Kliknutím zvětšíteI laik pozná, že si může vybrat z několika odrůd brambor. Zatímco některé mají klasickou hnědou barvu, jiné jsou nápadně fialové. Podobné je to u cibulí, ale nakoupit může i čerstvé řezané květy. Řečeno slovy hospodské fráze „ceny jsou zde mírné a obsluha příjemná“. Jenže pohledem prodejců vypadá situace mnohem chmurněji.
Tomáš Horálek tady má stánek a kromě jiného prodává čtyři odrůdy brambor, které se cenou nepatrně liší. Ty nejlevnější stojí osm korun za kilo a na tržišti jsou aktuálně bezkonkurenčně nejlevnější. „Ve čtvrtek je vytáhneme z pole a v sobotu je máte v hrnci. Toho velkoobchody nikdy nemůžou dosáhnout,“ říká Tomáš Horálek, který se svým zbožím přijel ze Staré Boleslavi.
Přesto přiznává, že obchodní centra a supermarkety mohou díky velkým objemům zboží s cenami lépe manipulovat. I přesto, že on je nemá nastavené nijak vysoko, tvrdí, že jde o nejhorší rok, co pamatuje. „I za covidu jsme prodávali víc. Lidi opravdu hledí na každou korunu a pečlivě ceny porovnávají,“ dodává Horálek a zmiňuje nejistotu kolem cen elektřiny a plynu, která aktuálně panuje. „Nikdo neví, jak moc se energie ještě zdraží, a tak jsou lidi s nakupováním opatrní.“ Zemědělské produkty, které nabízí, jsou výsledkem práce rodinné firmy. „Děláme na tom čtyři,“ potvrzuje Horálek.
Jeho slova podporují i další prodejci. „Lidé opravdu šetří. Nejvíce jdou na odbyt české produkty jako cibule, jablka nebo rajčata. Přece jen někteří ještě poznají kvalitu,“ říká stánkař Jiří Sedlický. „Karty bere jen s PINem,“ žertuje a naráží na fakt, že od zákazníků berou jen hotovost. „Je to horší než jiné roky,“ přidává se další z trhovkyň.
„Nakupuji tady pravidelně. Hlavně zeleninu, ale třeba i kytky. Nedávno mi syn koupil kytici v obchodě a za pár dnů bylo po ní. Zato gladioly, které koupíte tady u stánku, vydrží bez problémů i týden,“ říká Eva Košíková, než složí svůj nákup do tašky. „Mě je jedno, jestli jsou rajčata z Litoměřic, nebo z Loun. Hlavně, že nepřišly ze Španělska nebo Maroka,“ říká další z kupujících.
„Nejde ani tak o peníze, jako o kvalitu. Já jsem pamětník a musím říct, že dříve chleba voněl. Teď je to průmyslově dělané z polotovarů a vůně zmizela,“ komentuje současnou situaci jednašedesátiletý Vlastimil Fráz a hned radí recept, jak nejjednodušeji poznat čerstvé zboží. „Je to jednoduché, k rajčatům přivoním, a když nevoní, tak je neberu. Totéž platí o meruňkách. V obchodě jsou nevoňavé, tvrdé, trhané v nedozrálém stavu. Měly dozrát cestou, ale připutovaly bůhví odkud a nestihly to.“
Sobotní trh je zaměřený zejména na zeleninu, ve čtvrtek je tady i řezník.
Jeden z prodejců má vyprodáno už v půl jedenácté, takže nakládá prázdné přepravky a odjíždí. I přesto, že je trh s ovocem a zeleninou v bezprostřední blízkosti „obchoďáku“, zákazníci cestu k němu najdou. Nejen proto, že funguje už řadu let. „Ale je jich méně,“ smutně konstatuje prodejce Tomáš Horálek.
81
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
