A důvod obav ze špatného počasí? „Kdyby byla bouřka, musíme měření přerušit, techniku sklidit, počkat až přejde a až přestanou z listů a střech padat dešťové kapky,“ vysvětlovala před dvaadvacátou hodinou Dana Potužníková. Měření se totiž provádí podle přísných norem, aby byla získaná data relevantní.

Důležité také je rozklíčovat, jaký zvuk vydává přímo provoz v dole. Uhelná je totiž obydlenou oblastí, jednou za čas tu zaštěká pes, projede auto nebo zamečí koza. To všechno by mohlo výsledek měření ovlivnit. „Znamená to, že při měření musíme být stále ve střehu, sledovat displej přístroje, poslouchat a všechny rušivé hluky, které nepatří k měřenému zdroji, označovat. Při vyhodnocování v laboratořích se pak tyto zdroje vylučují,“ popsala Potužníková. I to je důvod, proč výsledky měření nejsou známy okamžitě.

Měření kromě Uhelné ve stejný čas probíhalo i v další části Hrádku nad Nisou, v Oldřichově na Hranicích. Tyto dvě osady jsou totiž dolu nejblíže. „Výsledky použijeme při přeshraničních konzultacích v rámci mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí,“ vysvětlil krajský radní Jiří Löffelmann. Kraj za měření zaplatil 120 tisíc korun.

V Uhelné u měření asistovala také Jana Loosová z liberecké Krajské hygienické stanice. „Jsme dotčeným orgánem státní správy, k polskému záměru jsme také podávali své připomínky. Z podkladů vyplývá, že by zde na českém území mohla být v budoucnosti nadlimitní hluková zátěž,“ vysvětlila Loosová.

Poláci ve své dokumentaci uvedli, že hlukové limity splňují a v nejkritičtějších letech, kdy by mělo rozšiřování dolu probíhat, počítají s noční hlukovou zátěží maximálně 41 decibelů. „Předpokládaná možná překročení přijatelných hladin hluku jsou malá a v mezích chyby predikce,“ tvrdí polská strana v dokumentaci.

„Splnění limitů na polské straně ale automaticky neznamená, že budou splněny limity i na straně české,“ vysvětlila Potužníková. V Česku je přípustná noční hodnota hluku 40 decibelů, za hraniční čárou je limit o 5 decibel vyšší. „To je hodně. Například pokud byste při měření silniční dopravy naměřili hodnotu 63 decibel a chtěli se dostat jen o tři decibely níž, museli byste půlku těch aut odvést jinam,“ připodobnila Potužníková.

Pro relevanci dat je podle ní důležité naměřit a vyhodnotit hlukovou zátěž v takzvané nejhorší noční hodině. „Pro nás jako hygieniky je rozhodující dlouhodobá, průměrná zátěž. Jednotlivý exces, například nějaké bouchnutí v dolu, musíme zahrnout do průměru,“ dodala.

Obavy z bouřky se v Uhelné nakonec nenaplnily. „Komplikace žádné nenastaly,“ hlásila ve středu odpoledne hygienička Loosová. Měření se tak opakovat nemusí a pracovníci se mohou pustit do vyhodnocování. Výsledky by měly být známé v srpnu, kraj plánuje, že je následně zveřejní.

Možné zvýšení hluku je jenom jednou z věcí, z kterých mají Češi v souvislosti s rozšiřováním dolu obavy. Dalšími je například možná ztráta vody nebo zvýšená prašnost. I tyto obavy by měly být řešeny v rámci chystaných přeshraničních konzultací.