Teleskop obrátil svůj pronikavý pohled od hlubokého vesmíru a zaměřil se na naši sluneční soustavu. Jeho nejnovější úlovek je infračervený záběr nejvzdálenější planety sluneční soustavy, Neptunu. Na snímcích zveřejněných ve středu lidé pozorují vše v největším detailu. „Tyto slabé prachové prstence jsme naposledy viděli před třemi dekádami,“ svěřila se odbornice na planetu Heidi Hammelová stanici CNN.

Odborníci měli tu čest podívat se na jasný obraz ledové planety naposledy v roce 1989, kdy kolem ní proletěla sonda Voyager 2. Nyní mají před sebou kompletně jiné záběry. „Webbova bezprecedentní schopnost infračerveného snímkování nám poskytla nový pohled na atmosféru Neptunu,“ sdělil Mark McCaughrean z Evropské kosmické agentury (ESA), který na projektu pracuje již 20 let.

close Planeta Neptun zachycena Webbovým teleskopem. info Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI zoom_in Planeta Neptun zachycena Webbovým teleskopem.

Temný a chladný Neptun bičovaný nadzvukovými větry je nejvzdálenější planetou naší sluneční soustavy. Společně s jeho sousedem Uranem jsou všeobecně známí jako ledoví obři, neboť jejich nitro je tvořené těžšími prvky, než je tomu u plynných obrů Jupitera a Saturnu.

Na předchozích fotkách planety, které pořídily Hubbleův teleskop a Voyager 2, vypadá Neptun jako tmavě modrý obr. Jeho barvu způsobuje přítomnost metanu v atmosféře. Ten se ovšem na snímcích z Webbova teleskopu projevuje jinými barvami.

Snímky, které zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba:

Fotogalerie: Snímky, které zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba

Jasná čára i tajemný jas

Planeta je na nejnovějších záběrech šedobílá s ledovými metanovými mraky vznášejícími se nad povrchem. Ty se na fotkách ukazují jako jasné světlé pruhy a skvrny, které odrážejí světlo předtím, než ho metan absorbuje. "Vědci doufají, že jim odhalené struktury mraků prozradí nové informace o fungování Neptunovy atmosféry," uvedla stanice BBC.

Za změnu vzhledu i barvy může způsob Webbova snímkování. K pořízení záběru používá primární kameru NIRCam, která zachycuje vlnové délky infračerveného pásma. „Prstence jsou v infračerveném záření odráživější, a proto jsou mnohem lépe vidět,“ vysvětlil McCaughrean.

Na snímcích je také možné pozorovat tenkou jasnou čáru kroužící kolem rovníku planety. NASA uvedla, že by mohla být vizuálním znakem globální atmosférické cirkulace, která pohání neptunské větry a bouře. „Delší vlnové délky jsou zcela nové a mohly by nám umožnit nahlédnout do hlubokých cirkulačních vzorců s jasným rovníkovým pásem, který se trochu podobá jasným pásům Jupiteru a Saturnu,“ prohlásil Leigh Fletcher z Leicesterské univerzity.

NASA také ve zprávě zmiňuje, že v blízkosti vrcholu Neptunu je možné pozorovat zajímavý jas. Vzhledem k tomu, že je planeta odkloněna od Země a její oběh kolem Slunce trvá 164 let, astronomové bohužel doposud neměli příležitost dobře si prohlídnout její severní pól.

close Planeta Neptun a Triton zachycena Webbovým teleskopem s popisky. info Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI zoom_in Planeta Neptun a měsíce Tritonu společně s dalšími šesti měsíci zachycena Webbovým teleskopem.

Teleskop také zaznamenal sedm ze čtrnácti známých Neptunových měsíců. Na snímku je možné pozorovat velice jasný světelný bod, který vypadá jako hvězda s ostny nebo zářivý drahokam. Ve skutečnosti je to Triton, který je největší měsíc planety a na záběrech ho lidé vidí s aureolou Webbových proslulých difrakčních hrotů.

Triton, který je větší než trpasličí planeta Pluto, se zdá být jasnější než samotný Neptun, neboť je celý pokrytý ledem a odráží proto asi 70 procent dopadajícího světla. „Neptun naopak většinu světla, které na něj dopadne, absorbuje,“ sdělil McCaughrean deníku The Guardian.

Protože Triton obíhá kolem Neptunu opačně, vědci předpokládají, že byl kdysi objektem z nedalekého Kuiperova pásu. Ten se rozprostírá na okraji sluneční soustavy. Neptunova oběžná dráha Triton podle odborníků kdysi zachytila a už nepustila. „Je skvělé se na něj moci takto podívat,“ řekl McCaughrean.

Během objevování vesmíru a hledání dalších planet podobných Zemi astronomové zjistili, že ledoví obři jako Neptun a Uran jsou v Mléčné dráze nejčastější. „Díky tomu, že se na ně můžeme podívat takto podrobně, si otevíráme dveře k porozumění a pozorování i dalších ledových obrů,“ dodal vědec.

Webbův teleskop vyrazil  prozkoumávat vesmír minulý rok v prosinci. Od letošního července se pak veřejnost i odborníci těší z pohledu na nové snímky, které od něj získávají. Je to nejvýkonnější teleskop, jaký byl kdy postaven a na jeho vzniku společně spolupracovala NASA, ESA a Kanadská kosmická agentura (CSA). Vědci se již dnes radují z obrovského množství dat, které díky němu získali. Doufají, že jsou předzvěstí nové éry objevů.

Odborníci odhadují, že výzkumy založené na pozorování Neptunu a Tritonu, vyjdou v příštím roce. „Druh astronomie, který nyní máme, byl ještě před pěti lety nepředstavitelný,“ uvedl McCaughrean. „Samozřejmě jsme věděli, že to dokáže, postavili jsme ho k tomu. Je to přesně ten stroj, který jsme navrhli. Ovšem vidět najednou věci v těchto delších vlnových délkách, které byly doposud nemožné… to je prostě něco naprosto neuvěřitelného,“ prohlásil.

| Video: Youtube