V současné době Simona Lewandowska pendluje mezi Prahou a polským Krakovem, kam se vydala na Erasmus. Přestože polština jí vzhledem k jejímu původu (tatínek je polské národnosti; pozn. red.) není cizí, jiný jazyk je pro ni příjemnou změnou.

Stejně jako si momentálně užívá střídání řeči, ve které komunikuje, vychutnává si také herecké převtělování se do nejrůznějších rolí. Ty k ní prý přicházejí bez očekávání, ale vždy ji potěší.

Podívejte se na trailer k seriálu Zlatá labuť:

Zdroj: Youtube

Jak momentálně prožíváte vaše přesouvání se mezi polským Krakovem a Prahou? Jste spokojená s tímto tak trochu potulným životem?
Teď už se těším, že v Krakově zůstanu delší dobu. Vždy si totiž zvyknu na místo A, a pak se musím přesunout do místa B. Ale vlastně mě to tak docela baví.

Jak se vám líbí Krakov?
Moc. Zatím jsem z toho nadšená a jsem ráda, že jsem jela v letním semestru. V tom zimním by to bylo možná trošku více ponuré. Nicméně lidé jsou v Krakově skvělí, stejně tak i ta instituce, kde studuji. Těším se, až se tam vrátím.

Letos bude herečka doplňovat moderátorský tým Zlín Film Festivalu:

Česká republika je s Polskem velmi spřízněná, přestože jsme i přes značnou blízkost dva zcela odlišné národy. Dokázala byste se z obou národních povah inspirovat něčím, co je pro vás důležité a čemu byste se ráda přiblížila?
Pro mě je to asi víra. I velmi svobodomyslní lidé a pankáči, se kterými jsem se tam setkala, mají v sobě stále nějaká pravidla, kterých se drží. Například mě překvapilo, jak jeden můj známý řekl, že věří na lásku do konce života, na manželství a podobné hodnoty, které bych od něj vůbec nečekala. To je třeba pro mě velmi inspirativní.

Také se mi Poláci zdají méně sarkastičtí, než jsme my. V divadle jdou více do emocí, zatímco Češi jsou dobří zase v nadhledu, jakémsi sarkasmu a ironii. Toto „české“ komentování věcí s humorem se mi líbí a je mi vlastně bližší. V Polsku pak daleko více jedí sladké, zejména koblížky. To se mi líbí. (smích)

Rodiče Mirjam Landa a Daniel Landa s dcerou Anastázií
Syna jsem nikdy nepostrádala a babičkou být ještě nechci, říká Mirjam Landa

Nepřipadá vám český humor a zjednodušování situací někdy až přes čáru?
Spíš ne. Zjednodušování situací někdy možná ano. Nevadí mi ale, když někdo v pravou chvíli použije správný sarkasmus.

Měla byste touhu zahrát si i v polském filmu nebo v polské televizi; případně jste na dobré cestě k realizaci takového počinu?
Určitě bych měla velkou touhu, ale zatím na cestě k tomu nejsem. Je pro mě vůbec obrovským zážitkem, že tam mohu momentálně mít klauzury ve škole v polštině. Už to je pro mě hrozně vzrušující a doufám, že to není poslední takováto zkušenost.


Nahrává se anketa ...

Je pro vás těžké zkoušet divadlo v polštině?
Zjistila jsem, že mě tak moc naplňuje mluvit jiným jazykem, až mě hrozně baví učit se dané texty. Samozřejmě je tam určitá jazyková bariéra, takže se mi občas hůře improvizuje. Ale je to příjemná změna.

Připravujete nyní něco, o čem by se mohl český divák dozvědět a na co by se mohl těšit?
Ráda bych čtenáře pozvala na představení Cherry man do Stavovského divadla. A určitě také mohu zmínit, že aktuálně točím s režisérkou Terezou Kopáčovou true krime (žánr, jehož podstatou je rekonstrukce kriminálního činu, typicky vraždy nebo masové vraždy; pozn. red.) s názvem Studna. Má šest dílů a zabývá se známým kriminálním případem od jeho počátků. Tedy od doby, kdy rodina, které se případ týkal (rodina Jelínkových; pozn. red.), začínala šťastně žít, po onen nešťastný konec a pokračuje až do osmdesátých let.

Velmi mě to baví, i proto, že v tomto projektu jsou skvělí herci. Titulní trojici hrají David Švehlík, Johana Matoušková a Filip Červenka, z jehož herectví mě zatím někdy úplně mrazí.

Za každým videem je spousta práce. Hledání zdrojů, psaní scénáře, samotné natáčení i editování zabere mnoho hodin.
Just Justýna: K úspěchu pomohla youtuberce trpělivost i temná témata

Do jaké role jste byla ve Studně obsazena vy?
Hraji Kláru, sestřenici Slávka Jelínka (hraje Filip Červenka; pozn. red.), která se o něj po tom incidentu začne starat a přede všemi ho brání. Je to vlastně případ, který se proslavil i díky cyklu Třiceti případů majora Zemana. Spojování s touto verzí se však chceme vyhnout.

V seriálu Zlatá labuť hrajete roli prodavačky Aleny, která to má ve své době velice těžké. Jde o děvče z chudé rodiny, původně z vesnice, bez většího zastání, a navíc ještě s orientací, která byla tehdy nezákonná. Cítila jste někdy vůči této roli nějaké emoce, které se pak odrazily na televizních obrazovkách?
Do role se vždy člověk přirozeně vžije. V tu chvíli se na situaci nedívám optikou Simony, ale Aleny. Asi nejsilnější emoce, kterou jsem cítila a prožila svou optikou, byl vztek z nespravedlnosti. Rozhodně jsem se ale například nerozplakala kvůli tomu, že mě tak dojímá příběh mé postavy.

