Rozmary počasí. České meteorologické rekordy měly i tragické následky

Zatím největší vedro na našem území zaznamenaly přístroje 20. srpna roku 2012 v Dobřichovicích v okrese Praha – západ. Tehdy se sem přihnal teplý vzduch ze Sahary a teplota ve stínu dosáhla hodnoty 40,4 stupňů Celsia. Horko to bylo úmorné, ale třeba lidé v Kalifornii by nad tím jen zvedli obočí. V tamějším Údolí smrti totiž 10. července roku 1913 teploměr ve stínu ukázal 56,7 stupně Celsia, což se považuje za celosvětovou rekordní hodnotu. V Evropě drží rekord Řecko: v Athénách 10. července 1977 naměřili 48 stupňů.

Na světě existují místa, kde je horko jako v pekle. Přesto tam lidé žijí

Lidé z Dobřichovic byli na svůj rekord patřičně hrdí, takže už za rok tam byl na počest této významné události odhalen mramorový památník ve tvaru teploměru, na němž červená rtuť dosahovala do výše 40,4 stupňů Celsia.

Sochu vytvořil akademický sochař Petr Váňa, autor kopie barokního mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze nebo sochy svatého Jana Nepomuckého, která stojí na dně Slapské přehrady. Už dva roky poté se však plastika stala obětí vandala, který ji povalil a zničil. Viníka se brzy podařilo dopadnout, k činu se přiznal a škodu uhradil.

Mráz přišel ze Sibiře

Naopak nejnižší teplotu, jaká kdy byla na našem území zaznamenána, měli 11. února roku 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Rtuť teploměru tehdy spadla až na -42,2 stupně Celsia.

Hodnotu naměřil gymnaziální profesor z Českých Budějovic Jaroslav Maňák v meteorologické stanici, kterou sám zřídil u Stecherova mlýna. Podle tehdejších zpráv visely ze střech rampouchy dlouhé až metr a půl, které při pádu zranily několik lidí.

Mrazy přinesl chladný vzduch ze Sibiře, který způsobil, že zima toho roku je považována za nejchladnější ve 20. století. Mrzlo, až praštělo, ale i přesto na tom byli lidé v Litvínovicích lépe než obyvatelé ruského Ojmjansku, kde měli v roce 1933 -71 stupňů Celsia, což je vůbec nejnižší teplota naměřená na obydleném místě.

V Litvínovicích sice na rozdíl od Dobřichovic pomník nemají, ale tehdejší třeskutý rekord připomíná pamětní deska na Stecherově mlýně.

Silvestrovské ochlazení století

Ti starší si určitě vybaví i jiný zajímavý rekord - největší pokles teploty za 24 hodin, k němuž došlo o silvestrovské noci roku 1978. Ještě na Silvestra odpoledne bylo příjemných deset stupňů Celsia a někde i více, ale pak přes Krušné hory přešla vlna extrémně chladného arktického vzduchu a během šesti hodin bylo všechno jinak.

Když se lidé na Nový rok vzbudili, zjistili, že je venku až příliš bílo a na teploměru minus patnáct, někde minus dvacet stupňů Celsia. Například ve Frenštátě pod Radhoštěm tehdy klesla rtuť teploměru během několika hodin o 30,5 stupně Celsia a podobné hodnoty byly naměřeny i jinde.

Tajemství krásy sněhových vloček: Jsou jako otisky prstů, každá je jedinečná

„První týden byl nejhorší, nefungovalo vůbec nic. Nedostali jsme se do zaměstnání: čekali jsme na autobus tři hodiny, a pak přijel tak plný, že jsme se do něj už nevlezli. Do obchodu u nás na vesnici nepřivezli potraviny. Naštěstí jsme měli ještě jídlo zbylé od svátků, ale chleba jsme si pekli sami,“ vzpomíná Jitka Horáková.

Mrazivé počasí a sněhová kalamita trvaly dlouho. Zastavily dopravu, ochromily města, uhlí u elektráren i na vagonech zmrzlo a přineslo velké problémy v zásobování elektřinou a teplem. Školy vyhlásily týden uhelných prázdnin, které se nakonec protáhly až na tři týdny. Situace se zklidnila až po měsíci.

