Obě sochy, které původně dosahovaly asi osmi metrů, byly podle egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek vytvořeny pro panovníka 18. dynastie Amenhotepa III. Jeho vláda trvala asi od roku 1390 do roku 1353 před naším letopočtem a byla známá jako období míru a prosperity. Vnukem Amenhotepa III. se stal legendární Tutanchamon, proslavený nálezem kompletně zachovalé hrobky, k němuž došlo v roce 1922, tedy právě před sto lety.

Mise na záchranu egyptského dědictví

Podle prohlášení ministerstva ze 13. ledna odkryl egyptsko-německý archeologický tým obě nové sfingy v zádušním chrámu krále Amenhotepa III., jemuž staří Egypťané říkali „chrám milionů let“. Kromě toho archeologové objevili v nekropoli také zbytky sloupů a zdí, vyzdobených ceremoniálními a rituálními scénami. Informuje o tom zpravodajská stanice Al-Monitor, pokrývající dění na Středním východě. 

Největší dosud známé sochy Amenhotepa III. jsou známé jako tzv. Memnonovy kolosy a stojí před thébskou nekropolí na západním břehu řeky Nil západně od nového města Luxor. Tyto sochy dosahují v současnosti výšky 16,6 metru, přičemž původně byly ještě vyšší. I s královskou korunou, která se nedochovala, měly měřit až 21 metrů.

Sarkofág s mumií. Ilustrační foto.
V břiše egyptské mumie našli plod. Vědci už ví, jak se mohl uchovat

Archeologická mise na záchranu nekropole Amenhotepa III. i Memnonových kolosů začala už v roce 1998. Nově objevené sochy zobrazují Amenhotepa III. s čelenkou ve tvaru mangusty, s královským plnovousem a širokým náhrdelníkem. Podle Mustafy Waziriho, generálního tajemníka egyptské Nejvyšší rady pro památky odhalilo restaurování na hrudi jednoho z kolosů nápis „Miláček Amun-Re“, což je právě odkaz na Amenhotepa III.

„V tomto chrámu se nacházelo velké množství soch, modelů a nástěnných dekorací, v roce 1200 před naším letopočtem jej však postihlo ničivé zemětřesení,“ uvedl pro Al-Monitor egyptolog Hourig Sourouzian, vedoucí archeologické mise.

Našly se i sochy bohyně lásky a svědectví o rituálu

Tým našel také tři docela dobře zachované sochy mocné bohyně lásky Sachmet, zobrazované se lví hlavou a ženským tělem. Sochy Sachmet se nacházely na fasádě otevřeného vnitřního nádvoří, známého jako peristyl, což byl v antice čtvercový nebo obdélný dvorek, obklopený krytým sloupořadím. 

Nově objevené kusy nástěnného reliéfu v peristylu odhalují podle Sourouziana nové scény z tzv. Heb-Sedu, tedy staroegyptského svátku, který měl za účel omladit faraona, když slavil třicáté výročí svého nástupu na trůn, a poté se opakoval znovu každé tři nebo čtyři roky.

„Svátek Heb-Sed byl pro staré Egypťany jeden z nejdůležitějších,“ uvedl pro Al-Monitor Abdel Rahim Rihan, generální ředitel výzkumu jižního Sinaje, archeologických studií a vědeckých publikací, působící na ministerstvu cestovního ruchu a památek.

Egyptologové digitálně "rozbalili" mumii faraóna Amenhotepa I.
Vědci se odvážili "rozbalit" mumii faraona. Pomohla jim digitální technologie

„Vyobrazení tohoto svátku ukazuje krále, jak sedí na trůnu v plné síle, se šťastnými a vzrušenými davy lidí kolem sebe. Ti čekají na jeho řeč, jež jim slibuje další třicetiletou vládu plnou prosperity a bohatství. Při této příležitosti král přinášel oběti bohům.“ Když svátek vrcholil, dokazoval faraon podle Rihana svou fyzickou zdatnost tím, že absolvoval na nádvoří závodní běh.

Konzervační a záchranný projekt se skládal ze čtyř částí. Po průzkumu místa tým prozkoumal ruiny a poté plánuje umístit všechny nově zdokumentované artefakty zpět na jejich původní místa v chrámu. Celé místo pak chce dlouhodobě spravovat a co nejlépe zacovat pro budoucnost.