Rostliny spolu komunikují, zvuky se podařilo nahrát. Ve stresu dokonce křičí

Odborníci se dále domnívají, že to zároveň může být způsob, jakým zeleň sděluje okolnímu světu své potíže. „I na tiché louce zní ve skutečnosti zvuky přenášející informace, které ale lidi neslyší,“ uvedla ve studii evoluční bioložka Lilach Hadanyová z univerzity v izraelském Tel Avivu.

Co to je? Potápěče překvapil v Jižním oceánu děsivý tvor, vypadá jako vetřelec

Podle vědců nejspíš dochází k velké akustické interakci. „Rostliny neustále komunikují s hmyzem a dalšími živočichy,“ vysvětlila Hadanyová a dodala, že jelikož zástupci fauny vydávají zvuky, tak by pro rostliny nebylo zcela vhodné, kdyby byly němé.

Zvuky u mnoha druhů rostlin

Z dřívějších výzkumů je známo, že rostliny ve stresu komunikují různými akcemi, mezi něž se řadí uvolňování silných vůní, změna barvy nebo tvaru. Tím signalizují hrozící nebezpečí svým druhovým příbuzným, kteří v reakci na to posílí svou obranu. Vědci chtěli zjistit, zda vydávají i zvuky. Před několika lety Hadanyová a její kolegové dokázali, že rostliny dokáží zvuk zachytit, a proto se zaměřili i na to, zda ho umí vydávat.

Zaznamenaný zvuk rostlin:

Pro studii využili rajčata a tabák, které podrobili různým podmínkám. Testy provedli rovnou dvakrát, nejdřív ve zvukově izolované komoře a poté v běžném skleníku. Se zaznamenáváním a rozlišením zvuků jim pomohla umělá inteligence. Vědci nejprve pozorovali rostliny bez stresu, čímž získali základní údaje. Poté část přestali zavlažovat, aby ji vystavili dehydrataci, a druhé skupině odřízli stonky.

Vědci oživili hlístice 46 tisíc let zamrzlé v permafrostu. Živočich se množí

Tím se zjistilo, že květena v klidovém režimu „mlčí“. Jakmile je ale vystavená stresu, vydává v průměru až kolem čtyřicet kliknutí za hodinu, slyšitelných v okruhu více než jednoho metru. Taky se ukázalo, že praskání je slyšitelné ještě dřív, než se projeví viditelné známky dehydratace. Čím víc rostlina vysychá, tím je hlučnější, a nakonec utichne, když uschne.

Po rajčatech s tabákem vědci experimentovali ještě s mnoha dalšími druhy, aby potvrdili, zda tak reaguje všechna zeleň. Ať už se jednalo o pšenici, kukuřici, vinnou révu, kaktus či pokojové květiny, u všech se podařilo zaznamenat vydávání podobných zvuků.

Výzkum pokračuje

Stále však zůstává několik neznámých. Například není jasné, jak zvuky vznikají. Rovněž se neví, zda rostliny „mluví“ i kvůli dalším tísňovým stavům, jako napadení škůdci, vystavení UV záření, extrémním teplotám nebo jiným nepříznivým podmínkám.

Vědci tedy zatím s výzkumem neskončili. „V současné době zkoumáme reakce jiných organismů, živočichů i rostlin, na tyto zvuky,“ sdělila Hadanyová.