Simona Lewandowska v roli prodavačky Aleny Zimové:

To, že je pro vás jako pro herečku takřka nutné dokonale zahrát i lesbickou milostnou scénu, která se v seriálu objevila, je samozřejmé. Setkala jste se – ať už v reakcích okolí, na sítích nebo třeba v médiích – s nějakými vyhrocenými reakcemi? Ať už v pozitivním nebo negativním smyslu.
Upřímně to tolik nesleduji. Dostanou se tak ke mně spíše hezké věci. Musím ale říct, že to má skvělý ohlas například v zahraničí. Píší mi lidé ze Španělska, Argentiny nebo z Číny. Velmi mě překvapuje, že téma takto rezonuje. Jsem ráda, že se tato dějová linka odehrává v komerční televizi a lidé jsou nadšení. Vlastně jsem byla moc příjemně překvapená.

Jennifer Aniston
Bez make-upu ani ránu. Jennifer Aniston, Lady Gaga a další ukázaly své vizážisty

Spojujete pozitivní reakce i s lepší situací, která se ve společnosti začíná utvářet pro homosexuální páry?
Ano, přesně za to jsem ráda. Že se takové téma objevuje ve vysílacím prime time (hlavní vysílací čas; pozn. red.). Že je v komerčním seriálu pro všechny. A že to lidé berou. Stav naší společnosti mě v tomto mile překvapil. Už jsem si několikrát povídala i s muži, kteří Zlatou labuť sledují a u kterých bych nečekala, že nejsou tak konzervativní, jak jsem předpokládala. Několik mých přátel mi také řeklo, že jejich rodiče díky tomu změnili na danou problematiku názor. Uvědomili si, že nemá cenu omezovat jiné lidi, když se mají rádi. Proto mě mrzí, že homosexuální páry se stále nemůžou vzít a adoptovat děti. Přijde mi to absurdní.

Ve Zlaté labuti je Simona nejčastěji viděna s Martou Dancingerovou a Beátou Kaňokovou:

Když hrajete v seriálu z válečného období, co pro vás vlastně, obzvlášť v současném kontextu doby, znamená slovo mír?
Rozhodně si uvědomuji, že mír je jenom perioda, která má svůj začátek a konec. Bohužel.

V rolích z poslední doby vypadáte pokaždé úplně jinak – ať už vezmeme v potaz civilnější Dobré ráno, Brno!, dobovou Zlatou labuť nebo Aristokratku, kde jde vaše role poněkud extravagantnějším směrem. Co z toho jste si nejvíce užívala? Máte ráda tyto proměny?
Ano, proměny mám moc ráda a vždycky si je užívám. Vlastně mě baví opravdu všechno. Ovšem Brno a Aristokratku jsem si užila mimořádně. Asi to bylo i kvůli tomu, že se jednalo o relativně krátký časový úsek natáčení. Člověk totiž časem naběhne na určitou rutinu, to v případě Zlaté labutě, která se vysílá už dlouho.

Trailer k filmu Aristokratka ve varu:

Zdroj: Youtube

Hraje se vám lépe, když najednou víte, že jste na chvíli někdo jiný? Když si tím pádem třeba můžete dovolit něco, co byste jinak nedokázala?
Vlastně ano, protože si chci něco v reálném životě vybudovat a nechci být za blázna. (smích) Takže jsem si vlastně užívala, že mohu zlobit, provokovat lidi a dělat nesmysly.

Existuje něco, s čím se herečka vaší generace nerada potýká a smiřuje?
Je určitě nepříjemné, že vás lidé často hodnotí a mluví o vás třeba na internetu. Zejména u žen pak komentují vzhled. Občas je pro mě těžké udržet si svou přirozenost a spontánnost a nenechat se přemoct strachem z toho, kdo si o mně co pomyslí. Ale postupně jsem se naučila mít zdravější přístup a moc si z toho hlavu nedělám. Člověk se nikdy nezavděčí všem.

Česká republika se může pochlubit mnoha osobnostmi, kterým se podařilo uspět u zahraničních filmových produkcí
Cornell z Pokladu na Stříbrném jezeře a další Češi ve světové filmové špičce

Máte nějaké profesní ambice, které už máte splněny? A naopak i ty, které si chcete splnit?
Nemám vytyčeny úplně konkrétní cíle. Často se mi ale stává, že přijde nová role a já si uvědomím, že to je něco, co jsem si přála. Ale bavilo by mě zahrát si v pohádce. Ne nutně princeznu, ale třeba nějakého vodníka. (smích)

Proč ne princeznu?
Já si ráda zahraji i tu princeznu, ale raději toho vodníka. Měřím metr sedmdesát osm. To by musela být nějaká nadstandardně vysoká princezna. A k ní vysoký princ.

Simona Lewandowska

  • Narodila se v roce 1999.
  • Současná česká divadelní, televizní a filmová herečka vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Poté byla přijata na DAMU na obor herectví činoherního divadla.
  • Její první televizní rolí byla Ema Rytířová v seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde účinkovala ve svých sedmnácti letech.
  • V roce 2021 ztvárnila Petru Holcerovou, jednu z nejvýraznějších studentek, v seriálu Pan profesor.
  • Od roku 2023 ztvárňuje Alenu Zimovou v seriálu Zlatá labuť.

    Zdroj: Wikipedia