Sobotní dopoledne patřilo vernisáži sklářské výtvarnice Marie Hornychové. Zhruba třicítku návštěvníků přivítala úvodním slovem farářka Církve československé husitské v Novém Boru Eliška Raymanová. Vřelou a přátelskou atmosféru dokreslovalo hudební vystoupení.

Návštěvníci obdivovali vystavená díla, která nezvyklým technologickým postupem přivádí výtvarnice na svět. Sklo-koláže zaujaly všechny bez rozdílu věku.

„Pracuji technikou několika skleněných desek za sebou, kdy na jednu maluji z obou stran a mezi tím je vložený například rastr, buď drátěná podložka nebo i záclona. Technologicky je to náročné a pro mě je to hozená rukavice,“ podotkla Marie Hornychová a dodala, že touto technikou se získá velmi efektní dojem prostoru.

Stává se, že při vkládání do rámu vlivem teploty hotové dílo praskne. Pak se začíná tvořit od začátku. Takovou technikou vznikl třeba Rozhovor, dílo, u něhož se zastavil nejeden z hostů.

Vše závisí na skle

„Používám k práci i zrcadla, a tady konkrétně jsou dokonce tři vrstvy skla,“ prozradila výtvarnice a ukázala na velmi působivý „obraz“ Zrcadlení. Podle ní je technologický postup dán sklem a tím, co umí. „Ve skle toho už bylo vymyšleno tolik, že přijít s něčím novým nelze, a tak těžko vymyslím něco převratného,“ s úsměvem dodává Hornychová.

Marie Hornychová vyučovala na novoborské sklářské škole malbu skla a podle jejích slov si sama zpracovala výtvarná zadání, která předkládala studentům. „Nebylo to kvůli konfrontaci, ale udělala jsem si ho sama pro sebe, pro potěšení,“ upřesnila.

Nový Bor hostí samostatnou výstavu Marie Hornychové poprvé. „Prostor pro výstavu jsem si vybrala sama. Chodím sem na přednášky a prostředí je tu hodně zajímavé,“ podotkla a dodala, že příští rok chystá výstavu v Duchovním centru v Hejnicích.

Nejen farníci kostela svatého Ducha, ale všichni, kteří mají slabost pro netradiční zpracování skla, mohou výstavu navštívit do 21. listopadu tohoto roku.

Autor: Tomáš Mařas