Nadcházející sobota 18. září nabídne v Libereckém kraji spoustu kulturních akcí. Jedna se tomu ale vymyká. Z Prahy přes Starou Boleslav nad Jablonec a zpět vyletí vzducholoď společnosti ZF, jednoho z velkých dodavatelů automobilového průmyslu s několika závody v Česku. Nad Jablonec přiletí právě proto, že tu má dceřiný podnik výroby a vývoje. Let proběhne v rámci Zeppelin Tour 2021. Největší současná vzducholoď by měla brázdit nebe nad Jabloncem ve výšce asi tři sta metrů, možné ale je, že sestoupá ještě níž.

Mezi lidmi na sociálních sítích návštěva vzducholodě způsobila doslova poprask. Dohadují se, v kolik hodin bude nad městem. Úplně přesně to ale neví ani pilot obřího, 75 metrů dlouhého nebeského plavidla. Záleží totiž na počasí.

Trasa z Prahy nad Jablonec a zpět by měla proběhnout v čase 9 až 12 hodin. „Ale vše záleží na počasí, bližší časový údaj nejsme bohužel schopni poskytnout, sdělila mluvčí společnosti ZF pro Východní Evropu Marta Surowiec.

Lidé se na přílet vzducholodě těší, do Jablonce se sjedou i ze širokého okolí. „To si nenechám ujít. Kdoví, kdy bude něco takového znovu k vidění a fotografování,“ přiblížil Zdeněk Kosatý z Liberce. „V Jablonci se spousta lidí těší a určitě se budou snažit udělat remake starých fotografií města a přehrady s vzducholodí z 30. let minulého století,“ doplnil Pavel Polda z Vratislavic.

Na přílet vzducholodě se připravuje i společnost Sundisk. „U jablonecké přehrady budeme z našich kanoí i paddleboardů společně se zaměstnanci ZF vyhlížet tohoto vzdušného obra,“ přiblížil za společnost Martin Bauer.

Historie letů vzducholodí v Libereckém kraji

Je to už dávno, kdy nad Libereckým krajem vzducholoď létala. První komerční let zažilo město Haida, dnešní Nový Bor, už v roce 1913. Tehdy se 9. listopadu snesl ze zamračeného nebe obří létající koráb, vzducholoď Sachsen (Sasko) z dílny hraběte Zeppelina. Nový Bor se touto mimořádnou událostí vepsal do dějin českého letectví.

Díky pasažérům, kteří vzducholodí poté odletěli do Drážďan, to bylo poprvé, co se na českém území uskutečnila letecká přeprava cestujících za úplatu. Bylo to také poprvé, co na českém území přistála vzducholoď. A 9. listopad 1913 je díky Novému Boru také dnem, kdy na českém území začala fungovat letecká pošta.

V pondělí 25. srpna 1930 čtvrt hodiny před jedenáctou dopoledne přeletěla vzducholoď Liberec. Ohromný stříbrošedý kolos doutníkového tvaru plul majestátně nízko nad městem směrem od německé Žitavy k Turnovu a odtud k Praze. Vzducholoď vyletěla v pondělí ráno ze svého přístavu a vydala se na vzdušnou trať z Berlína přes dnes ruský Kaliningrad, Zittau, Liberec, Jablonec, Turnov, Prahu, Plzeň a Regensburg zpět do svého přístavu. „Let tohoto vzdušného kolosu poskytl za krásného počasí vzácnou podívanou a sledován byl všude s ohromným zájmem,“ popisovala tehdejší média.

Velkou část dnešního Československa obletěla 2. prosince roku 1938 vzducholoď Led Zeppelin. Proletěla nad Libercem, kam padákem shodila poštu, Jabloncem a znovu nad Novým Borem. Jednalo se o propagandistickou plavbu před doplňovacími volbami do Říšského sněmu, které se konaly 4. prosince. Z paluby vzducholodi shazovala posádka malé hákové kříže na padáčcích a také lístky, na kterých bylo napsáno „Tvé Ano Vůdci“. V roce 1940 byly vzducholodě Led Zeppelin rozebrány.

Tahle přiletí do Jablonce. Zeppelin New Technology (NT) je jednou z největších provozuschopných vzducholodí na světě.Zdroj: zf.comZajímavosti o vzducholodi mířící do Jablonce
Do Jablonce by měla vzducholoď dorazit kolem 10.30, záležet ale bude na počasí.
Nová generace legendární vzducholodi nese název Zeppelin New Technology (NT).
Vyrábí se ve Friedrichshafenu u Bodamského jezera.
V současné době na celém světě existuje pouze šest exemplářů vzducholodi Zeppelin NT, z nichž dvě „kotví“ v závodu společnosti ZF u Bodamského jezera v Německu.
Vzlétá pomocí svých tří motorů, na rozdíl například od balónu.
Zeppelin má délku 75 metrů a je tak největší vzducholodí na světě.
Průměrná letová rychlost dosahuje přibližně 100 kilometrů za hodinu v závislosti na síle a směru větru.
Zeppelin může vystoupat do nadmořské výšky až 3 000 metrů, obvyklá výška při vzduchoplavbě činí zhruba 300 metrů nad povrchem.
Hmotnost včetně plynu je asi 500 kilogramů v závislosti na množství plynu – nehořlavého helia.