Pracoval jsem v obří nadnárodní společnosti, kde jsem měl na starosti velice známou sladkost. Uváděl jsem ji na český trh. Mělo to ohromný úspěch. Z nuly jsme udělali za dva roky obrat dvě stě milionů! To bylo i na poměry oné firmy velice pěkné. Oplácávali mě ze všech stran, ale nějak mě to zcela nenaplňovalo. Věděl jsem, že ta korporace je pro mne zlatá klec. Že bych se posouval z jedné manažerské pozice na druhou. A mě vždycky lákalo podnikání. To pro mne znamená svobodu.

Mám napsáno na všech webech, že můj pradědeček měl likérku. A to je pravda, byl spolumajitelem jisté likérky v Dobrušce. Když jsem na to narazil, nechal jsem si vytáhnout data z podnikatelské činnosti. A ona to nebyla žádná velká sláva. Po pradědovi zůstaly dodnes velké sbírky mincí, mušlí, známek, etiket. Hrál divadlo, v Dobrušce měl i hospodu. Takže žádný velký byznysman. V rodině jinak žádného podnikatele nemáme. Tatínek je vysokoškolský profesor a fyzik, maminka lékařka. Můžu asi říct, že v době, kdy jsem spouštěl Kitla, se na mé konání dívali až s nepochopením.

Kitl jde za kvalitou a protože nemáme peníze na veliké reklamní kampaně, přihlašujeme naše výrobky do soutěží a firmu otevíráme veřejnosti. Každý rok pořádáme akci Den otevřených sudů, kam za námi vyrazí třaba i hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Fascinoval mne nejen samotný příběh doktora Kittela a legendy, ale i fakt, že stále stojí dům, kde Kittel ordinoval a bádal. Vypůjčili jsme si pro firmu Kitl jméno, ale začali jsme doktorův odkaz šířit, vypsali jsme veřejnou sbírku na opravy Burku na Krásné, po čase jsme si v těsném sousedství pronajali dům, kde jsme provozovali Kittelovo muzeum.

Loni jsme koupili areál Vratislavické kyselky. Je to svým způsobem pro nás závazek. Nejprve se zaměříme na halu v sousedství zámečku, která tu stojí od osmdesátých let minulého století a je v relativně dobrém stavu. Tam chceme do pěti let rozjet výrobu a pak se můžeme posunout k zámečku. Musíme na všechno vydělat.

Loni jsme koupili areál Vratislavické kyselky. Je to svým způsobem pro nás závazek. Nejprve se zaměříme na halu v sousedství zámečku, která tu stojí od osmdesátých let minulého století a je v relativně dobrém stavu. Tam chceme do pěti let rozjet výrobu a pak se můžeme posunout k zámečku. Musíme na všechno vydělat.

Pokud bych podnikal třeba v tvorbě počítačového softwaru, tak není jméno až tak důležité. A je jedno, jestli firma sídlí v Jablonci nebo v New Yorku. A právě naopak, v nápojařině je to místo hrozně důležité. Plzeňské pivo, karlovarská Becherovka. Pro nás je místo důležité.