Už od pohledu nevypadají nejnověji, výrobní pás opustily před deseti lety. Ledva v kalamitním týdnu vyjely nakládat v Jablonci sníh, už k nim vyjížděl mechanik, protože se porouchaly. Řeč je o lopatkovém nakladači KO-206.

Jak se tento pomocník přezdívaný Stalinovy ruce na Jablonecko dostal a co měl na práci? Zapátrali jsme a zeptali se i pamětníků v regionu. Narazili jsme i na otázku: Proč ne Skrblíkovy, když tak hezky hrabe.

Poprvé se u nás stroj objevil v 20. letech a v 50. letech se výroba rozšířila. Charakteristický pohyb lopatek nazvali Rusové „zlaté ruce". Dobrý pomocník. „Domnívám se, že u nás šlo o ironický podtext. V SSSR vládl Stalin, ten měl přece „zlaté ruce", když třeba vytvořil „stalinský zlatý rubl", chtěl všude platit zlatem," míní na webu odpovedi.cz

I v Moskvě se používá dodnes. Vyplývá to z ruského webu opravárenské firmy, model nazývají zlaté ručky, je použitelný až do mínus 30 stupňů právě prioritně na sběh sněhu. Ale k nám na Jablonecko se zlaté ruce dostaly před mnoha lety za úplně jiným účelem. Do Plavů…

„Vím, že v Sebě nakládaly uhlí někdy v sedmdesátých letech minulého století," vedl nás na stopu při pátrání po původním účelu Petra Hampl z Tanvaldu. A je to tak. Nakladač hrabal drobné uhlí plavském závodě 04 do kotelny, ze které fabriku vytápěli. Co na něm bylo nejcitlivější a nejporuchovější? Ložiska.

Původně byl prý zkonstruován do dolů, nakládat suché uhlí. „Jenže uhlí se hrabalo mnohdy se zmrazky. O ten nakladač jsme se starali s chlapy z údržby," potvrdil, dnes již důchodce, Miroslav Rydval.

Vrchlabí si sněhožrouta pořídilo v roce 1989, předtím ve městě sloužil jeho modelový předchůdce z poloviny 50. let minulého století. „Současné modely jsou v Česku jen dva," potvrdil ředitel Služeb města Vrchlabí Jiří Prokopec. Výrobcem podle něj byla firma z města nacházejícího se asi 200 kilometrů za Uralem.

Údržbu stroje a jeho opravy si Vrchlabští dělají sami. „Žádné náhradní díly na to nejsou. Co se rozbije, například hřídele či pouzdra, vše se musí vyrobit znovu jako originál," řekl Prokopec. Zajímavé podle ně je to, že stroj nastartuje svůj naftový motor nejpozději na druhý pokus, ať je mráz sebevětší.

A ten jablonecký kousek? V Jablonci byly dva tyto stroje v 60. a 70. letech. Ty se ale nedochovaly. Stroj, který mají dnes KO 206A koupily Technické služby Jablonec v roce 2006 od výrobce na Uralu. Do Ruska pro ně jel Milan Nožička a Pavel Kozák.

„Dneska už je stroj spíše raritou, i když výkonnou," poznamenala k tématu mluvčí radnice Markéta Hozová s tím, že moderní sněhové frézy jsou o něco výkonnější, jsou ale multifunkční a na rozdíl od nakladače nepotřebují ještě nákladní auto. Jsou schopny sníh „dostřelit" až na vzdálenost několika desítek metrů. Manipulace s novými stroji je navíc také snazší.