Běžím za svobodu, za Miladu Horákovou, tetu – disidentku, která podepsala Chartu 77 či za babičku. Taková startovní čísla si mohou pyšně připnout na hruď účastníci Běhu pro Paměť národa. Ten proběhne příští týden ve Vratislavicích nad Nisou.

Matouš Matoušek na Běhu pro Paměť národa v roce 2020.Matouš Matoušek na Běhu pro Paměť národa v roce 2020.Zdroj: Post BellumNa startovní čáru se postaví i osmnáctiletý student z jabloneckého gymnázia Dr. Randy Matouš Matoušek. Poběží za svého strýce Reného Matouška, který se stal obětí praktik Státní bezpečnosti a komunistického režimu. Mladík loni vyhrál Běh pro Paměť národa v oboře Hvězda v Praze. Ve Vratislavicích si příští víkend zaběhne pětikilometrovou trať.

„Táta mi o Rendovi vyprávěl už jako malému, a jak jsem rostl, dozvídal jsem o něm víc a víc. Díky strýci mám dobrý obrázek o době totality před rokem 1989. Souhrou okolností se dostal do křížku s komunistickým režimem, a kdo ví, jak to bylo v roce 1992 s jeho koncem,“ podotkl mladý student.

René Matoušek toho během života zažil mnohé. Tři čtvrtě roku strávil ve vazbě v Ruzyni za pokus o útěk na Západ na sklonku 60. let 20. století. Po propuštění se odstěhoval do Liberce, kde působil jako řidič tramvají. Během normalizace se opět dostal do křížku s režimem kvůli letákům, ve kterých burcoval československou veřejnost, aby si vzala příklad z polské Solidarity a bojovala za demokracii nebo za svobodu slova. „Na letácích nebyly žádné výzvy k násilí. Rendu přesto policajti zatkli a obvinili z pobuřování,“ řekl jeho mladší bratr Jiří Matoušek. Soud mu za údajná provinění vyměřil téměř dvouletý trest, který strávil v plzeňské věznici Bory.

„Na Borech pracovali vězni pro jabloneckou Preciosu a dělali tam v otřesných podmínkách skleněné šatony. Renda měl na dlaních a prstech centimetrové rýhy, do krve rozpraskanou kůži a napuchlé ruce, snad dvakrát větší než normálně. Když někdo jako nováček nestíhal, ostatní vězni mu to dávali sežrat,“ popsal tehdejší situaci jeho bratr.

Propuštění se dočkal na Štědrý den v roce 1984. Přišel i o práci a psa, kterého mu někdo otrávil. Liberecký chartista se nadále účastnil demonstrací, sháněl podpisy pro petici Několik vět, ale časem přišel o iluze z tehdejšího dění. Nakonec zemřel za nevyjasněných okolností v noci na pondělí 23. března 1992. „Soused ho našel až v pátek ráno za nezamčenými dveřmi oběšeného na kravatě na prostředním pantu od dveří. Někteří jeho přátelé si však myslí, že si život nevzal sám, ale stal se obětí pomsty,“ dodal Jiří Matoušek.

Aby se na podobné příběhy nezapomnělo, vznikl benefiční Běh pro Paměť národa. V Libereckém kraji závod proběhne od čtvrtka 20. května do neděle 23. května ve vratislavickém lesoparku. Kvůli bezpečnostním opatřením bude bez hromadného startu, běžci budou soutěžit on-line. Startovné je od 300 korun, ale s částkou se lze hýbat. „Každý účastník se vydá na okruh sám za sebe nebo v omezeném počtu svých přátel nebo příbuzných. Uhrazením startovného závodníci přispějí na nahrávání unikátních svědectví pamětníků klíčových mezníků československých dějin,“ řekla ředitelka severočeské pobočky Paměti národa a spoluorganizátorka závodu ve Vratislavicích nad Nisou Michaela Pavlátová.

Pro zájemce si připravili trasy ve třech různých délkách. Kilometrovou ocení především rodiny s dětmi, zatímco zkušenější běžci mohou absolvovat pěti či desetikilometrový okruh. „Účastníci si díky našemu běhu mohou udělat výjimečný den s rozhlasovými Příběhy 20. století. Trochu si protáhnout tělo, zaposlouchat se do našeho podcastu a třeba popřemýšlet o nějaké vlastní starosti. V příjemném tempu jim běh udělá dobře na těle i na duši a ještě podpoří dobrou věc,“ zdůraznil zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

Běh pro Paměť národa doprovází panelová výstava s příběhy pamětníků důležitých historických událostí. Je instalována na střeše Kulturního centra Vratislavice 101010 a potrvá do 24. května. Každý účastník závodu si navíc může koupit v cíli kávu od nedaleké kavárny Bez konceptu 101010 a dostane k ní zákusek zdarma. „Na běžeckou událost naváže vůbec první studiové natáčení pamětníků nově vzniklé pobočky Paměti národa s názvem Severní Čechy,“ zmínila Pavlátová. „Začne v pondělí 24. května v Liberci a potrvá pět dní. Ve studiu bude například první polistopadový starosta České Lípy Zdeněk Pokorný nebo bývalá volejbalová reprezentantka a účastnice památné olympiády v Mexiku 1968 Elene Moskalová – Poláková,“ doplnila.

Běžet pro Paměť národa lze během května také kdekoliv. Připojit se tak mohou i ti, kteří to na konkrétní místo mají daleko, žijí v zahraničí nebo raději běhají po svých oblíbených trasách. Registrovaní závodníci dostanou startovní číslo a svůj výkon si budou moci poměřit s ostatními alespoň on-line. Stačí si jen změřit výsledný čas pomocí aplikace nebo stopek a zaslat jej organizátorům. Méně soutěživým typům pak postačí odhodlání, nadšení pro věc a touha vykonat něco dobrého.