Udělej tohle, stihni tamto, nezapomeň na to. Žijeme v době stresové. Na podobné myšlence se shodují autoři různých výzkumů, týkajících se stresu. Zatímco ten krátkodobý může být i pozitivní - například motivovat k podání nejlepšího výkonu, dlouhodobý naopak může lidskému tělu škodit.

„Společnost v současnosti zažívá více stresu, než kdykoliv předtím. To vede k negativním psychickým i fyzickým následkům. Chronický stres je spojen s dlouhodobými zdravotními důsledky, což zvyšuje pravděpodobnost, že stojí i za rychlejším stárnutím," shrnul vědecký tým z prestižní univerzity Yale pod vedením Zacharyho M. Harvaneka v nové studii, která vyšla v odborném časopisu Translational Psychiatry.

Uživatelé Viagry mají podle vědců o 69 procent nižší šanci, aby se u nich vyvinula Alzheimerova choroba.
Viagra jako lék na Alzheimera? Podle nové studie je to možné

I tato studie se přiklání s myšlence, že kdo trpí stresem, rychleji zestárne. Vědci se při výzkumu podívali na ty části lidské DNA, které "vypráví" o tom, jaký je skutečný biologický věk lidského těla. Takzvané methylační markery DNA je možné testovat třeba i z krve či v některých případech ze slin.

„Vědci zkoumali 444 dospělých z města New Haven ve věku od 18 do 50 let. Účastníci výzkumu nejdříve vyplňovali dotazníky, v nichž odpovídali na otázky týkající se dlouhodobého stresu, sebekontroly či aktuálního zdravotního stavu. Poté jim byly odebrány vzorky krve, aby vědci viděli methylaci DNA," nastiňuje postup server Science Alert.

Výsledky testů vědce příliš nepřekvapily. „Jen podpořily oblíbenou teorii o tom, že stres zrychluje stárnutí," poznamenal Harvanek. U zkoumaných osob se totiž ukázalo, že ti, kteří se více a dlouhodoběji stresovali, mají "starší" buňky, než by vzhledem ke svému věku měli mít. Odborníci si navíc všimli, že stres se projevuje na tělech lidí ve více ohledech - ti vystresovanější byli náchylnější k Inzulinové rezistenci, která je charakterizovaná sníženou schopností tkání odpovídat na inzulin.

Bojovníci proti stresu

Jedna věc však výzkumníky překvapila. Zjistili totiž, že ne každý, kdo trpěl chronickým stresem, měl tělo stejně "zničené". Ukázalo se, že na těch, kteří dokáží lépe kontrolovat svoje emoce, a ovládají umění sebekontroly, stres zanechal méně stop. „Výsledky naší studie tedy nabízí slibnou cestu, jak minimalizovat důsledky stresu na lidské tělo - tedy posílením schopnosti regulovat své emoce, a mít sebekontrolu," poznamenal Harvanek.

Ony dvě schopnosti tak mohou znamenat účinnou obranu proti tomu, aby stres lidem zničil jejich fyzické i psychické zdraví a to i v případě, kdy lidé nedokáží natolik změnit svůj životní styl, aby z něj stres vypustili.

Podle rozsáhlé vědecké studie je nejlepší usínat mezi desátou a jedenáctou večer
Usínejte mezi desátou a jedenáctou, radí vědci. Má to pomoct ke zdravému srdci

„Samozřejmě, schopnost lépe ovládat své emoce, a umění sebekontroly, nejsou dovednosti, které se rozvíjí snadno. Ovšem člověk se jim může postupně naučit. Práce na nich může zvrátit to špatné, co zanechává na těle stres," upozorňuje server Science Alert.

Výzkumníci upozorňují, že výsledky jejich studie ještě musí být ověřeny. „Náš výzkum je první, který identifikuje jasně viditelný vztah mezi dlouhodobým stresem a urychlením stárnutí ve zdravé populaci. Výsledky tedy naznačují, že stres může spustit stárnutí ještě před tím, než začne člověk trpět chronickými nemocemi. A je pozoruhodné, jak byl vztah mezi stresem a stárnutím zmírněn přítomností schopností psychické odolnosti, tedy sebekontrolou a ovládáním emocí," upozornil Harvanek.