Rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších barokních památek zajistila fungování řeholní komunity a všech jejích aktivit, návštěv poutníků i turistů a zároveň stálý prostor pro místní farnost a obyvatele. V první etapě se podařilo obnovit vnitřek kostela, včetně kompletní renovace varhan, uskutečnila se obnova maleb a fresek, restaurování části mobiliáře, obrazů, kříže i dalších artefaktů.

Bazilika získala také nové technické zázemí v podobě lepšího ozvučení a elektroinstalace. Restaurováním prošly i oboje věžní hodiny a vznikl bezbariérový vstup. „Boží oko v lucerně bylo dříve zašlé, skoro nebylo možné rozpoznat, co tam je. Teď je pozlacené a motiv je jasně zřetelný. Všichni, kdo přišli do nového, byli mile překvapeni. Nesetkal jsem se žádnými negativními ohlasy,“ řekl Deníku duchovní správce baziliky a strážce hrobu svaté Zdislavy Pavel Maria Mayer s tím, že mezi návštěvníky převažují turisté a poutníci nad věřícími.

Obnova odkryla několik překvapení, o kterých nevěděli ani místní duchovní. První z nich představuje mramorování na pilastrech. „Restaurátoři dále našli také zlacení v presbytáři baziliky, které ale bylo ve výšce, takže ho dosud nemohl nikdo vidět. Jsou to ozdobné linky a štuky. Odhalená tajemství opět povznesla baziliku o něco výše,“ osvětlil Mayer.

Pětice barokních soch Franze Bienerta v průčelí chrámu měla být původně pouze opravena. Byly však v tak špatném stavu, že nebylo možné je restaurovat a vrátit zpátky. Na chrám se proto vrátí jejich kopie. „To bylo nemilé překvapení. Už je hotová kopie sochy svatého Jana Křtitele a nyní se vyrábí svatý Vojtěch,“ upřesnil Mayer s tím, že vyhotovení jedné sochy vychází průměrně na 2,6 milionu korun. Další novinkou je audiovizuální expozice Cesta, která vznikla v podzemí chrámu a přibližuje život svaté Zdislavy.

Před bazilikou je k vidění venkovní výstava Putování za našimi světci. Tvoří ji patnáct tabulí, které přibližují čtyři nejvýznamnější české patrony související s počátky českého státu i zajímavá místa spojená s jejich osobnostmi. Nově je tam přidaný právě panel s třemi bloky na téma sv. Zdislavy. „Chtěli jsme popularizovat poutní místa a informovat širokou veřejnost o našich kořenech, národní historii a rozpomínání si na naši identitu, kdo jsme a odkud pocházíme,“ přiblížila smysl výstavy ředitelka spolku Svatá Ludmila, který za výstavou stojí, Miroslava Janičatová.

Na Českolipsko se vrátily vzácné archiválie týkající se historie regionu. Sbírku darovalo město Waldkraiburg v německém Bavorsku.
Do Lípy se vrátily historické poklady z Německa. Například pozlacená ručička

Podle ní epidemie koronaviru napomohla rozšíření poutnictví. Lidé začali poznávat místa kolem sebe, propojovat se s historií daného místa. Právě chození pěšky představuje nejpřirozenější způsob pohybu v krajině. „Lidé využívají cesty k sebeuvědomění, psychohygieně. Pokud stojí v životě na rozcestí, vydají se na kratší či delší pouť,“ doplnila Janičatová s tím, že na webu spolku je ke stažení mapa s poutními stezkami v Česku. V sobotu 25. května mohou zájemci k bazilice přijít na tradiční pouť ke sv. Zdislavě. Mši svatou bude sloužit Apoštolský nuncius Mons. Jude Thaddeus Okolo

Baziliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy projektoval na konci 17. století vídeňský architekt Jan Lukáš Hildebrandt, který například navrhl i vídeňský Belveder pro prince Evžena Savojského. V roce 2008 se stala první stavba takzvaného dynamického baroka v českých zemích národní kulturní památkou.

Praktické workshopy probíhají ve společnostech Festool a Krofian.
FOTO, VIDEO: Škola a průmysl v České Lípě: Žáci se učí řemeslo přímo ve firmách

Podle českolipského historika Jana Rucze představuje bazilika nádhernou architekturu, která nemá v regionu obdoby. „Jedná se o místo, které je protknuto několika staletími modliteb, čímž získává na své síle a významu. Tu mu dodává také hrob jedné z českých národních patronek, patronky rodin, chudých, nemocných či samotných dominikánů, a to sv. Zdislavy, jejíž tělo v útrobách kostela odpočívá již 772 let,“ zamyslel se historik s tím, že pro barokní stavby jsou typické například mohutné kopule, dramatičnost, pohyb a energie.

„Po rekonstrukci na návštěvníka baziliky ještě více dýchne vídeňské baroko. Díky tomu je možné v malém severočeském městě v podhůří Lužických hor navštívit chrámovou stavbu, za kterou by se nemusela stydět Praha ani Vídeň,“ dodal Rucz.

Mohlo vám uniknout: HÁDANKA z Českolipska: Poznáte vesničku v regionu na fotografiích a videu?

Zdroj: Veronika Nováková