Všechna řemesla, která budou až do víkendu k vidění v nitru národního parku, jsou původní lesní řemesla, jimiž se v minulosti lidé v tomto regionu živili. Jedním z nich je i uhlířství.

„Dřevěné uhlí děláme tradičním způsobem, který se neměnil několik staletí. Během nich se ustálilo, že je nejlepší jej dělat v kopuli, ve které je vyskládané místní smrkové dříví. To je následně překryté hlínou. Takový milíř je typický pro střední Evropu,“ popisuje historií ověřené postupy Jiří Kadera, jeden ze tří uhlířů v Česku. V některých zemích, například ve Skandinávii, dělají milíře jako obrovské vyskládané hranice udusané hlínou.

O zapálení milíře v Českém Švýcarsku se postaral Stanislav Řehák, který byl u počátků obnovy a konzervace Dolského mlýna před téměř dvaceti lety. Zásluhou jeho firmy se část mlýna nezřítila, vyzdívala také náhon. Pracovali rovněž pro filmaře točící Peklo s princeznou. Na mlýn jezdil také na brigády, například po povodních v roce 2010.

Na louku u Královského smrku se lesní řemesla vrátila po roční pauze. Jubilejní desátý ročník se měl původně konat už loni, překazil jej ale ničivý požár v národním parku. Kromě dominantního milíře je na louce k vidění i řada dalších drobnějších řemesel. „Máme tu smolný kámen, dehtářskou pec, výrobu kolomazi. Je tu hrnčířská pec, chlebová pec, která se těší největšímu zájmu návštěvníků, kteří si ji mohou vyzkoušet,“ vyjmenovává Natálie Belisová, která stála u vzniku dnů řemesel u Dolského mlýna. Nebude chybět ani tavicí pec na železo, sklářská huť nebo výroba potaše.

Šluknovským výběžkem projela spanilá jízda motoveteránů.
FOTO: Šluknovsko brázdily veterány, nechyběl ani velorex, trabant nebo kachna

V minulosti se černé uhlí nazývalo černým zlatem a využívalo se především k tavení kovů. Samotné dřevo totiž nemá takovou výhřevnost, aby dokázalo z rudy kovy vytavit. To bylo možné až s příchodem dřevěného uhlí. „Díky dřevěnému uhlí jsme se posunuli z doby kamenné na vyšší level, do doby železné,“ má jasno Jiří Kadera, který je členem Evropského uhlířského spolku a jezdí ve svém volnu stavět milíře nejen po Česku, ale i po okolních zemích.

Právě milíř byl na začátku Dnů řemesel a lidé jej znají především z Pyšné princezny. Na natáčení legendární pohádky ale nemají u Dolského mlýnu nejlepší vzpomínky. Filmaři totiž tehdy nechali zbořit historickou budovu hotelu, která u mlýnu překážela v záběru.

Je možné, že letos se budou moci lidé vydat na dny řemesel do Českého Švýcarska naposledy. „Je to desátý ročník. A když člověk něco připomíná každý rok, tak už by lidé mohli vědět, jak to vypadá. Začalo to velmi spontánně, kdy se jednotlivá řemesla postupně nabalovala k milíři,“ říká Natálie Belisová. Nevylučuje ale, že by se podobná akce mohla konat u příležitosti nějakého výročí.

Na louce u Dolského mlýna si je možné prohlédnout a vyzkoušet tradiční lesní řemesla.Zdroj: Deník/Alexandr VanžuraProgram dnů řemesel

pondělí 21. 8. od 11 hodin zapalování milíře, ukázky uhlířství, výroba potaše a dehtu každý den až do soboty 26. 8.
středa 23. 8. od 14 hodin komentovaná prohlídka samoty Dolský mlýn s Natálií Belisovou (sraz na louce pod Královským smrkem), délka 1,5 h
čtvrtek 24. 8. – neděle 27. 8. dílničky pro děti
sobota 26. 8. – neděle 27. 8 tavba železa (železné rudy)
sobota 26. 8. – neděle 27. 8 ukázka sklářského řemesla s možností zapojit se do výroby
sobota 26. 8. – neděle 27. 8 rozebírání milíře (od ranních hodin dle jeho vychladnutí), možnost odnést si dřevěné uhlí jako suvenýr
neděle 27. 8. ukončení akce ve 14 hodin.