O miminko přišli manželé Hezučtí čtyřikrát. Na začátku vztahu jim to skřípalo

Je pravda, že vaše seznámení proběhlo přes sociální sítě?
Nikola: Přesně tak. První kontakt proběhl přes sociální sítě, vyměnili jsme si pár vět a hned potom si dali rande v baru v centru Prahy. Tam jsme se teprve opravdu seznámili. Bylo to 10. září 2011.

Kdo z vás byl tím aktivnějším, že toho druhého trochu „uháněl“?
Nikola: Já bych řekla, že aktivnější byl na začátku Patrik. Ale on určitě zase řekne, že já. (smích)

Patrik: Je to už poměrně dlouho, co jsme se seznámili, ale jestli si to dobře pamatuju, aktivní jsme byli oba dva. Určitě si myslím, že na vzájemném seznámení a poznání jsme měli oba stejný zájem. Ale mezi námi, určitě byla aktivnější moje žena, protože ženy si jdou za svým velmi tvrdě. (smích)

Simona Babčáková: Krize v partnerských vztazích mě motivovaly nejvíc

Co vás na Patrikovi zaujalo, čím vás okouzlil?
Nikola: Zpočátku mě okouzlil hlavně smyslem pro humor a ohromnou inteligencí.

Co zaujalo vás na Nikole?
Patrik: Nikola je velmi krásná, inteligentní žena a má úžasné srdíčko. To byla kombinace, která se nedala přehlédnout.

Chodili jste spolu sedm let, než jste se vzali. Takže jste se proklepli pořádně? Nebo jeden druhého tu a tam ještě dokážete něčím mile i nemile překvapit?
Nikola: Já myslím, že do manželství jsme šli oba s tím, že jeden druhého už dokonale známe. Co jsem však do té doby nevěděla a co jsem poznala, až když přišlo děťátko, je to, jak moc milující a skvělý otec Patrik je.

Patrik: Myslím, že se známe již velmi dobře, ale vždy mě překvapí tím, jak dokáže být neskutečně šikovná skoro ve všem, co dělá.

Skřípalo to během vašich začátků? Bylo potřeba se trochu sladit?
Nikola: Určitě a nebylo toho málo. Museli jsme se jeden s druhým naučit komunikovat, být trpělivější, spoustu nedůležitých věcí skousnout a neřešit. Myslím, že žádný vztah není dokonalý od začátku do konce a že nebýt velké touhy nás obou na našem vztahu neustále pracovat, dávno bychom spolu nebyli.

Patrik: Na začátku vztahu jsem byl já tím, kdo často trávil čas s kamarády v restauračních zařízeních. Naštěstí na tom moje žena zapracovala a dnes už nikam nechodím. (smích)

Můžeme se o Patrikovi dozvědět něco, co by nás překvapilo?
Nikola: Těžko říct… možná to, že rád plave a běžkuje.

Jak jste se změnili za ta léta, co se znáte?
Patrik: Fyzicky se Nikola vůbec nezměnila. Teď je jen rozumnější a moudřejší. Já jsem starší a tlustý.

Nikola: Jsme spolu jedenáct let, tak je logické, že jsme se oba změnili. Z lehkomyslného pařmena bez závazků se stal úžasný manžel a táta, pro kterého je rodina středem vesmíru a udělá pro ni první poslední. No a taky dost ztloustl. (smích)

Čím je pro vás ten druhý?
Patrik: Partnerkou, láskou a maminkou mého milovaného syna.

Nikola: Patrik je můj nejlepší přítel. Chlap, o kterého se můžu opřít, který mě vždy podrží, který mě rozesměje, i když mi do smíchu není. Patrik je můj vysněný muž a je přesně ten táta, kterého jsem si pro své dítě představovala.

Jak byste se navzájem ve zkratce popsali?
Patrik: Nikola je velmi chytrá a krásná žena, která na sobě nenechá dříví štípat.

Nikola: Patrik je velmi inteligentní, vtipný a má to největší a nejlaskavější srdce.

Kdy jste zjistil, že je Nikola žena vašeho života a chcete si ji vzít?
Patrik: To jsem věděl od samého začátku.

Chystal jste se na žádost o ruku dlouho?
Patrik: Myslím, že mi to rozhoupávání trvalo cca jeden rok. Čekal jsem na vhodnou příležitost a ten správný okamžik.

Byla pro vás žádost o ruku nečekaná, došlo i na dojetí?
Nikola: Byla velice nečekaná. Čekala jsem ji už milionkrát předtím, například na každé exotické dovolené. (smích) Po sedmi letech, v den výročí našeho vztahu, jsem ji už nečekala, myslela jsem, že prostě budeme žít na psí knížku už navždycky.

Měli jste před svatbou nějaký „životní plán“?
Patrik: Nejvíc nás spojovala představa cestování, dobrého jídla a jiných blbostí, abychom nakonec zjistili, že nás nejpozitivněji zasáhlo rodičovství. To je nejúžasnější „životní plán“.

Nikola: Život nás naučil neplánovat, takže jsme žádný plán neměli a necháváme se od života stále překvapovat.

