Podle Christophera Chamberse z Hokaidské univerzity odpovídají výsledky modelování ledového příkrovu Grónska existenci dlouhé subglaciální řeky, její prokázání je však stále značně nejisté. Tato nejistota pramení z toho, že radarové údaje z leteckých průzkumů nad Grónskem jsou neúplné. Sice v průběhu let zaznamenaly náznaky, že pod velkými částmi Grónska se táhne cosi jako obří subglaciální údolní systém, ale stále v nich zůstávají významné mezery, dané řídkostí těchto letů.

Něco tam určitě je

Ačkoli tedy četné studie z posledních několika desítek let naznačovaly, že pod grónským ledem mohou ležet obří příkopy či "mega-kaňony", a nadnášely otázku, zda po jejich dně proudí voda, vědci stále nevědí, zda jsou všechna tato údolí spojena do jedné táhnoucí se klikaté řeky, nebo zda se vzájemně nepropojují. Stejně tak zůstává otázkou, jak se voda v takové hloubce chová.

"Pokud tam tedy voda vůbec je, nevíme, kolik ji může být k dispozici pro vznik tekoucího proudu, ani to, zda u fjordu Petermann opravdu vtéká do moře, nebo zda znovu zamrzá, případně zda se neztrácí v údolí," prohlašuje podle serveru Science Alert Chambers.

"Dejme tomu, že je to řeka"

V nové studii, koncipované jako "myšlenkový experiment", proto Chambers a jeho tým prozkoumali hypotetickou možnost, že údolí nejsou rozdělena, ale skutečně vytvářejí nepřetrženou průrvu pro jednu dlouhou řeku.

Podle některých vědeckých úvah je totiž taková možnost pravděpodobná - ačkoli na dřívějších modelech grónského podzemí se údolí zdála být rozdělena, mohlo jít o iluzi vyplývající ze zavádějícího modelování v důsledku nedostatku dat. Tvůrci modelů zkrátka předpokládali v některých místech, kde jim chyběly údaje, zvýšení údolních stěn, neměli však pro to faktický podklad.

"Ke vzestupům docházelo tam, kde se data interpolovala, jinými slovy odhadovala tak, aby se vyplnily mezery mezi místy, kde radar spolehlivá data získal. To naznačuje, že stoupání nemusí být skutečné," píší autoři ve svém novém článku, který vyšel v The Cryosphere.

Při novém modelování proto vědci vyšli z předpokladu, že Temná řeka plyne skutečně kontinuálně. Na základě tohoto scénáře pak vytvořili simulaci, podle níž teče kapalná voda nepřerušovanou cestou ze středu Grónska až do moře a po celé délce postupuje údolím s postupným klesáním po svahu ledové plochy.

Zatím jde jenom o hypotézu, vědci si však myslí, že by budoucí vzdušné průzkumy mohly správnost této simulace potvrdit. "Pokud by se to opravdu stalo, dozvěděli bychom se nejenom to, že je Temná řeka skutečná, ale také by to znamenalo, že jsme dosáhli nové úrovně schopnosti modelovat chování grónského ledového příkrovu - nesmírně složité a tajemné masy, u níž se předpokládá, že bude mít obrovský dopad na budoucí zvýšení mořské hladiny," uzavírá Science Alert.