Program dotvoří ukázky z violoncellového díla Johanna Sebastiana Bacha a duchovní chvalozpěv ze druhé poloviny 13. století či latinský hymnus Ave Generosam od německé křesťanské mystičky, hudebnice a benediktinky Hildegardy z Bingenu. Vstupenky na tento koncert jsou ještě v prodeji. Nejen o sobotním koncertě jsme si povídali s ředitelem festivalu Martinem Prokešem.

V Prysku představíte nový projekt vašeho dua, jehož středobodem je uvedení skladby Stabat Mater Marca Rosana. Čím vás tato skladba soudobého italského skladatele oslovila, že jste si ji nechali upravit pro svůj soubor?
Byla hudební láska na první poslech. Je to zhruba šest let, kdy jsem tuto skladbu objevil na Spotify v podání Andrease Scholla. Pamatuji si to mrazení, které mi poslech zprostředkoval. Neustále mě nahrávka přitahovala jako magnet. Později jsem jí pustil umělecké radě festivalu a získala si okamžitě i je. Začali jsme tedy hledat způsob, jak Rosanovu Stabat Mater zapojit do festivalu, až nás napadlo nabídnout tuto hudbu k netradičnímu zpracování taneční skupině Dekkadancers a provést jí ve světové premiéře. K naší velké radosti tak vznikla autorská choreografie v čele s tanečníky Ondřejem Vinklátem, Štěpánem Pecharem a Nikol Šneiderovou, která se dočkala hned dvou festivalových provedení v Děčíně a v Liberci. Asi nejvíce mě na tom těší fakt, že projekt už žije vlastním životem a byl od té doby tuším třikrát proveden v Praze. A chystají se další reprízy!

Tím se ovšem kapitola úplně neuzavřela. Stále jsem cítil jistou neukojenost a touhu mít možnost tuto skladbu zpívat jako interpret. Požádali jsme tedy Marca Rosana, jestli by nebyl ochoten skladbu upravit na míru pro naše pěvecké duo Kchun. Chvilku jsme společně hledali správnou polohu, jestli zpívat čistě bez doprovodu nebo přizvat nějaký hudební nástroj. Po vyloučení klarinetu a fagotu jsme se rozhodli pro violoncello a požádali autora o úpravu pro toto hudební seskupení.

Co vás na Rosanově hudbě obecně nejvíce okouzluje? Jak ji vnímáte v širším kontextu soudobé klasické hudební tvorby?
Mě osobně okouzluje kromě andělské intepretace Andrease Scholla, pro mě celoživotním vzorem čisté a vkusné interpretace, i samotný hudební styl, ve kterém je napsána. Přiznám se vám, že mi nějakou dobu trvalo si uvědomit, že neposlouchám barokní hudbu, ale tvorbu současného autora. Tím se dostávám k meritu vaší otázky. Skladba mi připomíná něco mezi stylem Pergolesiho Stabat a minimalistickou tvorbou Arvo Pärta. Rozhodně se tedy jedná o skladbu s velkým duchovním nábojem, ke kterému ho předurčuje pochopitelně samotné téma, které vyjadřuje bolest Panny Marie pod Kristovým křížem.

Pro doprovod jste si zvolili violoncello a ke spolupráci přizvali mladého hráče České filharmonie Eduarda Šístka, proč právě tato volba?
Violoncello má nádherné barevné spektrum, které se velmi blíží barvám, které můžeme naleznout i v lidském hlase. Propojení hlasu a barvy violoncella vytváří novou barevnou paletu znění, která velmi lichotí provedení takové skladby. Při hledání našeho kolegy jsme dali na vynikající doporučení z hudební branže. Již při prvním setkání nám bylo více jak jasné, že to byla úžasná volba a že bude pro nás oboustranně obohacující tento projekt společně provést.

Jaké další skladby dotváří koncept tohoto projektu?
Jako přípravu a umocnění duchovní dimenze Stabat Mater nám pomohla muzikoložka a zpěvačka Barbora Kabátková zasadit mezi Suitu pro violoncello č. 2 d moll Johanna Sebastiana Bacha jeden chvalozpěv Plandiamo quel crudel basciar, který pochází z druhé poloviny 13. století a pojednává o Jidášově zradě a Kristově smrti. Druhým zasazeným zpěvem, který doplní zmíněného Bacha, je latinský hymnus Ave Generosam jehož autorkou je německá křesťanský mystička, hudebnice a benediktinka Hildegarda z Bingenu.

Odhlédneme-li od vašeho vystoupení, jsme právě v polovině letošního ročníku festivalu, jak hodnotíte dosavadní průběh a na jaké další koncerty byste čtenáře zvláště pozval?
Dosavadní průběh hodnotím velmi pozitivně. Mám neobyčejnou radost z hudebních zážitků, které se nám všem dostávají a které nás obohacují. Jsem nesmírně potěšen, že zájem o koncerty je vysoký a že se na festivalu líbí i našim vzácným uměleckým hostům, kteří velmi oceňují vysokou kultivovanost a úroveň našeho publika.

Rád bych pozval na výjimečný koncert Tiburtina ensemble, který zazní na svátek sv. Václava 28. září od 19 hodin v kostele v České Kamenici. Představí nám krásu staročeského jazyka z pramenu Jistebnického kancionálu.

Užasnou událostí bude návrat amerického zpěváka a loutnisty Joela Frederiksena, který přiveze do Oblastní galerie v Liberci 7. října od 19 hodin syrského zpěváka a hráče na oud Rebala Alkhodariho.

Lucie Johanovská