Proti tomuto záměru se postavili občané Ralska i místní lídři politických stran kandidujících do komunálních voleb. „Armáda tu už 30 let nefunguje a nechceme ji zpět. Prostor je dnes čistě sportovně-rekreační a samosprávy investovaly několik stovek milionů do celkové revitalizace. Stát se zbavil zodpovědnosti za vzniklé ekologické zátěže a přenesl tuto odpovědnost na místní samosprávy, které se dlouhá desetiletí musejí potýkat s likvidací těchto škod,“ sdělil ralský starosta Miloslav Tůma.

Ten vede kandidátku ANO a založil i petici proti převodu Letiště Hradčany na Českou republiku, respektive Ministerstvo obrany ČR. Podařilo se sesbírat přes 1 200 podpisů. „Jsem obyvatel Ralska a domnívám se, že převod letiště zpět armádě by byl krok zpět ve vývoji obce a jednalo by se o výrazné narušení v posledních desetiletích vyvinutého životního prostředí,“ přiblížila Kateřina Folprechtová svůj důvod, proč se k petici připojila.

AnketaZdroj: Deník

„Historicky se stát nezachoval k této oblasti nejlépe. Dodnes to není myslím dořešené. Dokážu si představit sportovně-rekreační zónu, případně menší provozovny řešící zaměstnanost. V sousedství je CHKO. V prostoru není místo pro nějaké vojáky,“ svěřil se další ze signatářů Martin Juhás.

Sport a rekreace

Podobného názoru je i Jan Kocourek ze strany Nové Ralsko. Podle něj jsou pozemky v oblasti bývalého letiště v územním plánu určeny pro sport a rekreaci. „Byl bych rád, aby tomu bylo i nadále. Nedovedu si představit, že by zde opět vznikl vojenský prostor,“ podotkl.

Od narození žije v Ralsku ředitelka ZŠ a MŠ Tomáše Ježka a jednička strany Ralsko PRO všechny Šárka Kalvová. Sama tak na vlastní kůži ví, co obnáší život ve vojenské oblasti. „Je to nesmysl. Když si představíme, jaké v minulosti vznikaly všemožné studie Libereckého kraje k jeho využití a vše zůstalo pouze na papíře,“ zdůraznila. Pevně věří, že tento převod vyhodnotí i Liberecký kraj jako nesmyslný. „Letiště je již v současné době využíváno jak ke sportu, tak i ke kulturním akcím, a to by měl být cíl jeho využití do budoucna, tedy sport, rekreace, kultura. Vše tak, aby nedošlo k omezení současných majitelů a existence jejich firem,“ doplnila.

anketa
Ptali jsme se politiků v Ralsku: Jak hodnotíte situaci vyloučených lokalit?

Podle Miroslava Králíka z ČSSD by uskutečnění převodu bylo pro město a jeho rozvoj doslova katastrofou. Poukázal na fakt, že jen díky velkému úsilí, rozvoji nových firem a pomoci Libereckého kraje se situace zlepšila a město začíná být prostorem pro kvalitní život. Obdobné stanovisko zaujala i Nikola Bursová, která vede kandidátku Změny pro Ralsko. „Pro místní obyvatele by to znamenalo i omezení majetkových práv a v neposlední řadě hluk. Věřím, že většina místních o převod letiště nestojí. Navíc revitalizace po odchodu ruských vojsk stála mnoho milionů korun a stále není dokončena,“ přiblížila.

Odminování, demolice, opravy, sanace

Do obnovy prostoru investovaly obce stamiliony korun, miliony na sanaci putovaly také z rozpočtu Libereckého kraje. Na mnoha místech musely být zdemolovány objekty, velkým soustem pro obecní rozpočty byly opravy silnic nebo vybydleného sídliště Ploužnice. Nemalé finance stálo odminování, sanace prostoru i likvidace ekologických zátěží, které stále nejsou u konce. „Pokud by se v budoucnu mělo rozhodovat o osudu letiště, já osobně bych prosazoval formu referenda,“ podotkl Tůma.

Letiště Hradčany v Ralsku.
ANKETA: Souhlasíte s převodem letiště v Ralsku zpět do vlastnictví Armády ČR?

Proti převodu se postavil lídr kandidátky KSČM František Procházka. Nepodpoří žádné snahy o znovuoživení vojenského prostoru, byť jen pro nestřelecký výcvik. „Na využití letištní plochy bylo zpracováno už několik projektů za nemalé peníze, stačí jen vybrat ten nejlepší z nich. Popřípadě ponechat využití letiště jako doposud pro volnočasové aktivity občanů,“ dodal.

Liberecký kraj převzal od státu pozemky v bývalém vojenském prostoru Ralsko k 1. září 2007. Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se rozkládá na území Libereckého kraje a malou částí též Středočeského kraje, přibližně mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Zhruba se shoduje s geomorfologickým celkem Ralská pahorkatina. Jeho rozloha činila 250 km². Využívala jej československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska.

Proč jsme vybrali Ralsko?

Ralsko patří k místům, která byla zasažena pobytem sovětských vojsk. Sovětští vojáci opustili Českou republiku v roce 1991 a od té doby se se město i kraj vypořádává s následky tohoto pobytu. Před jedenácti lety se začalo s bouráním budov hyzdící zdejší krajinu a bývalý vojenský prostor Ralsko se pomalu ale jistě vyrovnal s pohnutou minulostí. Samotná obnova a vypořádání se s ekologickými následky si vyžádaly stovky milionů korun. I právě proto vyvolal značný rozruch zájem Armády ČR o letiště Hradčany v Ralsku, které nyní slouží jako sportovně-rekreační prostor.

Jak se dalo očekávat, vznikla on-line petice, kterou svým podpisem podpořili nejen místní. Totožný postoj zaujali i lídři politických stran kandidujících v nadcházejících komunálních volbách. Shodně vyjádřili svůj nesouhlas s případným převodem. Teď zbývá doufat, že se podaří toto rozhodnutí v budoucnu obhájit i po podzimních volbách, až budou rozdány karty.

Dnešní město Ralsko bylo založeno v lednu 1992, kdy došlo k sloučení 9 osad převážně na území bývalého Vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 17 025 hektarů :Kuřívody, Boreček, Horní Krupá, Náhlov, Hradčany, Ploužnice a sidliště Hvězdov. Svébořice a Jablonec (Jabloneček) byly po pobytu sovětských vojsk téměř srovnané se zemí a zůstávají dosud neobydleny.Statut města byl Ralsku udělen 1. prosince 2006. Městský úřad sídlí v části Kuřívody. Město najdeme v Libereckém kraji, okres Česká Lípa, v nadmořské výšce o průměru 331 m n. m. Je obklopeno rozlehlými lesy, jež jsou nejzachovalejšími na Liberecku, neboť do těchto lesů byl díky vojenskému prostoru omezen po řadu let přístup. K roku 2020 byl počet obyvatel 2 137. Město Ralsko je město s bohatou historií, krásnou přírodou a turistickými cíli. Zde si přijdou na své milovnici koupání a sportovního rybaření, horolezectví, houbaření, pěší turisté, cykloturisté a milovnici hipoturistiky.