Tajemník varnsdorfského městského úřadu před soudem popsal, jakým způsobem probíhá proces udělení pokuty od naměření přestupku až po odeslání oznámení výzvy k z zaplacení poplatku. „Česká pošta od nás dostala elektronické dokumenty, vytiskla, dala do obálky a doručila,“ uvedl tajemník varnsdorfské radnice s tím, že počty přestupků se řešily pouze při fakturace od WST, nikomu jinému je nehlásili. „Proč se ke mně nedostalo dřív, že jsou počty pokut tak vysoké, nevím. Nevybavuji si, že bych měl informaci o začátku měření. Patrně jsem to zjistil ve chvíli, kdy přestupky začaly nabíhat do spisové služby od městské policie,“ řekl Kříž.
O spuštění nevěděli ani tehdejší radní Josef Šusta a Roland Solloch, kteří v úterý také vypovídali před krajským soudem. Na město přitom natekly najednou pokuty za 21 milionů korun. To znamená, že radary v tu dobu musely naměřit přibližně 20 tisíc přestupků. „Bylo to pro nás překvapením, ale museli jsme se s tím vypořádat, protože to byl náš smluvní závazek. I proto jsem zvedl ruku pro to, aby se to proplatilo. Nikdo z nás nečekal, že bude tolik přestupků,“ vypověděl před soudem tehdejší místostarosta Roland Solloch s tím, že pocitově tušili, že tam bude přestupků hodně. Například lidé ze Studánky si dlouhodobě stěžovali na velmi časté nedodržování nejvyšší povolené rychlosti.
Podle svých slov se Kříž předem se zadávací dokumentací na zakázku na pronájem radarů neseznámil. Nebyl tak schopen říct, kdo stanovil systém odměn pronajímateli radarů nebo to, kdo byl tím, kdo vybral tři oslovené firmy. „Pravděpodobně to byl pan starosta, který podepsal vyhlášení zakázky,“ uvedl Kříž, který při velké části dotazů soudu nebo státního zástupce kličkoval, případně si nepamatoval. Například to, kdy se přestala měřit rychlost.
Ústecký krajský soud začal projednávat kauzu pronájmu radarů ve Varnsdorfu 9. ledna:
Zakázku na pronájem radarů zajišťovala soukromá společnost, která měla za sebou administraci již pěti až deseti zakázek pro Varnsdorf. „Byli jsme osloveni městem, kým konkrétně nevím, to bych spekuloval,“ uvedl před krajským soudem Milan Konečný ze společnosti Via Consult, která administrovala zakázku na pronájem radarů ve Varnsdorfu. Podle Konečného, který je v jiném případě stíhán kvůli uplácení a pletiše, byl v první zakázce, která byla malého rozsahu, osloven omezený okruh možných dodavatelů. Dvě firmy doporučila varnsdorfská radnice, třetí pak společnost Via Consult. Že by dvě firmy byly doporučené městem, přímo v soudní síni odmítl bývalý starosta Stanislav Horáček. Podle jeho slov všechny tři firmy vybrala Via Consult.
Jednou z doporučených firem městem byla WST, která je také obžalovaná, stejně jako její jednatel Milos Schubert. Obžalovaný bývalý starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček odmítl, že by do výběru firem po zadání administrace Via Constult zasahoval. Jeho bývalý kolega z vedení varnsdorfské radnice, exmístostarosta Josef Hambálek, pak uvedl, že v žádné pracovní komisi týkající se výběru radarů nebyl.
Teprve u druhého tendru bylo vyhlášeno velké výběrové řízení, do kterého se mohl přihlásit kdokoliv. „Počet poptávaných firem jsme nijak nemohli ovlivnit. Pouze jsme dohlíželi na to, aby zakázka proběhla v souladu se zákonem a vnitřními směrnicemi,“ doplnil Konečný, který v přípravném řízení uvedl, že jeho firma na podobných zakázkách pro jiná města v několika případech již dříve pracovala. Podle soudkyně Kamily Krejcarové se ale nejednalo kvůli výši zaplacené částky o zakázku malého rozsahu. Konečný připustil, že město mohlo udělat chybu v odhadu celkové ceny zakázky. Na studie podporující tuto úvahu, se ale neptal. Právě chyba v odhadu si vynutila další postup v podobě vyhlášení jednacího řízení bez uveřejnění, aby město nepřišlo o naměřená data o přestupcích a s tím spojenými desítkami milionů korun.
Pokud by podle Konečného vše probíhalo jak mělo, především v oblasti kompatibility celého systému, mělo dojít k naplnění zakázky malého rozsahu v horizontu šesti až osmi měsíců. Soudkyně upozornila na to, že investice do technologie radarů a navazujících systémů byla pravděpodobně výrazně více než jeden milion korun, na jaký zněla první smlouva. „Dokud nevidím ekonomiku toho řešení, tak to nemohu říct. Nevím, kolik stojí samotné zařízení nebo software. U jiných zakázek, které jsme dělali, firmy investují, aby získaly výhodu nebo referenci pro významného klienta,“ uvedl Konečný. Tuto tezi následně potvrdil také obžalovaný jednatel WST Milos Schubert. Podle Konečného bylo po procesní stránce vše v pořádku a zvolený postup byl správný.
Více než čtyři roky po zásahu na varnsdorfské radnici začal na začátku ledna soud s bývalým starostou Varnsdorfu Stanislavem Horáčkem, místostarostou Josefem Hambálkem, společností WST a jejím tehdejším jednatelem Milosem Schubertem, bez jehož přítomnosti soud začal, a Evou Petružálkovou. Státní zástupce je obžaloval ze zneužití pravomoci úřední osoby, ze zjednání výhody ve veřejné soutěži, z podplácení a z porušení pravidel hospodářské soutěže v souvislosti s pronájmem radarů ve Varnsdorfu. Všichni obžalovaní svou vinu odmítají.
play_fill
Podle obžaloby měla získat společnost Water Solar Technology zakázku nezákonným způsobem. „Jedná se o zmanipulování veřejné zakázky tak, aby jako vítězný uchazeč byla vybrána obžalovaná společnost Water Solar Technology. Rovněž byly další nabídky zmanipulované tak, aby nebyly konkurenceschopné vůči nabídce WST,“ řekl státní zástupce Jan Veselý. Horáčkovi s Schubertem hrozí pět až dvanáct let, Hambálkovi dva až osm let a Petružálkové až tři roky ve vězení.
Soud se opakovaně také zabýval zákonností měření, kdy měřící firma měla prospěch z naměřených přestupků. Soudy opakovaně konstatovaly, že takové měření je v rozporu se zákonem, protože ten zakazuje, aby z měření rychlosti měla majetkový prospěch třetí strana. Firma WST přitom dostávala pevně stanovenou odměnu přibližně 300 korun za jeden naměřený přestupek.
