Podle zástupců United Registrar of Systems Czech (URS Czech), tedy nadnárodní společnosti zabývající se certifikací mezinárodních podnikových standardů se zastoupením v Česku, musí prosazování certifikátů probíhat přísněji. Takzvaná nemoc šílených krav, odborně bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), totiž v případě přenosu na člověka vyvolává Creutzfeldt-Jakobovu nemoc, vzácné, ale vždy smrtelné, neurodegenerativní onemocnění mozku.

Viníci by rozhodně měli být trestáni

„Morální odpovědností výrobce, který uvažuje o dlouhodobém působení na trhu, by měla být dobrovolná kontrola jeho výrobku, kterou zajišťují právě certifikace nezávislou organizací," říká Petr Maličovský, generální ředitel URS Czech a dodává: „Tou organizací je nezávislý certifikační orgán, který sice neodhalí cíleně podvodné jednání výrobce, ale jeho kontroly mohou být zaměřeny na výrobní postupy, které zajistí kvalitu výrobku. Současná legislativa může být sebelepší, ale pokud nebude právo vymáháno a viníci příkladně trestáni, je legislativa sama o sobě k ničemu."

Bezpečnost potravin nad rámec legislativy, zdravotní nezávadnost, kvalita i kontrola možných rizikových bodů, to jsou základní fakta certifikací ISO 22 000 a FSSC 22000 nově vcházejících v platnost, které by měly splňovat firmy v celém řetězci od výrobce až po maloobchod. Kvalitu u konečných potravin zajistí i certifikace standardu bezpečnosti krmiv pro zvířata GMP+, která končí v potravinovém řetězci.

Pozadí skandálu

Zakázané krmivo v jednom z posledních případů pocházelo podle polských médií z uhynulého skotu. Dlouhodobě masokostní moučku vyráběla a prodávala chovatelům jedna z největších polských kafilérií v Olszowce. Od roku 2003 přitom platí v celém Polsku stejně jako v Česku zákaz krmení zvířat kafilerní moučkou. Maso z takto krmeného dobytka je zdrojem šíření epidemie, která od roku 1985 zabila nejméně 227 lidí.

Zakázanou moučku přidávají chovatelé masného dobytka do krmiva zejména proto, že je až o polovinu levnější než sója, a sníží tak výrobní náklady. Legálně se smí používat jen při splnění přísných podmínek, a to pouze jako hnojivo na polích či meziprodukt pro výrobu potravy pro kočky a psy.

Milionové pokuty

Dle vyjádření Agentury zemědělského trhu Polské republiky (ARR) zahájila polská policie společně s generálním prokurátorem vyšetřování. V Polsku prý funguje dlouhodobě takzvaný Plán státní kontroly krmiv i státní monitoring krmiv. Každým rokem je odebráno osm tisíc vzorků kvůli ověření přítomnosti nelegálních látek v krmných směsích. Letos již bylo nalezeno 14 problematických vzorků.

V případě, že se v krmivu naleznou zakázané látky, je přikázáno stáda porazit před tím, než se maso dostane na trh.

Použití nelegálních přísad do krmiv pokutuje Polsko do výše jednoho milionu polských zlotých, což odpovídá přibližně 6 127 000 korunám.

Víte co je?
Masokostní moučka (též kafilerní moučka)Jde o bílkovinné krmivo, produkt zpracování živočišného odpadu v kafilériích. Obsahuje vysoké množství proteinů a má značnou výživovou hodnotu. V některých zemích je přidávána do krmných směsí pro přežvýkavce jako zdroj dusíku pro bachorovou mikroflóru, používá se také jako zdroj snadno stravitelných bílkovin v krmných směsích pro prasata a další zvířata. Od 1. 11. 2003 je v Česku zákonem o krmivech zakázáno použití masokostní moučky a jiných zpracovaných živočišných proteinů jako krmiva pro hospodářská zvířata, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě.

BSEMasokostní moučka je považována za hlavní důvod rozšíření onemocnění označovaného jako Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) mezi skotem. Z krmné dávky byla vyřazena v Evropské unii již v roce 1990.
Epidemie nemoci šílených krav naplno propukla roku 1985 ve Velké Británii. Zapříčinila nejméně 227 úmrtí. Odborníci se však shodují na vyšším počtu způsobeném dlouhou inkubační dobou nemoci. Hlavním důvodem nemoci je krmení dobytka masokostní moučkou.