Jak se ubránit vyhoření ve vztahu? Nebezpečné mohou být i kompromisy

Na rodičovství jste si museli dlouho počkat. Čtyřikrát se vám, Nikolo, nepodařilo miminko donosit. Jak jste toto období zvládli jako pár?
Nikola: Byly to těžké a bolavé chvíle, ale viděno zpětně, nám to jako páru moc pomohlo. Posílilo to naši lásku a mně to ukázalo, že Patrik je chlap, kterého chci mít po svém boku celý život. Stali se z nás parťáci, kteří spolu zvládnou úplně všechno.

Patrik: Bylo to náročné a dnes už je to zapomenuto. Všechno nám to náš Oliver vynahradil.

Měli jste i obavu, že už se to nepodaří? Řešili jste, co by bylo dál? Nebo jste si nic takového nepřipouštěli?
Nikola: Samozřejmě že jsme se báli, že se to nepodaří. Ale báli jsme se to vyslovit nahlas a stále doufali a dělali první poslední.

Patrik: Já jsem v hloubi duše věděl, že všechno dopadne dobře. Ale byly to nervy!

Tohle musí být neskutečný nápor na psychiku. Máte v sobě oba nějaké hnací motory, že i když se nedaří, nic nevzdáváte a jdete si stále za svým?
Nikola: Jsem Kozoroh a jdu si odmalička tvrdě za tím, co chci. A nikdy v životě jsem nic nechtěla tolik jako být maminkou. Takže tam jsem zatnula zuby a stále pokračovala i přes všechny ty šílené a bolavé překážky.

Patrik: Člověk by se neměl z ničeho moc hroutit. Je potřeba držet si neustále naději a doufat.

Myslíte si, že rodičovství prožíváte intenzivněji, víc si to štěstí uvědomujete po takových peripetiích?
Nikola: Užíváme si každý den a každou minutu si uvědomujeme, jak obrovské je Oliver štěstí. Mít zdravé dítě je ten největší dar a každý, kdo ho má, by si ho měl vážit.

Patrik: Určitě si toho nesmírně vážíme. Navíc já jsem ten typ otce, který je až přehnaně starostlivý, ale snažím se to na sobě moc neukazovat.

Překvapili jste v poslední době něčím jeden druhého?
Patrik: Všechny dary, které si dáváme, jsou takové, že u nich určitě víme, že je ten druhý ocení. Nejde o jejich finanční hodnotu, ale snažíme se vždy dobře naslouchat jeden druhému, abychom přesně poznali, co komu udělá radost.

Nikola: Patrik mi často dává jedlé dárky, což mě vlastně trošku rozčiluje, protože se snažím pár kilo shodit. (smích)

Jste romantik, umíte své ženě vyznat city?
Patrik: Ano. Myslím, že umím být romantický, ale umím být i křupan.

Nikola: To musím potvrdit.

Kdo je u vás hlava rodiny?
Patrik: Samozřejmě že Nikola. (smích)

Nikola: Když to říká… (smích)

Patrik je moderátorem rádia Evropa 2. Moderuje i doma, nebo dokáže vypnout?
Nikola: Často je první hodinu po návratu z práce asi hlavou stále v rádiu, protože jede své rádiové fóry a je tak nějak moc nahlas. (smích) Potom se uklidní, vypne a je vypnutý do té doby, než jde zase do práce.

Patrik: Snažím se doma od práce relaxovat a netahat ji do soukromí. Ale určitě budu mít nějakou profesionální deformaci.

Fatální zamilovanost i hořké konce. Jak může vypadat osudová láska?

Vy jste, Nikolo, upovídaná, nebo naopak?
Nikola: Přijde na to. Mám strašně ráda ticho, klid a samotu, takže jsem často někde potichu zavřená a myslím si na svoje věci. Ale když se svého klidu nabažím, ráda si povídám a moc ráda se směju. V našich rozhovorech mi Patrik často skáče do řeči a nenechá mě doříct myšlenku, ale pracujeme společně na tom, aby to přestal dělat. Pracujeme na tom už přes deset let.

Je Patrik stejně tak zábavný doma jako v rádiu?
Nikola: Určitě ano.

Váš muž moderuje ranní show, takže je už řadu let ranním ptáčetem. Omezuje to nějak chod rodiny, nebo to naopak přináší benefity třeba v podobě čerstvého pečiva k snídani?
Nikola: Ano, snídaně vozí, to je fajn.

Patrik: Cítím to tak, že to má své výhody. Jak říkala Nikola, často vozím domů snídani nebo nákup. A někdy taky kytku nebo malý dárek pro radost.

Máte pro letošní rok nějaké plány?
Nikola: Jak jsem už v rozhovoru říkala, život nás naučil nic velkého neplánovat. Tak se jen těšíme, co nám rok 2023 přinese. A z těch „malých plánů“ už se moc těšíme na lednovou dovolenou na Mallorce, na novou koupelnu a naše klasické letní Chorvatsko.

Patrik: Plánů máme dost. Určitě budeme cestovat, co to jen půjde. Průběžně doděláváme zahradu a jiné věci na chatě, kde žijeme. Ale ústředním tématem je náš syn Oliver, kterému věnujeme většinu svých plánů.