Přibližně třicet minut autem z Liberce, nebo necelých deset minut pěšky z vlakové stanice Luh pod Smrkem, tolik času zabere, než se člověk ocitne na kousku Francie v podhůří Jizerek. Raspenavská Levandulovna sice může vypadat na první pohled jako obyčejný dům s dvorem, usedlost však ukrývá nejen levandulové pole, ale i další lákadla, která v dnešním zrychleném světě umožní návštěvníkovi zpomalit a vychutnat si místní atmosféru. Jednou z novinek letošní sezóny je samosběr levandule. Reportér Libereckého deníku vyrazil na místo, aby si ho vyzkoušel na vlastní kůži a zároveň poznal blahodárný vliv této fialové rostliny, která našla široké uplatnění v lidovém léčitelství.

Jakmile jsem vstoupil do Levandulovny, měl jsem pocit, jako by okolní svět přestal existovat. Vítr se proháněl keříky levandule a pomáhal tak šířit její typickou, uklidňující vůni. Zrak mi spočinul na rozsáhlém poli, nad kterým se tyčily vrcholky Jizerských hor. A hned jsem začal přemýšlet, která část políčka je určena pro samosběr. Nápad na něj se podle zakladatelky Levandulovny Adély Heindorferové zrodil už minulý rok, kdy úroda byla tak veliká, že ji nestihli sami sklidit. A jelikož vznikl i nový e-shop, rozhodli se pro zájemce uspořádat samosběr levandule. „Vyhradili jsme zatím tři sta keříků a je možné, že jich bude více. Předpokládáme, že bychom s tím mohli začít v polovině července,“ říká Adéla Heindorferová.

Míříme do zadní části levandulového pole, kde už čekají větší keříky této aromatické byliny. Dostávám na výběr buď tradiční japonský srp na sekání bylin, nebo klasické zahradní nůžky. Raději volím druhou možnost, která s ohledem na mou manuální zručnost působí méně nebezpečně. Majitelka mi zároveň ukazuje, jak správně postupovat. Je potřeba uchopit více stonků dohromady a odstřihnout je. Takto pokračuji, dokud není celý keřík ostříhaný a vedle mě se neobjeví pořádný svazek levandule. „Chceme, aby návštěvníci prožili příjemný čas a odnesli si krásné vzpomínky. Mohou si u samosběru povídat, vzít si s sebou deku a piknikový koš. Záleží jen na nich, jak dlouhou dobu tu stráví,“ zdůrazňuje Adéla Heindorferová s tím, že budoucí využití sesbíraných levandulových květů je pestré. „Po usušení z ní lze vyrobit vonné pytlíčky, použít ji při výrobě svíček či věnců. Nebo prostě může dělat radost i jako sušený svazek,“ popisuje možnosti.

Ani levanduli neprospěly výkyvy počasí

Podobně jako ostatní pěstitele i Levandulovnu zasáhly rozmary počasí. Odrůda Lavandin Phenomenal je náchylnější vůči mrazům a výkyvům počasí. Lednové noční mrazy střídající denní sluneční svit zapříčinily, že se přes den rostliny zahřály, začaly natahovat mízu a v noci musely odolat silným mrazům. I tak začal lavandin na jaře během neobvykle horných jarních dní obrůstat. Přišel ale dubnový mráz a všechny zelené výhonky sežehl. Následovalo téměř dva měsíce trvající sucho. To má sice rostlina ráda, ale až když má mízu nataženou v sobě a obrůstá zelenými lístky. „Výkyvy počasí zapříčinily, že jsme museli až pět set keříků vykopat a odevzdat kompostu. Čekali jsme dlouho, zda se lístky neobjeví, ale to se nestalo. Stejně jako jiní zahradníci a farmáři se i my musíme přizpůsobit přírodě, ne naopak,“ svěřuje se pěstitelka levandule.

