Nový rod popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Ty jsou celkově dlouhodobě výtečným místem pro studium biodiverzity. V návaznosti na oxidaci sulfidových minerálů a následnou tvorbu kyseliny sírové například nabízejí příhodné podmínky pro život nejrůznějších acidofilních nebo acidotolerantních mikroorganismů.

Záchranný archeologický výzkum raně středověkého pohřebiště ve Zbečně.
Zbečno vydalo další poklad. Archeologové objevili hroby z 12. století

Právě tady našla mladá litevská vědkyně Dovilė Barcytė, která studuje distribuci, rozmanitost a vývoj mikrořas, výjimečný vzorek. „Povedlo se mi izolovat zelenou bičíkatou řasu, která je fylogeneticky úzce spjatá s druhem Chlamydomonas chorostellata, jenž byl nalezen a popsán v roce 1966 v kyselé půdě na Novém Zélandu,“ uvedla Barcyté.

„Jako další krok v rozplétání složité taxonomické historie rodu Chlamydomonas jsme tak definovali nový rod Ostravamonas, kterým odkazujeme na Ostravu, kde byla řasa znovu objevena,“ doplnila mladá vědkyně, která působí na Přf OU ve výzkumné skupině Marka Eliáše.

Kompetitivní věda 

Krátce poté, co zveřejnila Dovilė Barcytė se svými kolegy popis rodu Ostravamonas, přišli nezávisle na ostravském týmu s taxonomickým popisem stejné fylogenetické linie japonští vědci, kteří ji popsali jako nový rod Paludistella.

Včela se narodila se vzácnou anomálií: z jedné strany vypadá jako samec, z druhé jako samice
Vědci objevili včelu, která mate vzhledem. Je samicí i samcem

„Ukazuje to, jak kompetitivní může být věda dokonce i při popisu organismů. Vzhledem k tomu, že naše publikace se na internetu objevila dříve než článek japonských kolegů, má náš popis prioritu a rod by měl nadále nést název Ostravamonas,“ uzavřela Barcytė.