Kliknutím zvětšíte"Alespoň jedné konspirační teorii věří každý. Ať už je tato teorie jakákoli, víru v ní aktivují stále tytéž mechanismy," říká sociolog Asbjørn Dyrendal z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU). Ten je spoluautorem nové studie, která zkoumala, co může dovést lidi k tomu, aby věřili na spiklenecké teorie. Studii publikoval titul Personality and Individual Differences.
Autoři výzkumu došli k závěru, že "v malých dávkách" je takové myšlení vlastní každému člověku. "Je stále zřejmější, že víra v konspirační teorie je součástí normální lidské psychologie a opírá se o nezbytné lidské schopnosti," uvádějí vědci ve svém příspěvku. O jejich práci informuje server Science Alert.
Ochotu lidí věřit na nejrůznější spiknutí může podle nich vyvolat aktuální situace, v níž se tito lidé nacházejí - může to být například reakce na strach a nejistotu. Zdá se také, že tyto sklony široce souvisejí s obavami, s pověrčivostí a s tím, zda člověk chová averzi vůči jiným lidem či skupinám.
K tomu, abychom uvěřili tomu, co považujeme za správné, jsme podle vědců obzvlášť zranitelní ve chvíli, kdy jsou ve hře vzepjaté emoce a kdy je v sázce naše identita.
Základní předpoklad? Schizotypní rysy
Víra ve spiklenecké teorie však není jednolitá - konspirační myšlení má řadu úrovní a některé z nich mohou být mimořádně nebezpečné. Proto je tak důležité pochopit, proč někteří lidé podléhají spikleneckým teoriím mnohem více než jiní.
Za tímto účelem vytvořil výzkumný tým dotazník, o jehož vyplnění požádal 883 norských studentů. Výzkum zahrnoval otázky týkající se pohledu studentů na všechno možné od víry v paranormální jevy až po názory na pravicové autoritářství.
"V této studii zkoušíme, jaké vztahy jsou mezi souborem prověřených ústředních faktorů, vedoucích k víře v konspirační teorie, jako jsou schizotypní rysy osobnosti, přesvědčení o paranormálních jevech, pravicové autoritářství, orientace na sociální dominanci a konspirační mentalita," vysvětlují vědci ve svém článku.
Svým výzkumem zjistili, že kvůli žádné z těchto vlastností neaspiruje člověk nutně na konspiračního teoretika; když se však smísí spousta drobných změn v těchto proměnných, může to k takovému dopadu vést.
Schizotypní rysy osobnosti mohou zahrnovat například paranoiu, pocit sociální úzkosti, podivné projevy chování, podezíravost nebo nepřiměřené emoční reakce. Podle výzkumu představovaly primární faktor vedoucí k víře v konspirační teorie právě tyto rysy. Výzkum však zachytil ještě další čtyři.
"Zjištění naznačují, že účinek schizotypních rysů na víru v konspirační teorie zprostředkovalo několik přechodných faktorů," vysvětluje tým.
Věří, že jsou lepší, než ti druzí
Jak to celé funguje? Jedním z doprovodných faktorů je například orientace na sociální dominanci, která vede člověka k tomu, že má sklon podporovat skupinovou hierarchii.
Lidé, kteří jsou silně zaměřeni na sociální dominanci, jsou přesvědčeni, že společnost musí být strukturována a že někteří mají mít více zdrojů a moci nad ostatními. Naproti tomu lidé s nízkou orientací na tento jev věří, že společnosti by měly být uspořádány s ohledem na rovnost jejich členů.
Podle modelu, který vědci sestavili, se vysoká orientace na sociální dominanci pojí s konspirační mentalitou velmi silně, a to více u mužů než u žen.
"Lidé, kteří nemají rádi rovnost a dávají přednost hierarchii, považují sebe a svou skupinu za lepší než ostatní. Jsou tak náchylnější věřit v konspirační teorie, které se týkají konkrétně právě společenských skupin," říká Dyrendal.
Vyznavači konspirací nejsou chudí ani nevzdělaní
Vědci ale současně v doprovodné tiskové zprávě vysvětlují, že pár našich předsudků o konspiračních teoreticích přece jenom pravdivých není. "Pokud se podíváme na různé konspirační teorie opravdu v širokém záběru, žádné spolehlivé rozdíly v průměrných výsledcích mezi pohlavími nenajdeme," tvrdí Dyrendal.
Neplatí ani poměrně rozšířený názor, že v konspirační teorie věří spíše sociálně slabí a nevzdělaní lidé. Ve skutečnosti nejsou konspirační teoretici oproti běžné populaci o nic chudší a většinou jsou jen o nemnoho méně vzdělaní než ti, kteří tomuto typu myšlení nepodléhají. Výzkumný tým si ale všiml toho, že je u nich výrazně pravděpodobnější, že si budou své "zpravodajské zdroje" hledat na sociálních médiích.
Vůbec nejsilnějším předpokladem pro víru v konspirační teorie byla konspirační mentalita, v podstatě tedy víra, že svět je plný nejrůznějších spiknutí.
"Takový závěr se zdá být nepřekvapivý, ale stojí za zmínku, že ladí s dřívějším výzkumem v jiných zemích. Přičemž jde o první systematickou studii pořízenou v Norsku, tedy ve společnosti s vysokou důvěrou v lidi a s vysokými ideály rovnostářství, která se řadí mezi nejvíce genderově rovnocenné národy na světě," poznamenává tým.
"Tyto kulturní faktory mají potenciál ovlivnit jak to, jak moc lidé ve specifické konspirační teorie věří, tak působit i na mechanismy, které pomáhají takovou víru utvářet. Norsko tedy představuje zajímavý případ, na němž lze otestovat předchozí výsledky."
Tento test nicméně dopadl jednoznačně: tomuto jevu lidské povahy, který může vést až k extrémismu, jaký se projevuje v řadě zemí po celém světě, nemůže uniknout žádné místo. Ani Norsko.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
