Ve skupinách připravili několik hlavních jídel a používali i u dětí často neoblíbené suroviny jako jsou ryby, špenát nebo cizrna. Nové recepty, které si účastníci odvezli s sebou domů, mají přinést do školních jídelen nový vítr.

O kurz byl velký zájem a někteří z těch, na které se nedostalo, se přijeli alespoň podívat. „Zájem byl takový, že bychom naplnili snad i dva kurzy. Kuchařky přijely například až z Rokytnice nad Jizerou. Podobný kurz se tu ještě nekonal, další bychom chtěli uspořádat v Turnově a České Lípě, snad se na to najdou v rozpočtu peníze," řekla metodička školního stravování Eva Martinková.

Za málo peněz málo muziky

Kurzem prováděl šéfkuchař sítě restaurací Potrefená husa Jan Heřmánek, který také sestavil menu. „Recepty jsem vybíral podle toho, jak se vaří ve skutečných provozech a obohatil jsem je o netradiční suroviny," uvedl Jan Heřmánek. Mezi surovinami byl také extra panenský olivový olej, který je ale pro běžné provozy příliš drahý. „Olivový olej používáme opravdu výjimečně, spíše používáme řepkový olej. Rozpočet na jídlo nám nedovolí příliš utrácet, některé měsíce s penězi nevyjdeme, jindy nám zase trochu zbyde," řekla jedna z účastnic paní Tenenková z Polevska. Stejně na tom jsou i ryby.

Kurz vaření v Liberci

Kurz trval pět hodin a všech osm skupin stačilo připravit polévku, čtyři hlavní chody a dezert. Přestože všichni postupovali podle stejných receptů, chutnalo každé jídlo jinak. Velké rozdíly byly například v mrkvové polévce, kterou kuchařky dochucovaly zázvorem. Jedni ho dali málo, jiní se ho nebáli a byli výsledkem mile překvapení. Netradiční surovinou pro jídelny je zcela jistě tofu, se kterým se někteří účastníci kurzu setkali poprvé. Použili ho jako základ do krému. „Chtěl jsem představit tofu netradičně, má nevýraznou chuť a hodí se proto i do sladkých pokrmů," vysvětlil Heřmánek.

Přípravu jídel po celou dobu pozorovala výživová specialistka Olga Hudcová, která také jídla podrobila rozboru a doporučila u některých jídel snížit množství tuku a cukru. „Některá jídla v sobě měla také zbytečně mnoho soli, které se ve školních jídelnách obecně používá hodně," vysvětlila Hudcová.

Kurz vaření v Liberci

Dokud to nesníš…

Řeč přišla i na dětské strávníky a proč je těžké jim v jídle vyhovět. „Doba je uspěchaná a rodiče nemají čas doma vařit. Děti nejsou na mnohá jídla zvyklé, nejedí skoro vůbec luštěniny. Zato párky nebo chléb se šunkou nám snědí bez problémů," popsala své zkušenosti kuchařka Tenenková.

Podle výživové specialistky Hudcové mají některé děti na talíři teplé jídlo jen jednou denně, a to právě ve školní jídelně. O snídaních ani nemluvě. „S některými surovinami se setkají v jídelně poprvé a přitom, aby jim určité jídlo zachutnalo, potřebují ho ochutnat alespoň třikrát," tvrdí Hudcová a radí, aby kuchařky daly znovu šanci i jídlům, které u dětí zpočátku neslavily úspěch.

(ble)