Navázal tak nejen na někdejší slavné jazzové večery v kavárně Centrum na Králově Háji, ale i jazzovou tradici, kterou na Liberecku neúnavně prosazoval Radek Jech a Rudolf Mihulka.

Přátelil se s Janem Hammerem seniorem a jeho ženou Vlastou Průchovou a jako student se dokonce poznal s Janem Werichem. Písničky Osvobozeného divadla zřejmě odstartovaly jeho pozdější celoživotní vášeň pro jazz. „Tím hlavním impulzem k založení Jazz clubu Liberec byly ale především Letní jazzové dílny ve Frýdlantě, kde jsem se poznal s řadou muzikantů, kteří pořád říkali: Proč se něco neděje i v Liberci, vždyť je to stotisícové město?“

Od Labužníka přes Plzeňku a zpět

Říct si: „Mají pravdu, tak proč s tím nezačít, je na co navázat,“ to je jedna stránka věci. Tou druhou jsou nekonečné hodiny papírování, mailování, hledání vhodných prostor a hlavně peníze. Jazzové koncerty nejsou masovou záležitostí a muzikanti se také musí uživit. Naštěstí se najdou sponzoři a hlavně hudebníci, kteří i přes to, že je to jejich obživa, hrají především srdcem. Jako zmíněný Rudy Linka. „Ten si nás dokonce našel na webových stránkách. Zavolal, že je v Čechách na turné, jestli nemáme zájem. Zájem by byl, ale třicet tisíc za koncert moc. Řekl jsem mu, že mě to mrzí, ale částka vysoká. Rudy šel na polovinu, ale ani do takového rizika jsme nemohli jít. Nikdy nevíte, kolik lidí přijde a ze svého už jsem financoval předchozí koncert Američanů. Na další jsem už neměl a tehdy mi Rudy napsal, že tedy dobrá a že zahraje „na dveře“. To v muzikantském žargonu znamená, že dostane tolik, kolik se skutečně vybere. Nakonec to dopadlo dobře. Na tuhle hvězdu přišlo skoro 180 lidí a židle jsme nosili z celého baráku,“ vzpomíná na předloňský koncert Rudyho Linky v Liberci Jiří Kabelák.

Koncert se tehdy konal v kavárně Klea. Původně ale začínal Jazz club Liberec v restauraci U Labužníka.

„Má to tam úžasnou atmosféru, odkazy na Vlastu Buriana, krásnou terasu s výhledem na Ještěd, prostě nádhera. Bohužel nastaly neshody s personálem, který inkasoval hosty po každé kávě. Několik koncertů jsme zkoušeli i v Plzeňské restauraci, ale ani tam to nebylo ono. Nakonec jsme našli azyl v knihovně Technické univerzity. Na koncert mohli dokonce i vozíčkáři, protože je to bezbariérový prostor. Byl jsem moc rád, protože tam za námi může i Zdeněk Zezulka z Jablonce nad Nisou, který, ač sám na vozíku, pořádá pravidelné jazzové koncerty,“ pokračuje ve vyprávění Jiří Kabelák.

Nakonec se působiště Jazz clubu po rekonstrukci bude vracet do restaurace U Labužníka.

A tak po koncertech Františka Uhlíře můžete brzy vychutnat umění kytaristy Adama Tvrdého, pianisty Jana Kořínka, kontrabasisty Josefa Feče.

Hlavními hvězdami letošního programu budou koncerty Emila Viklického a Jiřího Stivína a dalších. Kde se tyto prestižní koncerty uskuteční ale není ještě jasné.

„V Liberci je totiž jen málo míst, kde je k dispozici koncertní křídlo. Severočeské muzeum, ZUŠ, divadlo…

Hvězda z Moskevské ulice

Slavné hvězdy typu Rudyho Linky, který mimochodem v Liberci vystoupí znovu na podzim, však nejsou to jediné, co muž, který nakonec zůstal z jedenáctičlenného organizačního týmu sám, považuje za to zásadní.

„Důležité je představovat i skvělé místní muzikanty,“ zdůrazňuje.“ Ač sám na nic nehraje, založil vlastní těleso. Jmenuje se New Jazz Big-band Songs, vzniklo letos v lednu a tvoří ho mimo jiné i estonský hudebník Vadim Gorskoj, který vystudoval na ruské konzervatoři hru na klarinet (ano, je to v úvodu zmíněný muž s psíkem z Moskevské ulice) či geniální samouk Tibor Virág.

Klávesista, který pracuje jako zřízenec v liberecké nemocnici a učil prý dokonce hrát i jednoho z lékařů.

Heřmanický sklář a jazzman Pepa Novotný mi řekl, že v Liberci jsou dvě skvělé formace. Kromě orchestru Rudy Mihulky je to prý ta moje. Od takového člověka je to velká pocta,“ chlubí se.

Jak to bylo s Werichem

„A jak to bylo s tím Werichem?,“ ptám se na závěr dlouhého, ale zajímavého vyprávění o jazzu. „Byli jsme za ním a pěli na něj ódy. On řekl zkraťte to, co ode mě chcete? Pane Werichu, čím se máme v životě řídit? Pánové, ať už se vám v životě stane cokoliv, řekněte si vždycky čtyři slova. „Má to tak bejt.“

Na co se můžete letos těšit?

30. března - Libor Šmoldas Quartet
6. dubna - Jan Kořínek GROOVE TRIO
13. dubna - Adam Tvrdý March15
14. dubna - Vintage Band
27. dubna - Emil Viklický Trio (Babylon)
11. května - Adam Tvrdý Trio
25. května - Jiří Stivín (Babylon)
29. června - Zeurítia Vendula Šmoldasová
Dále v druhé polovině roku vystoupí: J. Fečo, R. Fraš, I. Dominák a Rudy Linka

Co mají společného lékař, herečka, ministr či moderátorka České televize? Přeci jazz

Liberec - Moderátorka Televizních novin Marcela Augustová, oblíbený glosátor Ivo Šmoldas, herečka Markéta Tallerová, někdejší senátor Martin Mejstřík, ale také například přednosta liberecké traumatologie MUDr. Richard Lukáš či exministr kultury irácké vlády a manžel známé české novinářky Mufíd Jazairi.

To jsou jen namátkou vybraná jména hostů, které si k příjemnému posezení s hudbou pozve zakladatel Jazz clubu Liberec Jiří Kabelák. „Kolem jazzu se točí spousta zajímavých lidí. Některé z nich jsem i během své dlouhé pedagogické dráhy učil.

Například oba syny Pavly Jazairové nebo přednostu traumacentra liberecké nemocnice Richarda Lukáše. V každém případě jde o zajímavé lidi, kteří mají o čem vyprávět,“ přiblížil program pravidelného „jazzového křesla pro hosta“ Jiří Kabelák.

Chybět nebude pochopitelně ani kvalitní jazz v podání místních hudebních seskupení. Jako předskokané vystoupí například Lédl Jazz z Turnova, skvělé dechové Trio ZUŠ Jablonec nad Nisou, BitMaP Trio nebo někteří členové slavné liberecké kapely lékařů a pacientů Medix.

„Jazz se lidi musí naučit poslouchat. Já sám jsem byl třeba na jazzu poprvé jako student v devatenácti a tehdy se mi krutě nelíbil, ani napodruhé to nevyšlo, ale pak jsem to zkusil potřetí a téhle muzice už propadl na celý život. A tak bych chtěl prostřednictvím zajímavých lidí tuto zkušenost předat i jiným,“ říká neúnavný organizátor Jiří Kabelák.