„V posledních 15 letech, kdy byl sekvenován neandertálský genom, jsme se dozvěděli, že naši vlastní předkové se zřejmě křížili s neandertálci a zanechali nám malé kousky jejich DNA,“ uvedl jeden z autorů studie Kaustubh Adhikari z londýnské University College London (UCL).

Část DNA zděděné po neandertálcích podle vědce ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám. Je pravděpodobné, že tento rys byl pro lidi užitečný, neboť se předával po tisíciletí, dodal Adhikari.

Neandertálci a lidé sdíleli mezi sebou tedy nejenom geny, ale také kulturu.
Neandertálci a lidé žili vedle sebe více než tisíc let. Kopírovali se navzájem

Vědci ve studii využili údaje od 6000 dobrovolníků z Latinské Ameriky, kteří měli smíšené evropské, indiánské, jihoamerické a africké předky převážně z Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Peru. Autoři studie porovnávali jejich genetické údaje s fotografiemi obličejů. Zkoumali zejména vzdálenost mezi jednotlivými rysy, jako je špička nosu a okraj rtů.

Přizpůsobeno podnebí? 

Analýza identifikovala 33 oblastí DNA souvisejících s tvarem obličeje. Zejména v jedné oblasti vědci zjistili, že mnoho lidí z jejich studie s původními jihoamerickými předky, stejně jako další lidé s východoasijskými předky, mělo genetický materiál zděděný po neandertálcích, což přispělo k většímu nosu. Předpokládají, že to mohlo lidem umožnit lepší výkon v chladném prostředí.

„Již dlouho se spekuluje o tom, že tvar našich nosů je dán přirozeným výběrem. Jelikož nám nosy pomáhají regulovat teplotu a vlhkost vzduchu, který dýcháme, mohou být různé tvary nosů vhodnější pro různá podnebí, v nichž naši předkové žili,“ uvedl vedoucí studie Čching Li z univerzity Fu-tan.

Replika neandertálské lebky staré 40 tisíc let, která byla objevena v jeskyni St. Michael's na Gibraltaru
Výjimečný nález: DNA ze zubu neandrtálce odhalila nová dávná tajemství

S neandertálci bylo spojeno několik rysů moderních lidí. Loni v červnu vědci odhalili genetickou odchylku, která u jejích nositelů zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu nemoci covid-19. Odhaduje se, že během pandemie vedla až k milionu úmrtí.

Neandertálci tvoří zhruba jedno až čtyři procenta genomu moderních lidí, kteří nepocházejí z Afriky. U Afričanů pocházejících jižně od Sahary se předpokládá, že podíl neandertálské DNA je nulový, uvedl Adhikari.