Ztrátu vnímá ale i jako příležitost a nově se pustí do pěstování růží. Kombinaci levandule lékařské a růže damašské vnímá jako něco, co lahodí vnitřnímu zraku i všem očím, až léčivá bylina a krásu symbolizující květina pokvetou spolu. Zároveň vymysleli darování pěstované růže. Zájemci si mohou u nich předkoupit růžový keř, oni jej vysadí místo zmrzlé levandule a budou se o ni starat, aby rostla a kvetla v sousedství strmých srázů Jizerek. „Od začátku jsme environmentální a sociální podnik. A rádi bychom do budoucna vymysleli koncept, jak ještě více podpořit ženy, které mají ztíženou sociální situaci. Nabídnout jim působení v hezkém prostředí, kde vedle sebe rostou levandule a růže, a umožnit jim vystoupit z kolotoče všedních starostí,“ svěřují se Adéla a její kamarádka Šárka Kadlecová s tím, že i z růží budou vyrábět další produkty jako například růžovou vodu a růžový sirup.

Levandulový sirup, čaj či olej mají v obchůdku u farmy

Další kroky míří do levandulového obchůdku, který je celoročně v provozu. Nabízí jak kosmetické produkty jako například květovou vodu, sůl do koupele či esenciální nebo masážní olej, tak i pochutiny v podobě levandulového sirupu, sušenek či bylinného čaje s levandulí lékařskou. „Velké oblibě se těší levandulový sirup, který vyrábíme podle naší unikátní receptury. Často si zákazníci kupují květovou vodu a esenciální olej. A k populárním produktům patří ještě levandulové sušenky,“ podotýká majitelka Levandulovny s tím, že na letošek plánují ještě domácí zmrzlinu. Jejich domácí produkty mohou návštěvníci ochutnat i v přistaveném stánku s občerstvením, ať už se jedná například o kváskový chléb s domácí tvarohovou pomazánkou či levandulovou limonádu. A oboje mohu doporučit, mé chuťové pohárky plesaly nadšením.

Aktuální směřování Levandulovny odpovídá principům hnutí za udržitelný cestovní ruch, takzvané pomalé cestování, které klade důraz na větší osobní prožitek turisty. Zrodilo se v době před dvěma lety, kdy zažila na vlastní kůži syndrom vyhoření a už neměla sílu a energii v projektu pokračovat. Téměř půl roku se nemohla fyzicky Levandulovně věnovat a uvažovala i o jejím zavření. To vše se jí podařilo překonat díky přátelství se Šárkou, která je podobně myšlenkově nastavená jako ona sama. „A v tom okamžiku jsme věděly, že ten nádherný prostor s výhledem na Jizerky chceme lidem nabídnout k tomu, aby se zastavili a užili si přítomnost okamžiku. Chceme, aby z našeho mikrosvěta vyzařovala pozitivní energie. Lidem zde nabízíme možnost strávit čas beze spěchu a v krásném prostředí, které ještě letos v létě zpestří mongolská jurta,“ nastiňuje plány do budoucna. Přes aplikaci Bezkempu se dá u levandulových polí také přespat.

Jejich největší sen představuje rekonstrukce stodoly, která se může vyšplhat až na několik milionů korun. Uvažují o využití crowdfundingu. Ráda by, aby se z Levandulovny stalo inspirativní místo pro všechny lidi bez ohledu na věk, pohlaví či sociální zázemí. „Tvoříme místo, kde chceme, aby lidem i nám bylo dobře. Vytvořit živoucí organismus plný kreativity a setkávání, toho bych ráda dosáhla,“ uzavírají Adéla Heindorferová a Šárka Kadlecová. A já jim musím dát zapravdu, že je na dobré cestě. Kromě samotné levandule, se kterou už mám spoustu kreativních plánů, si odnáším příjemný zážitek a hlavně „čistou“ hlavu. A už se těším, až ochutnám levandulové frizzante. Takže jak se říká ve Francii při přípitku, „čin čin“.

Mohlo by vás zajímat: Malá farma s velkým srdcem nabízí čerstvé kanadské borůvky u Kozákova

Borůvková farma Tatobity | Video: Adéla Beranová