Čedičové těleso Zlatého vrchu na Děčínsku vzniklo nejméně ve třech časově oddělených fázích vulkanické činnosti. Roztavený čedič pronikl z nitra země k povrchu, kde utuhl do podoby kamenných sloupů.

Na přelomu 19. a 20. století se tu čedič těžil, těžbu přerušil v roce 1940 říšskoněmecký zákon na ochranu přírody, po válce však těžba byla obnovena a pokračovala až do 70. let minulého století. Čedičové sloupce se do té doby vyvážely až do Nizozemí jako stavební materiál k budování přímořských hrází.

Stejně jako Panská skála je od roku 1964 zařazen do kategorie národních přírodních památek a zaujímá plochu 4,1 hektaru. Kamenné sloupy jsou dlouhé až 30 metrů. Natáčela se tu také scéna z pohádky Hodinářův učeň. Asi půl kilometru od Zlatého vrchu se nachází také Stříbrný vrch, který nabízí výhledy do okolí.