„Timbersports se mi natolik zalíbil, že jsem se ozval Martinovi Komárkovi a přihlásil se na tréninkový kemp. Po jeho absolvování jsem se mohl zařadit mezi proškolené závodníky a přihlásit se na první soutěže,“ popsal své začátky bývalý strážník Martin Roušal. Navíc už od dětství měl blízko ke sportu, ale ty kolektivní ho přestaly bavit a on se chtěl spoléhat na sebe. „Vědět, že dopadnu podle toho, jakou sám odvedu práci,“ dodal s tím, že to mu na dřevorubeckém sportu vyhovuje.

Během let se zařadil do nejužší české špičky. Vrátil se zpět do frýdlantské školy, kde aktuálně působí jako učitel odborného výcviku.

Jeho trénink a příprava na závody se už roky nemění. Na jaře a na podzim vyrazí do lesa, se svolením vlastníka či správce lesa natěží dřevo a nařeže ho na špalky. Ty následně osoustruží na dané průměry jednotlivých disciplín, zabalí do strečové fólie a nechá uležet. „Formu ladím po zimě. Když nadejde čas na trénink, tak během něj rozsekám až čtyři sta špalků,“ řekl Roušal s tím, že při závodech hraje roli nejen rychlost a síla, ale také přesnost. „Závodník může být silný, jak chce, ale pokud nemá správnou techniku spočívající v přesnosti úderů a řezu, nemůže uspět,“ zdůraznil.

Vysoké cíle

Urostlý borec má za sebou nedávnou účast na Mistrovství světa Stihl Timbersports, které proběhlo na konci října ve švédském Göteborgu. Reprezentoval Českou republiku v individuální soutěži, ve které se umístil sedmý, a v teamové soutěži byli spolu s Matyáše Klímou, Martinem Kalinou, Zdeňkem Mařasem, Martinem Maděrou a Ivanem Bambuškarem desátí. Jak sám přiznal, vždy si dává cíle vyšší než to, s čím se spokojí. „Můj vnitřní cíl bylo dostat se do nejužší šestky, ale navenek jsem říkal, že mi stačí umístit se v nejlepší osmičce,“ svěřil se. Sám si uvědomuje, že během první disciplíny chyboval natolik, že ho to stálo i možné umístění pod stupni vítězů. „Přesto sedmé místo z dvaceti nejlepších závodníků na světě vnímám jako velký úspěch. Před třemi lety jsem byl osmý. Věřím, že v budoucnu se podaří ještě lepší umístění,“ podotkl.

Jizerský dřevorubec 2022.
FOTO, VIDEO: Přesný řez i rychlost. Ve Frýdlantu vrčely po dva dny motorové pily

Vedle samotného závodění si spolu s kolegou a kamarádem Martinem Maděrou splnili sen a vytvořili vlastní řadu sekyr, které jsou určené pro sportovní závodění. Nejedná se ale o masovou produkci. „Mohou být použity i pro běžnou práci, ale nejsou pro ni primárně dělané. Normální běžný suk je schopen sekyru zničit, proto i pořadatelé soutěží musí vybírat špalky bez suků,“ osvětlil Roušal. Sám má doma pět závodních sekyr, zámořští závodníci disponují sbírkou až o šedesáti kusech. „Sekyry jsou natolik ostré, že se jimi oholíte,“ doplnil.

Nevyhýbají se mu ani zranění, během jedné disciplíny si při pádu naštípl obratel a vyhodil palec, když se snažil zachránit sekyru. Přesto chce u timbersportu vydržet, dokud ho to bude bavit a naplňovat. „V tuto chvíli to není jen o u umístění na soutěžích. Rád bych stlačil osobní čas u všech disciplín na co nejnižší hodnotu a přiblížil se ke světovým rekordům. A ideálně pokořil nějaký ten evropský rekord,“ uzavřel Martin Roušal.