První zkušenosti sbíral Jiří Krišica v malých sklárnách v regionu a než v roce 2015 nastoupil do Sans Souci, pracoval pro společnost Moser. Ve sklářství se pohybuje i značná část jeho rodiny, takže se dá říct, že navázal na rodinnou tradici. Jako designér v Sans Souci se podílel na projektech v USA, Indii, Kataru nebo Spojených Arabských Emirátech. Je autorem kolekcí Vice Versa, Airy, Symphony, Primavera a Wings. V rozhovoru pro Deník prozradil, jak pracuje s novými technologiemi, co je nejdůležitější při práci pro zahraniční klienty nebo jak vidí budoucnost sklářského průmyslu v ČR.

Jak formovalo studium v Železném Brodě váš vztah ke sklu?
Zlaté časy, moc rád na to vzpomínám. Byli jsme tam prima parta. Já studoval obor broušeného skla. Měl jsem možnost si vyzkoušet i tavenou plastiku. Nasbíral jsem znalosti, ze kterých čerpám dodnes. Díky studiu si velmi dobře uvědomuji, jak je to náročná práce. A proto všechny mistry, kteří se těmto náročným řemeslům věnují, obdivuji.

Hlavní závod Jizerské 50 v roce 2020
Jizerská 50 je za rohem. Fanouškům zahrají Tata Bojs a Chinaski, pojedou lyžníci

Kdy nastal moment, že jste si řekl, tohle je to, čemu se chci ve svém profesním životě věnovat?
V rodině máme blízko ke sklu, příbuzní pracovali v bývalém ŽBS (Železnobrodské sklárny) v Železném Brodě. Při rozhodování, kam jít studovat, první volba byl obor chemie ve Dvoře Králové, ale výchovný poradce mi oznámil, že mnou vybraný obor nebude ten rok otevřený. Druhá možnost byla Sklanda (Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská). Pak už to šlo rychle. Abych se na školu dostal, začal jsem na poslední chvíli chodit do Lidušky (Základní umělecká škola), abych se rozkreslil. Nakonec se to krásně poskládalo dohromady, protože předmět technologie skla byl zaměřený jak umělecky, tak se věnoval mé oblíbené chemii. Rád nyní říkám, že si mě to sklo našlo tak trochu samo.

Zdroj: DeníkExistuje podle vás, případně kde, hranice mezi sklem jako uměním a sklem jako designovým produktem?
Během studií slýcháte, jak design musí být krásný i funkční. Během své praxe s tím musím jen souhlasit. Mám rád, když je za danou věcí, jak už uměním nebo designem, myšlenka. Ta divákovi vysvětluje na co se dívá a co tím autor myslel. Moje specializace je sklo jako umělecký objekt, který je doplňkovým, ale někdy musí být i funkčním osvětlením v interiéru.

Jakou roli ve vaší práci hraje česká tradice výroby a zpracování skla?
Velmi významnou. Díky této tradici se naše země řadí stále mezi světovou elitu. Je nesmírně těžké vychovat si šikovné řemeslníky, kteří dokáží zachovat kvalitu odvedené práce tak, abychom se mohli nadále pyšnit tímto prvenstvím. O to se také v Sans Souci snažíme. Obor jako takový chceme rozvíjet a posouvat dál. Inovujeme některé technologie, které se změnily, ať už v souvislosti s poptávkou na trhu, nebo kvůli větší šetrnosti k životnímu prostředí. To nám pomáhá otevírat dveře k novým klientům.

Zakázka pro hotel Burj Al Arab v DubajiZakázka pro hotel Burj Al Arab v DubajiZdroj: archiv Sans Souci

Firma, pro kterou aktuálně pracujete, má sídlo ve Cvikově i v Novém Boru. Jak důležité je pro vás být součástí takzvaného Křišťálového údolí?
V rámci České republiky má Liberecký kraj ve sklářském oboru určitě výsadní postavení. Skoro celá moje rodina se sklem během svého profesního života zabývala. Koncept Křišťálového údolí má určitě smysl. Především proto, aby se tato tradice dále udržovala a aby se s ní další generace mohly atraktivním způsobem seznámit. Je to také skvělý způsob propagace České republiky ve světě, jelikož ukazujeme, jak může v poměrně malé zemi určitý obor dlouhodobě vzkvétat a rozvíjet se.

Čemu se vy konkrétně věnujete v Sans Souci? Dohlížíte na celou výrobu světelných objektů nebo se soustředíte jen na design?
Jakožto Head of design pracuji s designérským týmem na projektech a zároveň na nových produktech, které nabízíme jako Sans Souci kolekce. Začínáme od myšlenky a nákresu. Potom následuje druhá, vývojová část produktu, a to jezdíme do skláren na vzorování. Cílem je pohlídat si, aby navržené komponenty dopadly dle představ. Podílím se i na tvorbě kampaní společně s marketingem. Nicméně projektovou výrobu, tedy část po schválení designu a vzorku, tu už mají na starosti projektoví manažeři.

