Kliknutím zvětšíteRodinu, kolegy i širokou veřejnost zasáhla zpráva o úmrtí vedoucího oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje Jakuba Šepse, který na začátku minulého týdne spáchal sebevraždu. Na svém facebookovém profilu zanechal dopis, ve kterém osvětluje, co vše předcházelo jeho rozhodnutí. Rodina se rozhodla původně nastavený neveřejný příspěvek poslat do světa.
V dopise Šeps popsal, jak se ponořil do práce a upřednostnil ji před vším ostatním. Jeho všední dny končily až kolem 22. hodiny, kdy padl do postele. Přesto nemohl často usnout, jelikož přemýšlel o tom, co musí další den vše stihnout. Takto fungoval pětkrát týdně, v sobotu měl většinou volno a poslední den v týdnu se opět pustil do práce. Paradoxně pracovní neděle vnímal jako skvělé. Byl to jediný den, kdy prakticky nikdo nevolal, nepsal a práce mu šla od ruky a úkoly mizely.
„Za tři roky jsem měl 1 177 hodin oficiálně zaevidovaných přesčasů. Často byly měsíce, kdy jsem měl 100 a více přesčasových hodin. Často jsem pracoval i po večerech doma, nepočítám pracovní neděle. Prakticky neustále jsem byl on-line a na telefonu. To by mohlo vydat na další tisícovku hodin, bohužel to nelze spočítat,“ svěřil se úředník v dopise.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta v reakci na tuto událost požádal ředitele krajského úřadu René Havlíka o prověření čerpání přesčasových hodin a využívání fondu pracovní doby u zaměstnanců krajského úřadu. „S analýzou se chceme důkladně seznámit. Požádal jsem inspektorát práce, aby na Krajském úřadu Libereckého kraje provedl kontrolu s důrazem na dodržování zákoníku práce a toho, zdali zaměstnavatel plní všechny své povinnosti vůči zaměstnancům,“ sdělil Půta.
Šikana a bossing
Mladý úředník taktéž zmínil bossing, kterého se na něm měl dopouštět jeho nadřízený a vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu René Brož. Přirovnal ho k figurce jak vystřižené z normalizačního seriálu Volha. Označil ho za manipulátora a celoživotního úředníka, který velmi dobře zná všechna pravidla či směrnice a hlavně, kde se dají ohnout a obejít. „Celou událost na odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu jsem okamžitě prověřil. Z jednání s vedoucím a také celým odborem jednoznačně vyvstalo, že k žádné šikaně nebo bossingu na tomto odboru nedochází a nikdy nedocházelo,“ informoval Havlík.
K vypjaté situaci mělo dojít až v době, kdy se Jakub Šeps dozvěděl, že se na jeho místo vrací kolegyně z rodičovské dovolené. „Část veřejnosti by pana Brože nejraději viděla jako strůjce a příčinu Jakubova konání. Tak to ale není, byl to souběh mnoha faktorů, osobního nastavení a životních událostí. Proto, prosím, nevynášejme soudy, nelynčujme nikoho ani se k tomu nenechme davem přinutit,“ dodal s tím, že vytíženost zaměstnanců a práce na všech krajských odborech není rovnoměrná, co se týká úkolů, objemu a její nárazovosti.
Sám Šeps si delší dobu uvědomoval, že jeho pracovní nasazení není normální. Loni na podzim se začalo blýskat na lepší časy. Přestože od začátku věděl, že je v zástupu za kolegyni, která šla na rodičovskou dovolenou, a s tím i nastupoval, plánoval se zároveň přiblížit se normálnímu životnímu fungování a budoucnost chtěl spojit na další léta s krajským úřadem. Připravil se na to, že například ještě dalších pět let bude na této pozici kontinuálně budovat, stavět a inovovat a tomu přizpůsoboval všechny kroky. To se nepodařilo a kolegyně se z rodičovské dovolené vrátila zpět. „Náhradou mi byla nabídnuta práce v liberecké zoologické zahradě na marketingu nově vznikající společné vstupenky – výsměch,“ popsal událost Šeps, pro kterého to byl zlomový okamžik.
