Expozice na Vísecké rychtě v Kravařích představuje mimo jiné i unikátní soubor selského nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. století. Představena je nejen produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravnějšího nábytku movitějších vesnických vrstev.
Nejstarším dochovaným kusem v rámci celé sbírky je šatní dvoudvéřová skříň, která na frontě korpusu pod římsou nese letopočet 1761. Základní barva je tzv. pruská modř, kartuše, středový pilastr, vrcholová římsa, zásuvky a podnož jsou červenočerně mramorované. Malba je rozvedena po celé ploše korpusu. Z květů se kromě hvězdice (astry) uplatňuje také karafiát, užívaný obvykle jako symbol zasnoubení. Barevnost korpusu je příznačná pro severní Čechy a Německo, kartuše vyplněné prostým mramorováním bez další malby charakterizují pravděpodobně protestantské prostředí. Letopočty bývaly zpravidla označovány svatební skříně.
Zachyceno je i jméno poslední majitelky, která skříň věnovala roku 1904 tehdejšímu německému muzeu, ačkoliv podle dochovaných záznamů bylo darování nábytku v této době ojedinělé. Poslední majitelkou skříně byla Magdalena Mezerová, manželka majitele kavárny Café Central v České Lípě.
play_fill