Rekord vedl tragickým událostem

Letitým rekordem je také největší množství srážek za jeden den, který drží Nová Louka v Jizerských horách, kde 29. července roku 1897 napršelo 345,1 milimetru. Dnes už legendární srážkový rekord naměřil lesník Ernst Mieth a ověřili revizoři c. k. Ústředního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni.

Neobvykle velké množství srážek tehdy spadlo nejen na území Jizerských hor a Krkonoš, ale také v celých Čechách, Moravě, Sasku a Slezsku a vedlo k rozsáhlým záplavám, sesuvům půdy a velkým škodám. Jen na české straně Krkonoš bylo napočítáno 120 obětí, z toho v jediném domě v obci Dolní Maršov na řece Úpě najednou zahynulo 17 lidí.

Jak by vypadala Země bez ledu? Šokující video způsobilo na internetu rozruch

„Historický jednodenní srážkový úhrn 345,1 mm, který byl naměřen na meteorologické stanici Nová Louka, je dodnes platným rekordem, a to nejen na území České republiky, ale i ve střední Evropě,“ upozorňují Jan Munzar a Stanislav Ondráček z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, kteří podnikli detailní výzkum, zda se později v tomto regionu nevyskytly srovnatelně vysoké jednodenní srážkové úhrny.

Po ničivé povodni vzniklo jezero

Ani další rekord nikomu štěstí nepřinesl. Odpoledne 25. května roku 1872 napršelo v Mladoticích na Plzeňsku za pouhou hodinu a půl celkem 237 milimetrů srážek, tedy 237 litrů vody na metr čtverečný. Hodnotu naměřil farář v blízké Žebnici.

Intenzivní déšť rychle naplnil zdejší Mladotický rybník, který byl tehdy největším rybníkem v západních Čechách. Jeho hráz obrovský nápor vody nevydržela a v noci se protrhla. Několik milionů metrů krychlových vody se vyvalilo do Mladotického potoka a pak do řeky Střely. Nelítostný živel zničil, na co přišel, způsobil sesuvy půdy a připravil o život téměř padesátku lidí.

Důležitý objev: Vzácný meteorit může objasnit, jak se na Zemi zrodil život

Zatímco pro rybník povodeň znamenala definitivní konec, dva dny po protržení hráze a sesuvu půdy vzniklo jezero, dnes známé jako Odlezelské, Potvorovské nebo Mladotické. Přineslo obci další primát – je to nejmladší jezero v Česku.

Dramatické události, od nichž uplynulo už 150 let, si lidé mohou připomenout putováním po zdejší naučné stezce, která mimo jiné vede po dně bývalého rybníka.

Když prší moc, je to špatné, ale když neprší téměř vůbec, je s tím také problém. To v roce 1933 zjistili lidé ve Velkém Přítočnu na Kladensku, kde za celý rok spadlo pouhých 247 mm srážek, tedy jen o málo více, než v Mladoticích za hodinu a půl.

Naopak největší naměřený roční úhrn srážek byl v roce 1926 zaznamenán v Kořenově – Jizerce na Jablonecku, kde za rok napršelo 2202 mm.

Zachumlaná Lysá hora

Nejvyšší rychlost větru v České republice byla naměřena na Sněžce v lednu 2007 při orkánu Kyrill, kdy rychlost nárazu dosáhla 216 kilometrů za hodinu. V únoru roku 2020 přístroje na Sněžce dokonce naměřily náraz větru, který měl rychlost 223 kilometrů za hodinu, ale bylo to na polské straně.

OBRAZEM: Patnáct let od orkánu Kyrill. Ničivý živel polámal tisíce stromů

Sněžka je také místem, které má nejvíce dnů se sněhovou pokrývkou – ročně tam leží sníh v průměru 186 dnů.

Rekordní výšku sněhové pokrývky je však nutno hledat v jiných horách. Na Lysé hoře v Beskydech bylo 9. března roku 1911 naměřeno 491 centimetrů sněhu. Známý beskydský vrchol drží i rekord v množství sněhu spadlého za jediný den – 16. dubna 1916 tam napadlo 108 centimetrů.