Vyrábíte pouze produkty na konkrétní objednávku nebo máte i něco, jak se říká, na skladě?
Velmi záleží na povaze a velikosti projektu. Pokud je to projekt na míru opravdu od nuly, což máme rádi, tak vše vzniká od začátku. Pokud je to menší a rychlý projekt, kdy si zákazník vybere něco z našich existujících kolekcí, jsme schopni sáhnout do menších rezerv, které máme na skladě pro případ výpadku u dodavatele. Když připravujeme projekt na míru, tak vše trvá mnohem déle a často se jedná o produkty jediné svého druhu na světě. Mezi takové projekty patřila třeba nedávná zakázková výroba svítidel pro ikonický hotel Claridge‘s v Londýně.

Historická vila Mlynářka, v posledních letech před zavřením známá i jako Villa Golden, dnes uzavřená. Developer ji nabídl městu.
Harrachov chce zachránit vilu, musí ale namazat developerovi

Při výrobě kladete důraz na inovativní technologie, při jejichž vývoji spolupracuje i s českými univerzitami. Co to znamená? Jaké technologie využíváte a jakou roli v tom hrají univerzity?
S univerzitami spolupracujeme poměrně často. S Technickou univerzitou v Liberci pracujeme například na vývoji nových hmot. Vznikl takto například nový geopolymer a vyvinuli jsme společně nové formy na lehání skla. Ale je toho více - od testování různých povrchů, přes testování přilnavosti pokovů, až po testování degradace pokovů.

Jak byste vysvětlil laikovi pokovování formou nanotechnologie?
Nanocoating lze částečně přirovnat ke galvanizaci. Nanocoating je potom efektivnější a mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Galvanikou nanášíme na povrch mikrony kovu a v případě nanocoatingu pouze nanovrstvy. Přičemž vizuálně to vypadá stejně dobře. Zjednodušeně řečeno v tlakových komorách za použití vakua dochází k přenesení iontů kovů na skleněný, či jiný povrch.

V čem je to výhodné, inovativní?
V případě skleněného povrchu nám pokov pomáhá dosáhnout metalického, luxusně působícího vzhledu. Dále můžeme pracovat s různou tloušťkou nanovrstvy a díky tomu si hrát s propustností světla a jeho intenzitou. Náš inovátorský tým ve Cvikově pracuje na využití progresivnějších vlastností pokovu a jejich aplikace do sofistikovaných designů. Do tohoto týmu neustále hledáme nové členy, protože je to naše specializace, které chceme naplno využít a posouvat ji dále.

Letos v červnu to bude 25 let, co je Karel Bukvic mladší u hasičů. Nejen profesionálních, ale i dobrovolných. Už sedm let starostuje Sboru dobrovolných hasičů Horní Tanvald.
Děti se hlásí samy, chválí zájem mladých o hasičinu starosta Karel Bukvic

Jste autorem kolekcí Vice Versa, Airy, Symphony, Primavera and Wings. Která z nich pro vás byla nejnáročnější?
Řekl bych Symphony. Vznikala v roce 2016. Použití skleněné trubice s naším pokovem a brusem byl na začátku celkem oříšek. Avšak díky skvělé spolupráci s interním týmem odborníků vznikl modulární komponent. Krásná ukázka, kde se snoubí kreativa se současnou technologií. Byl to přelomový návrh pro firmu. V poslední instalaci zdobí na míru upravené Symphony sedmihvězdičkový hotel Burj Al Arab v Dubaji.

Podílel jste se na projektech v Indii, Německu, Kataru. Liší se nějak vaše práce při spolupráci se zahraničními klienty?
Máme nadefinovanou důležitost projektu a podle toho se mu věnujeme. Od toho se odvíjí i výstupní prezentace z designu směrem ke klientovi. Může to ovlivnit i marketing z hlediska PR a atraktivity a prestiže projektu. Zároveň designéři musí mít na paměti základní pravidla kultury, na jaké trhy designy navrhují. Nejznámější pro příklad, Čína nemá ráda ostré tvary, vyhýbá se číslovce 4, která pro ně znamená smrt.

Jak vidíte budoucnost českého skla? 
Tak jak jsme zaznamenali krizi v minulé dekádě, si nyní dovoluji říct, že české sklo je opět na vzestupu. Sklárny nestíhají vyrábět a práce je hodně. Jen je potřeba opět vštípit do lidí chuť se tímto oborem zabývat. Naše pozice na severu republiky dává unikátní prostor pracovat se zkušenými lidmi, kteří jsou ochotní své zkušenosti předávat dalším generacím.