Akce probíhá každý rok 10. března, v den výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 000 Tibeťanů, přes milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.

Tibetská vlajka vlaje v ČR pravidelně od roku 1996

Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. V loňském roce se k akci připojilo 697 obcí, měst, městských částí nebo krajů. V Libereckém kraji se k letošní politické akci přidalo 48 míst, která ve čtvrtek vyvěsí Tibetskou vlajku navzdory pročínskému postoji představitelů vlády a prezidenta Zemana.

Pravidelně a hrdě vyvěšuje několik posledních let tibetskou vlajku na svém úřadě hejtman Martin Půta a nejinak tomu bude i letos, a to přesto, že se proti připojení k mezinárodní akci postavil klub krajských zastupitelů KSČM. „Klub zastupitelů Libereckého kraje, zvolených na kandidátní listině Komunistické strany Čech a Moravy, odmítá vyvěšení „tibetské" vlajky na budově Krajského úřadu. Tento akt je vměšováním do vnitřních záležitostí jiného státu, nepřispívá k porozumění mezi zeměmi a národy a vychází ze závažného překrucování historických skutečností. Rada kraje v této věci nemůže hovořit jménem celého kraje, všech jeho občanů," napsali komunisti ve svém prohlášení a přiklonili se v ideologickém boji na stranu čínských soudruhů.

K Libereckému kraji se přidají Bělá, Benecko, Cvikov, Čistá u Horek, Držkov, Dubá, Frýdlant, Hamr na Jezeře, Harrachov, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Branná, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Jablonec nad Jizerou, Jablonné v Podještědí, Jenišovice, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Jindřichovice pod Smrkem, Jiřetín pod Bukovou, Kamenický Šenov, Kravaře, Liberec-Vratislavice nad Nisou, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Mimoň, Nový Bor, Oldřichov v Hájích, Prysk, Rokytnice nad Jizerou, Rynoltice, Semily, Stráž pod Ralskem, Svor, Turnov, Velké Hamry, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Zákupy, Zásada, Železný Brod.

Jablonec i Líps bude letos bez vlajky

Mezi městy, která vyjadřují alespoň symbolicky sympatie s tibetským lidem, v letošním roce chybí Jablonec nad Nisou, který ještě loni vlajku pověšenou měl. „Jablonec vlajku pro Tibet nevyvěsí. Zastupitelé v letošním roce neodsouhlasili zapojení statutárního města Jablonec nad Nisou do kampaně Vlajka pro Tibet," sdělila mluvčí města bez dalšího vysvětlení.

Názor libereckého primátora na mezinárodní kampaň je dlouhodobě známý, veřejnost jeho postoj kritizovala už loni, kdy Tibor Batthyány přirovnal Tibet k tzv. Islámskému státu. Vedení města se nakonec rozhodlo, že o rozhodnutí nechá hlasovat zastupitelstvo. To nakonec 23 hlasy z 36 přítomných schválilo vyvěšení tibetské vlajky a postavilo se tak proti názoru primátora. V seznamu měst nechybí liberecká radnice ani letos a prodloužila tak svým postojem už sedmnáct let dlouhou podporu utlačovaným Tibeťanům.

Vlajka už druhým rokem chybí také v České Lípě. Radnice to už loni zdůvodnila tím, že se nechce pouštět do vyjadřování stanoviska k zahraničně politickým otázkám.

K akci se připojují univerzity i jednotlivci

Stovky vlajek vlají každoročně také například v Německu, Francii, Belgii a dalších zemích. Vlajky vyvěšuje celá řada škol, včetně Univerzity Karlovy a kromě různých organizací také spontánně mnoho občanů České republiky. Po celé ČR probíhá v průběhu března řada akcí na podporu Tibetu.

Kampaň Vlajka pro Tibet má především, jak už bylo řečeno, symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení. Letos kampaň v České republice proběhne už pojednadvacáté.

Lidská práva v Tibetu

V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. „Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi.

Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků. V posledních letech je závažným problémem také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí," popisují situaci v Tibetu aktivisté z organizace Lungta.