Když v létě 2002 začaly záplavy, Českolipsko naštěstí výrazným způsobem nezasáhly. S kolegy jsme vyjeli pomáhat do Děčína. Už si ani nepamatuji, kdy to přesně bylo. Naší první akcí bylo zabezpečení místního nákupního centra Kaufland proti vniknutí vody. Ucpávali jsme co se dalo speciálními gumovými vaky. Pak se začala zvedat voda, a my museli jinam.
Naše další činnost spočívala v tom, že jsme u Tesly čistili celou noc železniční přemostění. Byli jsme tam společně s vodními záchranáři a s jejich séfem Petrem Jenekem. Další den jsme měli volno a přemístili jsme se ke drážním hasičům na nádraží, kde jsme spali v tělocvičně. Pak nás postupně vysílali na různá místa s naší „vejtřaskou“ Cecilkou, která toho už hodně pamatuje. Rozváželi jsme čerpadla a jiné vybavení tam, kde to bylo potřeba.
Když voda opadla, tak jsme uklízeli společně se zaměstnanci v areálu firmy Tesla. Všude bylo plno bahna a naplavenin.
S hasiči z Varnsdorfu jsme zasahovali na starém Děčíně, kde u čokoládovny vyvěrala voda z Labe přes kanalizaci. Přes noc se nám podařilo společnými silami zprovoznit první cestu směrem na starý Děčín, po které se pak do té části města mohli dostat záchranáři. Někteří lidé, kteří byli od této městské části odříznuti, se tak mohli dostat domů, nebo naopak na druhou stranu.
Snad nejdelší dobu jsme strávili na poliklinice. Všechno se muselo splachovat Savem. Ten náraz vody, která tam vtrhla byl tak rychlý, že od tamtud nikdo nestihl prakticky nic vynést a všechno se řešilo, až když voda opadla. Likvidovali jsme i různé jedovaté látky, které používají zubaři nebo jiní lékaři polikliniky. Zasahovali jsme také v Rumburku a Šluknově. Čistili jsme přítok koryta Ploučnice do Labe. To jsme dělali v ochranných oblecích. Koryto bylo ucpané a plné naplavenin.
Jeden z příjemnějších momentů jsme zažili ve chvíli, kdy nám přijelo osobně poděkovat vedení společnosti Kaufland z pražské centrály. Po opadnutí vody totiž byly v prodejně asi jen tři centimetry vody a tak se to tam jen setřelo a prodejna byla otevřená. My jsme pak dostali trvanlivé jídlo a mléko.
Asi nejhezčí byl pro nás druhý den, kdy jsme pomáhali v Děčíně. Mělo se otevírat nové Tesco. Přiletěl se tam podívat tehdější ministr vnitra Stanislav Gross. Ten krám tehdy zakázali otevřít a noví zaměstnanci, kteří odtamtud odcházeli, si tam kupovali jídlo, a když se vraceli přes most směrem k nám, tak nám to jídlo dali do rukou, jen tak. Zboží z toho obchodu pak šlo po tom, co se přehnala velká voda na vyhození.

PŘÍBĚHY VODY - rubrika věnovaná vzpomínkám na záplavy před pěti lety