Vedení Evropské kosmické agentury (ESA) otevřeně přiznalo, když konkurz na cestovatele na rudou planetu ohlašovalo, že hledá především ženy. Důvod je jednoduchý. Propastný deficit ženského zastoupení na orbitě Země. Mezi sedmi aktivními evropskými astronauty je nyní jedna žena. V minulosti se v unijním vesmírném projektu angažovaly ještě další dvě. Ale samozřejmě nejenom nedostatek astronautek před misí na Mars je jediným důvodem pro vyhlášení tohoto unikátního výběrového řízení.

„Nyní nadešla ta správná chvíle, abychom rekrutovali nové astronauty. Upevní to ambice našeho kosmického sdružení a umožní předání zkušeností mezi naši současnými piloty a novými členy týmu,“ řekl během speciální tiskové konference generální ředitel ESA Jan Wörner. Hlavní cíle evropských vesmírných cest jsou tři: Mezinárodní vesmírná stanice ISS, Měsíc a Mars.

Mimořádné požadavky

Školení týmu
První rok výuky na astronauta bude zaměřen především na všeobecné vzdělávání a bude probíhat ve školicím středisku ESA. Další dva roky výuky už budou zacíleny na konkrétní přípravu pro vědeckou a technickou práci v kosmu. Součástí výuky budou i lekce ruského jazyka, protože ruština je druhým jazykem na ISS. Zdroj: ESA

Kandidáti na astronauta musí splnit mimořádné požadavky. Samozřejmostí je ukončené akademické vzdělání a nejméně tři roky praxe v oblastech, jakou jsou přírodní vědy, medicína, technické obory, matematika či informatika. Poptáváni jsou i aktivní vojenští piloti. Kromě toho musí být kandidát příslušníkem členského nebo přidruženého státu EU, plynně hovořit anglicky a k tomu ještě dalším cizím jazykem, být připraven pracovat v jednom „nekonečném přesčase“ a dokázat si poradit ve stresových situacích. Poprvé v historii je konkurz otevřen i pro lidi se zdravotním postižením, z nichž se stanou tzv. „parastronauti“. Přihlášky budou přijímány od 31. března do 28. května a bude je možné podat přes webové stránky agentury.

„Čekejte velmi dlouhý a stresující proces,“ uvedla k průběhu konkurzu jediná aktivní evropská astronautka Samantha Cristoforettiová. „S minimální šancí na úspěch,“ pokračovala pilotka a inženýrka. „Ovšem té většině, která se do kosmického týmu nedostane, to dá neopakovatelnou možnost projít si unikátní cestou sebepoznání, kterou jim nikdo jiný nenabídne,“ přidala alespoň závěrem svého projevu trochu optimismu astronautka.

Ve vybraném týmu budou s největší pravděpodobností první astronauti, kteří jako první Evropané zanechají své stopy na Měsíci. Evropa už s americkými kolegy z NASA pracuje na realizaci vesmírné stanice na orbitě našeho věčného souputníka. S velkou pravděpodobností tato stanice bude hrát zásadní roli v budoucích cestách na Mars, které USA plánují již na rok 2030.

První má být žena

Američani již deklarovali, že chtějí, aby prvním člověkem, který po dlouhých letech opět stane na Měsíci, byla žena. A je namístě předpokládat, že stejná situace se může opakovat i v případě cesty na Mars. „Připustit ale zároveň musíme, že mnohem jistější je zatím šance, že na obou lodích jak na Měsíc, tak na Mars bude evropský astronaut,“ napsala k tomu ABC.

Podle Davida Parkera, ředitele ESA pro let a výzkum, agentura počítá se zaměstnáním čtyř až šesti stálých astronautů. Ti budou cvičeni pro náročné a komplikované mise, jako je cesta na Měsíc. V plánu ale má rovněž přijmout dalších 20 astronautů, kteří by byli připraveni účastnit se konkrétních misí, pokud by bylo potřeba.

Hygiena
Na vesmírné stanici není sprcha, hygiena se řeší pomocí vlhčených ubrousků. Není zde ani pračka, a protože každý kilogram oblečení vynesený na orbitu je astronomicky drahý, mohou se astronauti převlékat jen jednou za několik dní. Zdroj: ESA

Projekt parastronautů má pak za cíl vypracovat procedury pro vyslání zdravotně postižených lidí do vesmíru. „Hledáme lidi s odpovídající kvalifikací, které by jindy nemohli splnit podmínky zdravotní,“ vysvětlil Parker. Jak píše španělský deník El País, přihlásit se mohou například lidé menší 1,3 metru, nebo s nějakou formou amputace či deformace dolních končetin. „Nechceme je předem diskvalifikovat, mohou totiž mít velké kompetence,“ doplnil italský astronaut Luca Parmitano, který se v únoru 2020 vrátil z půlročního pobytu na ISS. Dlouhý nábor bude podle ESA ukončen až v říjnu příštího roku.

Při minulém konkurzu, který byl vyhlášen v roce 2008 a uzavřen v roce 2010, bylo v předvstupní selekci přes 10 tisíc kandidátů.  Po zdravotních a psychologických testech a dvoufázovém vstupním pohovoru z nich ESA do první kola vybrala 818 adeptů. Ti prošli dalšími náročnými psychologickými testy. Do druhé kola pak postoupilo 192 kandidátů, kteří prodělali přímé psychologické hodnocení v Německu. Zbylo 80 odvážlivců, ti se museli podrobit velmi důkladnému lékařskému přezkumu.

Do finále pohovorů postoupilo 40 lidí. Z této skupiny byla vybrána vítězná šestice: Italka Samantha Cristoforettiová, Ital Luca Parmitano, Němec Alexandr Gerst, Dán Andreas Morgensen, Brit Tim Peake a Francouz Thomas Pesquet. Kromě Dána všechno vojenští piloti. V roce 2015 se k nim přidal ještě Němec Matthias Maurer, civilní expert na materiálové inženýrství.

Cristoforettiová je jedinou ženou v současném týmu evropských astronautů a 59. ženou mezi 530 astronauty, kteří se doposud podívali do vesmíru. Před ní letěla do kosmu, když vynecháme ruské kosmonautky, pouze jediná Evropanka – francouzská lékařka Claudie Hagneréová. Ta později v letech 2002–2005 byla ministryní pro vědu a výzkum.

Co dělá Unie v kosmu?

Členy Evropské kosmické agentury je většina států EU, včetně Velké Británie a Švýcarska.

Evropská unie spolupracuje s ESA například na projektu Copernicus – dálkový průzkum Země - a systému navigace Galileo.

Data z 25 satelitů již využívají mj. systémy firem Apple, Google, Samsung a Sony.

Satelity programu Copernicus mj. poskytují v současnosti nejpřesnější informace o klimatických změnách a znečištění ovzduší.

Unie se podílí společně s NASA na hledání tvz. exoplanet, tedy planet mimo naši Sluneční soustavu. Např. v roce 2018 ohlásily nález planetárního systému Trappist-1 skládajícího se ze sedmi planet podobných naší Zemi. Zdroj: ESA