„Připravíme v galerii novou, svým rozsahem unikátní expozici věnovanou středověkému umění Českolipska,“ informoval ředitel muzea Zdeněk Vitáček. V České Lípě je ještě Archeologické muzeum, které bylo na jaře otevřeno v bývalé městské šatlavě. To zůstane otevřeno.

„Myslím, že pokud jde o výstavu středověkého umění Českolipska, mají se návštěvníci v příštím roce opravdu na co těšit,“ řekl Vitáček.

Muzeu se podle něj podařilo získat velmi cenné exponáty, které zapůjčila církev, umělecko-průmyslové muzeum i národní památkový ústav.

„Jsou tam velmi cenné kusy, ty dva měsíce proto využijeme také k zesílení zabezpečení galerie, na výstavu bude dohlížet i ostraha,“ dodal ředitel. Podobně koncipovanou výstavu podle něj muzeum ještě nedělalo, a tak věří, že v příštím roce přiláká do expozic další návštěvníky.

Českolipské muzeum má přírodovědnou, historickou, archeologickou a kovářskou expozici, které si ročně prohlédne kolem 35 tisíc lidí. „V posledních letech ale v souvislosti s krizí návštěvnost klesala, letos se podařilo tento trend zvrátit a návštěvníků zřejmě bude víc, přesná čísla zatím nemáme,“ poznamenal ředitel.

Zvýšit návštěvnost pomáhají podle něj i doprovodné akce, které muzeum pořádá hlavně pro děti. „Ty pak často přivedou i rodiče,“ dodal Vitáček.

Muzeum sídlí v bývalém augustiánském klášteře. „Čeká nás rekonstrukce střechy, která je už ve velmi špatném stavu a do části expozice zatéká,“ řekl Vitáček. Opravovat se podle něj bude za provozu. „Nemůžeme si dovolit muzeum na dva roky zavřít, přišli bychom o návštěvníky,“ vysvětlil.

Muzeum má také pobočky Památník K. H. Máchy v Doksech, Víseckou rychtu v Kravařích a Bredovský zámeček v Jablonném v Podještědí.

Letos na jaře přibyly nové expozice také v archeologickém muzeu, které vzniklo v bývalém městském vězení v centru města. Rekonstrukce masivní středověké kamenné stavby přišla na 20 milionů korun a z velké části ji zaplatily fondy Evropské unie.

Vedle archeologických nálezů ukazuje muzeum i život na Českolipsku v období, kdy bylo nejčastější živností místních obyvatel hrnčířství. Část expozice je věnována historii vězeňství v regionu, historii samotné šatlavy a problematice hrdelního práva v regionu.