Hasičský kroužek není jen o vědomostech a hasičském sportu, ale také o empatii, soudržnosti a radosti ze setkání. Potvrzuje to Jan Nevřela, jenž vede kroužek mladých hasičů, který původně působil pod hlavičkou Domu dětí a mládeže Smetanka Nový Bor a letos přešel pod Sbor dobrovolných hasičů Sloup v Čechách.

Nevřela pracuje jako řidič pro Zdravotní záchrannou službu Libereckého kraje, k hasičské profesi měl ale blízko odjakživa. Od roku 1997 je dobrovolným hasičem a pět let působil i jako profesionál. Jelikož ho bavila také práce s dětmi, dostal nabídku vést kroužek. „Nejdříve jsem jen vypomáhal, poté jsme spolu s manželkou a dalšími kolegy převzali vedení. Není to práce pro jednoho dva lidi, ale pro skupinku nadšenců, kteří jsou absolutně nepostradatelní,“ popsal své první zkušenosti Nevřela.

Vymyslet samotný program pro děti není obtížné, náročné to je po časové stránce. Program musí být pestrý, aby děti bavil a chodily do kroužku rády. „Pokud se dětem ve volném čase nabídne pestrý program a jsou zaměstnané, na mobil či počítač si nevzpomenou,“ podotkl dobrovolný hasič.

Za sebou už mají například výstup na Tolštejn, návštěvu domu s pečovatelskou službou v Novém Boru při příležitosti mezinárodního dne žen, víkendovou akci Hasiči na vodě, čtyřdenní soustředění v kempu Černá Louže či letní vánoční nadílku. „Těší mě, když vidím, jak se děti baví. Mám radost, když umí mladí hasiči získané znalosti prakticky využít,“ dodal.

Na podzim jejich činnost opět narušila druhá vlna koronaviru, přesto nezahálejí. „Děti posílají zdravice, malují obrázky, mají na Facebooku materiály k učení pro požární sport,“ popsal aktivity.

Jan Nevřela zároveň působí u záchranné služby, kde našel podporu pro svou dobrovolnickou činnost. Vychází mu vstříc při sestavování služeb a může si půjčovat materiál důležitý pro nácvik zdravovědy. „Děti mohou chodit na prohlídky stanovišť záchranné zdravotnické a letecké služby. Za to jsem vděčný, protože návštěvníci jsou vždy nadšení,“ podotkl Nevřela.

Návrat k normálu

I na jeho profesi se aktuální situaci podepsala fyzicky a psychicky. Služba je náročnější, přibyla povinnost nošení ochranných pomůcek a oděvů, jako jsou štíty, respirátory a ochranné obleky. Jak sám zmínil, nejde jen o zdravotníky, ale i o řadu dalších profesí. „Myslím, že tato doba je náročná a těžká pro všechny. Musíme však věřit, že díky ohleduplnosti všech se zase všichni vrátíme k normálnímu životu,“ uzavřel vyprávění Jan Nevřela.