Déšť. Sluníčko. Sníh. Vítr. Déšť. A zase sluníčko. Typické aprílové počasí. Čeká nás i letos?

Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu by se dnes sever Čech měl stejně jako včera připravit na zataženou oblohu a přeháňky. Na horách by mohlo sněžit. Oproti čtvrtku se mírně ochladí, teplota přes den by neměla přesáhnout 11 stupňů.

Víte, že…Na 1. duben také připadá Mezinárodní den ptactva.

Výraznější ochlazení přijde v noci na sobotu, kdy teplota klesne až na dva stupně pod nulu. Přes den se ale zase oteplí. Budeme si tak moci užít slunečný víkend bez bláznivého aprílového počasí s teplotou okolo 15 stupňů.

Zima ustupuje létu

Aprílové počasí je typické pro poslední třetinu března a první polovinu dubna, kdy se zimní cirkulace mění na letní. K proměnlivosti počasí podle Martina Nováka, vedoucího Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem, přispívá i prodlužování dne a zvyšování dráhy Slunce nad obzorem.

„Všichni známe teplejší dny v tomto období, kdy maximální teploty stoupají na hodnoty kolem 15 až 20 °C, stejně tak ale téměř každý rok řidiče začátkem dubna překvapí krátkodobá sněhová pokrývka," vysvětluje Martin Novák.

1. duben v Liberci.

„Mohou za to krátkodobé vpády studeného vzduchu, kdy noční teploty propadají k bodu mrazu nebo pod něj a srážky mění skupenství na sněžení i v nižších polohách," dodává.

Na druhou stranu může duben přinést i vyloženě letní počasí. „Na stanici Ústí nad Labem byl dokonce už v dubnu zaznamenán tropický den, kdy maximální teplota vystoupila alespoň na 30 stupňů. Bylo to 23. a 30. dubna 2000," vzpomíná meteorolog.

Loňský apríl: sníh, vichřice i slunce

Za posledních pět let nás aprílové počasí snad nejvíc potrápilo loni. Začátek dubna přinesl sněžení, bouřky, kroupy i vichřice, které vždy nakrátko vystřídalo slunce.

Historie apríluS různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi je apríl spojen už od 16. století. Od roku 1564 se pod názvem poisson d'avril slaví ve Francii, kde děti vyrábějí ryby z papíru a tajně je lepí na záda druhých. V anglosaských zemích je apríl nazýván „dnem všech bláznů". 

Zatímco ještě 6. dubna na většině území sněžilo a 10. dubna ráno teploty klesaly až k -8 stupňům, 11. dubna se odpoledne rtuť teploměru zastavila až na 20 stupních a 15. dubna byl dokonce naměřen první letní den roku 2015. Podobně výrazné teplotní skoky v posledních pěti letech přinesl už jen duben 2012.

Aprílové počasí však lidé zažívali i před sto lety. Od toho současného se přitom příliš nelišilo.

„Proměnlivost počasí je více méně stejná, není ani zcela prokazatelné, že by byl nástup tohoto období dříve nebo jeho průběh výraznější nebo slabší," říká Martin Novák.

Extrémů bude víc

Předpovědět, jaké počasí nás v dubnu a v létě čeká, podle odborníků v tuto chvíli nelze. „Atmosféra je prostě příliš složitý systém s mnoha navzájem provázanými složkami na to, aby se daly dlouhodobé předpovědi na celé sezóny vydávat. A pokud někdo v těchto týdnech předpovědi na celé jaro nebo dokonce léto vydává, není to meteorolog," zdůrazňuje Martin Novák.

Duben v Libereckém kraji.

Sezónní předpovědní modely pracují jen s předpokládanými odchylkami od dlouhodobého normálu.

Ty sice mohou být užitečné pro zemědělce, kteří podle nich plánují výdaje na nutné závlahy, nebo pro výrobce nápojů, kteří si díky nim rozvrhnou výrobu na letní období, ale už ne pro ostatní lidi, kteří si potřebují naplánovat termín dovolené.

Podobné extrémní počasí jako loňská horka a sucha bychom však mohli zažívat častěji.

„Neznamená to, že by byl extrémní každý rok nebo každé roční období to by přestal být extrém. Ale celkově by výskyt extrémů všeho druhu mohl být četnější, tedy horké léto, chladné léto, období sucha, období výrazných srážek," uzavírá ústecký meteorolog.

Původ aprílu v ČRU nás první písemná zmínka o aprílu pochází z roku 1690, jejím autorem byl Bartoloměj Chrystellia z Prahy. Předpokládá se, že svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období, kdy se ze smutné zimy stalo veselejší jaro. To mělo velký vliv na náladu většiny lidí, kteří začali vymýšlet nejrůznější neplechy. Své známé posílali pro věci, které neexistovaly jako například mezery do žebříku, bubliny do vodováhy či zaječí peří.