V dopise na rozloučenou poukazoval na fakt, že s ním byli nadřízení spokojení. Náměstkyně hejtmana Libereckého kraje pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu Květa Vinklátová ho podle jeho slov chválila a slibovala, že bude moci na kraji zůstat a pokračovat ve své práci. Oznámení o tom, že bude muset ve své pozici skončit, bral jako zradu. „Velmi jsme stáli o to, aby u nás zůstal, a já jsem slíbila, že budu přemýšlet, co kraj potřebuje a jaké téma by Jakubovi v takovém případě sedělo nejlépe. A to i s vidinou, že v případě založení krajské destinační společnosti bude Jakub Šeps vhodným kandidátem na její vedení,“ prohlásila Vinklátová.
Ta se zmínila, že před rokem za ní Šeps přišel s tím, že je unavený, příliš pracuje a nedokáže vyhnat práci z hlavy ani ve volných chvílích. Měl se potýkat i s osobními starostmi. „Pozvala jsem ho tedy na kávu k sobě domů a během dlouhého rozhovoru jsem mu nabídla pomoc jak v osobní situaci, tak jsme probrali nutnost nějakého řádu v jeho pracovním a osobním životě, a také variantu odborné pomoci. Následující měsíce mě Jakub vždy s radostí informoval o tom, že se mu to daří, začal chodit cvičit, upravil si jídelníček, chodil mezi lidi a hlídal si pracovní rozvrh. Na oddělení přibyli smluvní brigádníci a rada kraje odsouhlasila výrazné navýšení přímých dotací destinačním společnostem, které převzaly část agendy,“ popsala tehdejší situaci.
Společně s Reném Brožem přemýšleli, jakou pozici mu nabídnout. Jelikož vynikal v marketingu cestovního ruchu, nabídli mu variantu, která byla spojená se vznikem společné vstupenky do krajských kulturních organizací a také v potřebě pracovat na společném marketingu těchto organizací. Měl by zcela volnou ruku vymyslet a realizovat celý systém. „Byla to velká výzva. Jakub si vzal čas na rozmyšlenou, který jsme na jeho žádost opakovaně prodloužili. Bohužel, potom nastal zvrat, jehož výsledek už znáte,“ osvětlila náměstkyně hejtmana.
Ředitel krajského úřadu zároveň zadal audit, který důkladně prověří situaci nejenom na dotčeném odboru. Krajský úřad má zároveň svoje vlastní mechanismy, které mají za cíl nabídnout pomoc každému, kdo o ni požádá. Disponuje schránkou důvěry, pravidelně probíhají audity, zdali nejsou úředníci přetěžování. Nabízí odbornou a podpůrnou psychologickou pomoc a snaží se podporovat psychohygienu zaměstnanců školeními. „Případ Jakuba Šepse je tragédií mladého lidského života. Jakub bohužel neviděl jeho smysl jinde než v práci. Jiné místo vedoucího oddělení cestovního ruchu na dobu neurčitou úřad nemá, o nabízené místo pan Šeps neměl zájem,“ dodal René Havlík.
Šeps v dopise poukázal i na nebezpečí workoholismu. Když přestal s abnormálním nasazením, tak si uvědomil, že si minimálně zhuntoval půl zdraví. Trpěl atopickým ekzémem, extrémně vysokým tlakem, měl problémy s játry a další neduhy související s konzumací velkého množství alkoholu. Postihl ho únavový syndrom, začal být apatický a ztratil veškerou radost a chuť do života. „Je jasné, že někteří a zejména ti, kteří jsou v textu zmínění, se budou ohrazovat. Určitě mě označí za blázna a informace za nepravdivé, to je asi logická reakce. Ale každý, kdo mě kdy poznal, tak ví, že tenhle příběh je pravdivý a s tím, co kdo udělal nebo neudělal, se každý musí vypořádat sám,“ napsal v závěru dopisu.
80
Čtenář reportér
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
