Vrchol podzimního kulturního kalendáře už klepe na dveře. Už 46. ročník Českolipského divadelního podzimu, který pořádá českolipský Divadelní klub Jirásek, odstartuje ve čtvrtek 13. října a potrvá do soboty 22. října. Nabídne devět divadelních představení, mezi nimiž jsou zastoupeny profesionální scény a soubory pro děti i dospělé. „Letos nás podpořily téměř všechny střední školy, které pošlou své studenty. Je skvělé vidět, že učitelé i ředitelé fandí divadlu, a jejich svěřenci tak mohou čerpat informace nejen z knih, ale také z divadelních představení,“ řekla v rozhovoru pro Deník Dita Krčmářová, která je od roku 2013 dramaturgyní a ředitelkou této přehlídky.
Letos to bude už 46. ročník divadelní přehlídky, která rozšiřuje obzor nejen milovníkům divadla. Cíl je stále stejný, nebo jste rozšířili poselství akce?
Vždy se snažíme dávat přednost divadelním představením, ale také rádi představujeme i jiné kulturní směry. Nebráníme se tedy dokumentu, poezii, vernisáži. Usilujeme o to, aby byl program rozmanitý a každý si v něm mohl najít to své. Zájemci se tak mohou těšit na komponovaný večer v českolipském kině Crystal či populární formát Slam Poetry. Navíc se mi líbí propojení profesionálního a amatérského divadla.
Tak bavil festival loni v Novém Boru:
Fotogalerie: Českolipský divadelní podzim začal v Novém Boru
Vy osobně už připravujete festival podesáté. Jak moc náročná je organizace?
Náročná. (smích) Nejvíce času věnuji termínům, aby do sebe všechno pěkně zapadlo. Celé je to o tom, že se snažíte nápady, které vám skočí do hlavy, realizovat. A zároveň potřebujete energii a motivovat tým, který to s vámi prožívá. Snažím se, aby se všichni cítili komfortně a sami stáli za tím, co dělají. Už dávno to není jen o hercích z Divadelního klubu Jirásek, nabalují se noví a noví lidé a za to jsem hrozně ráda.
Dají se pro každý ročník vymyslet ještě nějaké novinky či vychytávky, nebo už se jedná o zažitý koncept?
Vždy se snažíme přinést něco nového, neokoukaného, ale některé divadelní soubory se opakují. Snažím se sledovat, která představení měla u diváků zájem. Letos jsme ale například vymysleli soutěž, do které se mohla zapojit veřejnost, ale i třeba školy a jejich studenti v rámci výuky českého jazyka. Šlo o sepsání volného uměleckého útvaru, ve kterém musely být použity názvy představení z letošního programu. My pak vybrali z došlých e-mailů vítěze, který získal permanentku v hodnotě 850 korun. Nejlepší kousky publikujeme, ale také zazní v úvodech inscenací, ať už od nás nebo od samotných autorů. Musím také přemýšlet o tom, jaký styl diváka na náš festival chodí. Navíc jsme čím dál více závislí na dárcích a dotacích a nedovedu si představit, že bychom si za tu práci brali ještě honoráře. Snažíme se hospodařit tak, abychom neskončili v červených číslech.
Jak se aktuální zdražování podepsalo na organizaci festivalu?
Nikdo nemohl tušit, co se bude dít. Loni jsme se prali s covidem, letos s energiemi. Jsme prostě úplně na jiných číslech, než jsme plánovali. Ale musíme se s tím poprat. V tomhle nám moc pomohli naši partneři. Přese všechno řekli: my vás podpoříme, ten festival za to stojí. To je hodně dojemné. Ani tak ale nemáme vyhráno, takže budeme rádi za každou další podporu, ať už návštěvou divadla nebo i zakoupením propagačních předmětů.
V minulých letech přicházelo průměrně 1500 návštěvníků. Máte pro letošek stanovenou hranici návštěvnosti, kterou byste chtěli překonat?
Už teď vím, že dopoledním programem festivalu projde devět set studentů. Za to jsem moc ráda, stále apeluji na snahu dostat mladé lidi do divadla. Letos nás podpořily téměř všechny střední školy, které pošlou své studenty. Je skvělé vidět, že učitelé i ředitelé fandí divadlu a jejich svěřenci tak mohou čerpat informace nejen z knih, ale také z divadelních představení. Na premiéru Lakomce dorazí minimálně 300 lidí a kolem pěti set návštěvníků si nenechá ujít pohádku pro mateřinky a prvňáčky. Už v tomto okamžiku jsme tu hranici překročili, a to tam nejsou započítaná další představení.
Podobně jako loni i letos je stále zavřené Jiráskovo divadlo. Jak jste se s tím popasovali?
Původní trojlístek rozkvetl a k Městskému divadlu v Novém Boru, Kulturnímu domu Crystal v České Lípě a Centru textilního tisku přibylo i českolipské kino. Na otevření zrekonstruovaného Jiráskova divadla se samozřejmě moc těšíme. Na to, jak se návštěvníci posadí do pohodlných sedaček a budou si moci užít naše představení. U příležitosti jeho slavnostního otevření plánujeme zahrát právě Lakomce, jehož premiéra proběhne během festivalu.
Jak do programu zapadl svérázný herec Jiří Maryško? Na jaké představení v jeho režii se mohou diváci těšit?
Přiveze improvizovanou inscenaci, aby poodhalil návštěvníkům kouzlo improvizačního divadla. Sama jsem zvědavá, kolik lidí na jeho představení dorazí. Má vlastní soubor Divadlo Demago, kde je on jako herec, s ním pak osvětlovač a hudebník. A podává perfektní výkon. Ani my nevíme, co se tu hodinu bude na jevišti odehrávat. Jistotou ale zůstává, že se divák bude bavit.
Mě osobně v programu zaujalo představení Špinarka. Které inscenace byste vypíchla?
Špinarka ostravského souboru je výborné představení s fenomenálním výkonem a cenou kritiky oceněné Markéty Matulové. Možná tomu pomohl i živý zářijový přenos inscenace na ČT Art k výročí divadla. Nejprve jsem tedy měla šok, když jsem zjistila, že to dávají v televizi. (smích) Mnoho lidí mi ale poté říkalo, že se jim to tak moc líbilo, že musejí jít do divadla, že to bude ještě stokrát lepší. Dalším představením jsou Losers Cirque Company se svou novou inscenací Grandiózní, opět v žánru nového cirkusu. To představení je velmi osobní, ale také zábavné, neboť je o umělcích, kteří jsou závislí na dotacích, ale i když je nemají, tak si poradí.