Druhé předznamenání oslav patnáctých narozenin Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica zavedlo v pátek více jak dvě stovky návštěvníků na magické místo v saském pohraničí. Sugestivní prostředí ruin klášterního kostela, který je součástí hradu Oybin, rozezněl i v druhém festivalovém preludiu rezidenční festivalový soubor Schola Gregoriana Pragensis.

Po exotickém květnovém setkání s japonskými mnichy a budhistickou hudební kulturou, byl červencový večer zasvěcen připomenutí jedné z nejvýraznějších osobností nejen českých dějin králi a císaři Karlu IV.

Finále pod hvězdami

Ačkoli se nejen nad Oybinem stahovala celý podvečer těžká vodnatá mračna a nebe osvítil nejeden blesk, nadšení návštěvníci se nenechali odradit hrozbami počasí, ani náročností výstupu na oybinský hrad a do posledního místa zaplnili loď unikátního kostela bez střechy, který se od loňského roku stal letní festivalovou scénou. Po úvodních proslovech, které ještě zkrápěl déšť, se naštěstí počasí umoudřilo a finále koncertu již ozdobilo hvězdné nebe.

Saský hrad Oybin rozezpívala Schola Gregoriana Pragensis posílená o zpěv a tóny gotických harf v podání Barbory Kabátkové a Hany Blažíkové. Zdroj: © Lukáš Pelech Atelier V loňském roce festival v tomto výjimečném prostoru, který je silně spjat s českou historií, připomněl osobnost G. de Machauta, jenž působil u Jana Lucemburského. Letos, kdy nejvýraznějším výročím promítajícím se do českého kulturního dění jsou oslavy 700. výročí narození Karla IV., byl na program zařazen nový projekt Davida Ebena a jeho Scholy, který je cele věnován představení hudební kultury spjaté právě s druhou lucemburskou kapitolou českých dějin.

Karel IV. sám na Oybinu působil a založil zde klášter celestýnů, jehož pozůstatkem jsou právě kostelní ruiny. A ty rozezpívala Schola Gregoriana Pragensis posílená o zpěv a tóny gotických harf v podání Barbory Kabátkové a Hany Blažíkové sakrálními i světskými zpěvy, jež zněly v době Karla IV.

Úspěchy i libosti panovníka

Jednohlasé i vícehlasé zpěvy chorální kontrastovaly se staročeskými písněmi a hudební program tak důmyslně provedl posluchače jednotlivými etapami života Otce vlasti, připomněl jeho úspěchy, počínání i některé jeho libosti.

David Eben výstižně program představil slovy: „Přáli jsme si, aby naše nahrávka byla jakousi hudební obdobou barevné gotické vitráže z doby Karlovy. Snažili jsme se zachytit onu mnohovrstevnatost dobové hudební kultury 14. století."

A to se mu bezpochyby a beze zbytku podařilo. Program ve svém jádru spjatý především s pražským prostředím získal navíc ještě další dimenzi díky geniu loci oybinských ruin, z nichž dodnes dýchá duch neobyčejné osobnosti Karla IV.

Lípa Musica tak směle a s jednoznačným úspěchem stvrzeným dlouhým potleskem i výkřiky bravo vstříc svým půlkulatým narozeninovým oslavám, které naplno vypuknou 14. září v České Lípě s Radkem Baborákem, Českou Sinfoniettou a jejich váženými německými hosty.

Lucie Johanovská