Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v minulosti spolek oslovila s nabídkou spolupráce na revitalizaci Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery. „Cílem našich aktivit je zastavit degradační změny a obnovit podmínky blízké přírodnímu stavu lokality,“ sdělil předseda spolku Pavel Schneider.

Členové horského spolku dosud vybudovali v melioračních příkopech několik stovek dřevěných hrázek pro zvýšení a stabilizaci hladiny podzemní vody tak, aby došlo k opětovnému rozšíření vlhkomilných společenstev, zvýšení retence vody a snížení a zpomalení odtoku vody z povodí. „V letošním a příštím roce máme v plánu vybudovat přibližně dalších 140 hrázek,“ podotkl Schneider.

Obnova rašelinišť a náprava vodního režimu patří také mezi priority Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a v posledních letech se na ni intenzivně zaměřují. Proto vítají projekty, které navrací vodu do krajiny přírodě blízkým způsobem.

Tetřívek obecný.
Zadržování vody či ochrana tetřívka. Nadace věnovala miliony na obnovu přírody

„Na projekt za téměř jeden milion korun se podařilo Jizersko-ještědskému horskému spolku získat dotaci z Libereckého kraje, ale k tomu je vždy potřeba ještě spolufinancování, které se naše nadace zavázala poskytnout. Obrátili jsme se na naše dárce s žádostí o získání podpory, aby mohl být projekt zdárně realizován,“ osvětlil ředitel nadace Ondřej Petrovský s tím, že se od dárců podařilo potřebných 300 tisíc získat poměrně rychle. „Nyní sháníme obdobnou částku na další pokračování projektu,“ dodal.

Podle Schneidera je zadržování vody v nejvyšších partiích hor pro vodní režim v regionu zásadní. „Musíme se tedy sami postarat o to, aby se u nás zdržela co nejdéle. Dalším důsledkem naší činnosti je ochrana a obnova cenných rašeliništních biotopů,“ zdůraznil.

Návrat ke stavu před negativními zásahy

Rašeliniště fungují jako houba, v době dešťů akumulují vodu, zmírňují její odtok a tedy i riziko povodní. V době sucha zas vodu postupně uvolňují a zachovávají tak vláhu pro okolní přírodu a její živočišné i rostlinné obyvatele. „V minulosti byly vodní toky napřimovány, rozsáhlá území odvodňována a mokřady a tůně vysušovány. Dnes už dobře víme, že takto se s krajinou pracovat nemůže, a proto se postupně vracíme ke stavu před negativními zásahy člověka,“ doplnil Petrovský.

Sedmihorské mokřady.
Zachráněno. Sedmihorským mokřadům vdechl spolek nový život pomocí tůní

V minulosti nadace přispěla i na projekt záchrany Sedmihorských mokřadů, který byl díky úsilí Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady v loňském roce dokončen. Podařilo se zde vybudovat 14 tůní, přerušit až 7 kilometrů melioračních trubek a zahradit 770 metrů odvodňovacích kanálů na ploše přibližně 6 hektarů. „Díky tomu zde vznikl skrytý rezervoár vody v okolní půdě vytvořený díky zrušeným melioracím, navýšila se retenční kapacita území asi o 26,5 milionu litrů,“ podotkl Petrovský.

Jizersko-ještědský horský spolek se věnuje i dalším aktivitám a oblastem. V druhé polovině dubna se uskuteční tradiční úklidová akce v přírodní rezervaci Meandry Smědé u obce Višňová. Několik desítek dobrovolníků se sejde a posbírá odpadky v celé délce toku řeky Smědé. „Na přelomu července a srpna budeme zase sekat cenné louky na Jizerce. Kromě těchto akcí pořádáme pro naše členy i výlety a exkurze, v červnu zase organizujeme Slavnosti slunovratu na Martinské stěně v Liberci-Kateřinkách,“ dodal Schneider.