hrádku se Runciman později sešel s Henleinem. Právě tam měly probíhat přípravy na mnichovskou dohodu.