Odhad Kubáčka však vycházel nakonec ještě optimisticky. Proč přišla k urnám jen zhruba pětina voličů?

Proč byla volební účast podle vás tak neobvykle nízká?

Politikům se lidi nepodařilo přesvědčit. Podle mého se v poslední době vedla spíš negativní kampaň a řada lidí neúčastí vyjádřila svůj postoj k Evropské unii. Byl to takový tichý protest.

Řada sociologů, ale i lidí, kteří se o politiku zajímají jako občané tvrdí, že předvolební kampaň byla poměrně nevýrazná. Dokonce zazněl termín „neviditelná kampaň"

Ano! V tom s vámi souhlasím. Politici přitom vůbec nehovořili o tom, jak důležitá témata se v dalším období budou na evropské úrovni rozhodovat. Kromě sociálních fondů a transevropské dopravní infrastruktury to budou i témata azylové politiky, přerozdělení běženců 
z nárazových zemí do dalších států. To už se přeci dotkne každého z nás. Viním z toho nejen politiky, ale i média.

Co je ale příčinou toho, že politici víc nepřesvědčovali jak 
o tématech, tak ani o svých kvalitách. Žádný volební boj..

Chovali se pragmaticky. Strany odhadovaly, že účast bude nízká a tak nechtěly zbytečně investovat, zvláště poté, co řada z nich splácí ještě dluhy z posledních voleb a chystá se na komunální, které jsou pro ně mnohem důležitější.

Překvapilo mě, kolik stran kandidovalo do voleb s hesly proti EU, což může být tak trochu paradox.

Ano. Česká republika bohužel naskočila do výtahu 
s názvem euroskepse. Zatímco minule převládal eurooptimismus, teď jsme svědky úplného opaku. Je to zkrátka ode zdi ke zdi.

Množství malých stran a uskupení a jejich bizarní názvy a hesla vedou možná k myšlence, že si zkrátka na volbách chtěli někteří jen „přivydělat", protože při dosažení tří procent dostanou přerozdělením peníze za hlasy?

Jistě, může tam převládat tento pragmatický moment. Tím, že jedna kandidátka byl vlastně jeden jediný obvod, je velká pravděpodobnost, že jim počet získaných hlasů přerozdělením přinese nějaký zisk. Ten ale hlavně vidím v tom, že strany nemusely investovat do kampaně 
v každém kraji, náklady byly tedy poměrně nízké. To jsou oproti parlamentním či komunálním volbám rozdíly 
v řádech statisíců, které strany ušetřily. A přitom je to výborná reklama. Díky volebním lístkům se jména jejich kandidátů objevila 
v každé domácnosti. Objevila se ve veřejném prostoru. Malé strany si vlastně vyzkoušely volby nanečisto.